Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

108 C 13/2020-71

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 89 940 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 002 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 292 Kč od 24. 7. 2019 do 6. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 290 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 24 648,96 Kč a úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 54 254,62 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118 778 Kč.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 47 002 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 47 002 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 292 Kč od 24. 7. 2019 do 6. 8. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 290 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 24 648,96 Kč a úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 54 254,62 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118 778 Kč. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 89 940 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 292 Kč od datum do zaplacení, dále úhrady smluvní pokuty ve výši 24 648,96 Kč a úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 54 254,62 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 118 778 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s efektivním úrokem ve výši 109,38 % ročně v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 5 499 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosincem 2018. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalovaný uhradil dvě splátky po 5 499 Kč a požádal o odklad 3. až 5. splátky. Žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil, neboť sjednané splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč.

S účinností ke dni datum došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 64 193,32 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky; žalovaný však ničeho neuhradil. Podle bodu 6.2 smlouvy má žalobkyně právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou z dlužných splátek, přičemž žalobkyně požaduje náhradu ve výši 600 Kč za 2., 6. a 7. splátku. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně za dobu od datum do datum, tj. ve výši 24 648,96 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 64 193,32 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině ve výši 54 254,62 Kč a přirostlému úroku ve výši 9 938,70 Kč), smluvní pokutu ve výši 499 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením ve výši 600 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 24 648,96 Kč a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný z původní jistiny úvěru ve výši 54 254,62 Kč od datum ve výši 76,22 % ročně.

Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od datum do zaplacení, a to ve výši 10 % ročně z dlužné částky 65 292 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle na adresu trvalého pobytu. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto jednal v souladu s ustanovením v nepřítomnosti žalovaného.

3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovaným, byla doložena kopií jeho občanského průkazu.

4. Z y označené jako„ Návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva

o revolvingovému úvěru číslo“ ze dne datum a z oznámení o schválení úvěru ze dne datum, včetně doručenky z datum, bylo zjištěno, že žalovaný podepsal návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Dne datum žalovaný podepsal rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 58 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 18 měsíčními splátkami ve výši 5 499 Kč, splatnými vždy do každého 18. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 98 982 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 109,38 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než

30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlení, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky, pokud je delší než 15 dnů. V článku 6.3 písm. b) bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru.

5. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému právnická osoba), z něhož je zřejmé, že dne

datum byla z bankovního účtu č. bankovní účet provedena platba na bankovní účet číslo bankovní účet ve výši 58 000 Kč, kdy v identifikaci platby bylo uvedeno„ celé jméno žalovaného“, přičemž toto číslo účtu se shoduje s číslem účtu, které žalovaný označil ve smlouvě jako bankovní spojení pro výplatu úvěru.

6. Formulářem Hodnocení klienta ze dne datum, potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalovaného z datum, částečným výpisem z bankovního účtu žalovaného, výpisem z nebankovního registru klientských informací a výpisem záznamů z registru příjmení, žalobkyně prokazovala, že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru příjmení neměl žalovaný evidované dluhy. Podle výpisu z NRKI byl žalovaný hodnocen skórem 495, což má představovat menší riziko a lepší segment klientů. Podle potvrzení o výši příjmů vystaveného společností právnická osoba je žalovaný zaměstnán od datum jako dělník ve skladu. Pracovní poměr je sjednán na dobu určitou do datum. Průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce byl 18 581 Kč a nejsou z něj prováděny srážky. Z potvrzení o zaúčtování platby vyplývá, že datum byla na bankovním účtu žalovaného připsána platba mzdy od jeho zaměstnavatele ve výši 19 811 Kč.

Ve formuláři Hodnocení klienta měl žalovaný jako příjem ze zaměstnání uvedenu částku 18 581 Kč. Mezi výdaji je uvedena částka 3 410 Kč jako životní minimum a 1 000 Kč na bydlení. Dále je zaškrtnuto, že žalovaný bydlí u rodičů. Nejsou zde uvedeny žádné dluhy z úvěrů, leasingů či zápůjček.

7. Přípisem ze datum požádal žalovaný o úpravu splátkového kalendáře z důvodu pracovní neschopnosti, kterou doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti. Dopisem

z datum oznámila žalobkyně žalovanému, že s odkladem splátek souhlasí a zaslala mu nový splátkový kalendář, podle něhož byly odloženy splátky číslo až 5.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 10 998 Kč (datum částku 5 499 Kč a datum částku 5 499 Kč). Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splatných splátek úvěru číslo číslo upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu , a to dluhu z úvěrové smlouvy, který ke dni zesplatnění (datum) měl činit 64 193,32 Kč odpovídající nové jistině, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 54 254,62 Kč a úroků ve výši 9 938,70 Kč, 600 Kč představující náklady a 499 Kč jako smluvní pokutym přičemž mu byla určena lhůta 15 dnů. Odeslání výzvy bylo doloženo podacím archem.

9. Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z vyjádření Mgr. jméno příjmení příjmení příjmení ze dne datum, když toto vyjádření není znaleckým posudkem a v konkrétnostech se nevztahuje k souzené věci. Lze však označit při nejmenší za zvláštní, že ujednání o úroku musí být vykládáno soudním znalcem. Otázka určitosti takového ujednání ve vztahu ke spotřebiteli by mohla být soudem posouzena, pokud by nebyly přijaty níže uvedené závěry.

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli na základě návrhu ze dne datum akceptovaného dopisem ze dne datum úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 58 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 109,38 % ročně splatit 18 měsíčními splátkami ve výši 5 499 Kč, splatnými vždy do každého 18. dne

v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 98 982 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení a náhrada nákladů souvisejících s prodlením. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovaným částku 58 000 Kč. První splátka byla splatná dne datum. Žalovaný zaplatil celkem 10 998 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 65 292,32 Kč, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 54 254,62 Kč, úroků ve výši 9 938,70 Kč, nákladů ve výši 600 Kč a smluvní pokuty ve výši 499 Kč.

11. Podle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru (s ohledem na datum akceptačního dopisu, který následuje po dni účinnosti tohoto zákona), je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle pak poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle platí, že pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle platí, že pokud plnila strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle a násl. a podle , o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatel vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný v této pozici nejednal. Žalobkyně ani po poučení soudu dle nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránka žalovaného při prověřování bonity. Žalobkyně obsáhle argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalovaného na jeho stranu s odůvodněním, že žalovaný podepsal příslušná prohlášení a případně porušil svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalovaného, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalovaného (s výjimkou tvrzení žalovaného, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Pokud žalobkyně disponovala informací o časově omezeném pracovním poměru žalovaného, který měl skončit ještě před uplynutím dohodnuté doby splácení, bylo na místě blíže a podrobně zkoumat výdaje žalovaného, které mohly dát odpověď na případně existující finanční zdroje pro další splácení. V moci žalobkyně pak nepochybně bylo požadovat od žalovaného doložení např. výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením, když samotným žalovaným byly tyto náklady tvrzeny v částce velmi nízké, neodpovídající obvyklým současným nákladům (1 000 Kč), byť by šlo o bydlení u rodičů. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného v pozici spotřebitele, když neposoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů žalovaného ve smyslu , a tedy žalobkyně nemohla kvalifikovaně dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou , je nutné předmětnou smlouvu posoudit jako neplatnou.

14. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. (dostupný na webová adresa) vyplývá, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. a v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky se též uvádí, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a této své povinnosti nedostojí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, když dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Z důvodů vyplývajících z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i z důvodů nastíněných v nálezu Ústavního soudu sp.zn. (dostupný na webová adresa), který soudům v podstatě ukládá zabývat se otázkou zkoumání bonity z úřední povinnosti, dovodil soud v projednávané věci naplnění podmínek dle a přihlédl k neplatnosti úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Samo jednání žalobkyně v podobě postupu jednoznačně odporujícímu principům ochrany spotřebitele, jakož i nesrozumitelnost smluvních ujednání (viz určování úroku výkladem soudního znalce), je totiž důvodem neplatnosti, nikoliv pasivita jejích klientů. Tento výklad je pak souladný i s rozsudkem druhého senátu Soudního dvora ze dne

datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK sp.zn. C číslo, který je dostupný na webová adresa.

16. Na místě tedy bylo aplikovat zákonná ustanovení o bezdůvodném obohacení, když žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 58 000 Kč a žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni uhradil více, než žalobkyní tvrzené 2 splátky po 5 499 Kč, tj. 10 998 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni doposud nevrácené finanční prostředky ve výši

47 002 Kč (tj. 58 000 Kč – 10 998 Kč), a to se zákonným úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši 10 % od datum do zaplacení. Pokud jde o první dne prodlení, vycházel soud ze lhůty určené v předžalobní výzvě, když žádná jiná výzva, kterou by bylo možné považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, nebyla předložena. Takto určená lhůta k plnění pak uplynula datum, a proto úrok z prodlení náleží ode dne následujícího. Ve zbývající části musel soud žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle Při určení míry úspěchu ve věci soud vyšel z hodnoty uplatňované pohledávky včetně jejího příslušenství, jako nedílné součásti předmětu řízení, přičemž pro určení výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu. K datu rozhodnutí činila celková žalovaná částka včetně příslušenství 146 475,43 Kč (sestávající z částky 65 292 Kč představující žalovanou jistinu, částky smluvní pokuty ve výši 24 648,96 Kč a částky 56 534,47 Kč, která představuje úrok ve výši 76,22 % ročně z částky 54 254,62 Kč od datum do dne rozhodnutí soudu, tj. do datum). Soud žalobkyni v meritu přiznal 47 002 Kč, tedy přibližně 32 % z celkově požadované částky, podstatnou část žalované částky pak soud zamítl. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že převážně úspěšným v řízení byl žalovaný, kterému by náležela poměrná část náhrady nákladů řízení. Jelikož žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly a protože byl žalovaný v řízení nečinný, pročež nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle , nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.