Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 131/2021-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 13 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky

7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 092,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 925,47 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky

10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 092,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 925,47 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 27. 1. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 13 200 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel, společnost právnická osoba (dále také jen„ původní věřitel“), dne 1. 8. 2017 uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na částku 10 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit, společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, kdy na svůj dluh uhradil pouze 4 200 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Dluh žalovaného z této smlouvy tak činí 15 200 Kč s příslušenstvím. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla s účinností k témuž dni pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , (dále jen „ “), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svoji neúčast však řádně a včas omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 1. 8. 2017 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl úvěr ve výši částky 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 7 400 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 1 400 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč), celkem tedy byl žalovaný povinen vrátit z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 17 400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby.

4. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle téhož zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle nesplnil.

5. Podle , (dále též jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi původním věřitelem a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť původní věřitel žalovanému poskytl úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že původní věřitel se spokojil s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.

9. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že původní věřitel nesplnil řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným jako absolutně neplatnou dle § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy. K otázce absolutní neplatnosti smluv odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci sp. zn. C číslo. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí původní věřitel platně postoupil své pohledávky, včetně pohledávky za žalovaným, a že původní věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh zaplatil 4 200 Kč. Celkový dluh žalovaného vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 5 800 Kč. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokázal, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo původnímu věřiteli zcela vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil, neboť mu původní věřitel plnil z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že původní věřitel platně a účinně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. V souladu s  soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

10. Soud s ohledem na § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru (s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C číslo anonymizováno) zamítl část žaloby ohledně požadovaného úroku z prodlení v zákonné výši. Zatímco standardní bezdůvodné obohacení je zásadně splatné na základě jednostranné výzvy věřitele, podle citovaných ustanovení splatnost bezdůvodného obohacení nastane teprve uplynutím soudem určené lhůty k plnění. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení podle ustanovení o. z. ve výši podle proto vznikne až v případě, pokud žalovaný svoji povinnost z výroku I tohoto rozsudku nesplní v dané lhůtě.

11. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy rovněž zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z neuhrazených částí poplatku za poskytnutí zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí tohoto poplatku.

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky 13 200 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 5 800 Kč, tj. z cca 44 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 7 400 Kč, tj. z cca 56 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 12 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.