Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 305/2021-22
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), tedy na jistině částka (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné.
Z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Předmětem řízení, zahájeného rozkazní žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum, byl požadavek žalobkyně na zaplacení peněžitého plnění specifikovaného v bodu I. výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně eviduje za žalovaným dluh z titulu úhrady nákladů za hospitalizaci na protialkoholní záchytné stanici, provozované žalobkyní, ze dne datum, kdy byl žalovaný přijat k ošetření. K uhrazení nákladů za ošetření a pobyt byl žalobkyní žalovanému vystaven daňový doklad číslo ze dne datum na částku částka se splatností do datum. Žalovaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu ze dne datum, avšak v termínu jeho splatnosti dluh neuhradil. Neuhradil jej ani poté, co byl o zaplacení právním zástupcem žalobkyně předžalobně upomenut.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. “). Soud proto se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
Soud na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne datum hospitalizován, vyšetřen a ošetřen v Protialkoholní záchytné stanici na adrese adresa, obec a číslo, provozované žalobkyní. Za uvedenou hospitalizaci a ošetření vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku částka daňovým dokladem číslo ze dne datum s datem splatnosti ke dni datum. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni jakožto platbu za poskytnuté vyšetření, ošetření a pobyt uznal co do důvodu i výše v písemném uznání dluhu ze dne datum. Žalovaný však svůj dluh nezaplatil, a to ani po předžalobní upomínce zástupce žalobkyně ze dne datum, která byla žalovanému odeslána na adresu, kterou označil v uvedeném uznání dluhu jako adresu, kde přebírá korespondenci. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by jeho dluh vůči žalobkyni zanikl z jiného důvodu.
Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož ust. § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Dle § 133 o. s. ř. o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
V souzené věci tedy spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalovaném. Vzhledem k tomu, že žalovaný neexistenci dluhu netvrdil, nadto aby ji prokázal, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou. Soud shledal rovněž důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném ke dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení, tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůtu k plnění soud určil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za použití ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši částka Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastoupení advokátem ve výši částka za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po částka za úkon, to vše dle § 1 odst. 2 , § 2 , § 6 odst. 1 , § 11 odst. 1 písm. a) , d) a § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném a účinném znění (dále jen„ AT“), náhrady hotových výdajů po částka za tři výše uvedené úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad advokáta ve výši částka, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 14a AT. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.