Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 126/2021-44
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni
částku částka
s úrokem ve výši částka,
s úrokem ve výši 23,88% ročně z částky částka od datum do zaplacení
s úrokem z prodlení ve výši částka,
s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
částku částka
s úrokem z prodlení ve výši částka a
s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žaloba o uložení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 23,88% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, náklady vymáhání částka (částka za obyčejný dopis a částka za doporučený dopis), smluvní pokuta částka (2x částka za prodlení se 2 splátkami) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení. Kapitalizovaný úrok částka je součet nesplacených úroků do zesplatnění úvěru a smluvního úroku 23,88% ročně od datum do datum z částky částka. Kapitalizovaný úrok z prodlení částka je vypočten od datum do datum. To vše z titulu uzavřené Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši částka. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posuzována s ohledem na jeho příjmy a výdaje, včetně externích úvěrových registrů. Příjem žalovaného z podnikatelské činnosti činil částka, náklady na bydlení činily částka v podnájmu, závazky měl ve výši částka měsíčně, splátka kontokorentu činila částka. Neměl vyživovací povinnosti. V NRKI měl pozitivní hodnocení, ISIR a příjmení neprocházel. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetu a žalovanému byl zaslán ověřovací kód na mobilní telefon ve formě SMS zprávy. Žalovaný celkem vyčerpal částka a uhradil částka. Pro prodlení žalovaného se splácením byl úvěr ke dni datum zesplatněn.
2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
4. Předžalobní výzva k plnění ze dne datum prokazuje, že žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby. Výzva neobsahuje základní právní a skutkový rozbor.
5. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalovanému.
6. Úvěrová smlouva číslo ze dne datum mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovaným podepsána SMS kódem, předmětem je revolvingový úvěr ve výši částka s úrokovou sazbou 23,88% ročně, výše měsíční splátky částka.
7. Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba platné od datum neobsahují nic podstatného pro rozhodnutí.
8. Výpis čerpání, splátek a úhrad prokazuje vyčerpání úvěru žalovaným, jeho splácení, prodlení a konečně i zesplatnění, včetně vzniku, složení a výše žalované částky.
9. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalovanému.
10. Výzva ke splacení celého úvěru ze dne datum prokazuje, že byl úvěr žalovanému pro prodlení zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky.
11. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.
12. Dohledání informací o činnosti klienta prokazují, že žalovaný užíval tel. č. tel. číslo a IP adresu číslo a číslo.
13. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jí žalobkyně disponuje.
14. Úvěrová zpráva prokazuje, že žalovaný měl jednu kreditní kartu, jinak k němu nejsou negativní poznatky.
15. Odpovědi na dotazy na telefonní operátory k návrhu žalobkyně k tel. číslu tel. číslo a IP adrese číslo prokázaly, že telefonní číslo neužívá žalovaný a k IP se nepodařilo ničeho zjistit.
16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřena de facto pouze z jeho tvrzení. Příjem žalovaného ve výši částka nebyl nijak ověřen. Nebyly ani nijak ověřeny výdaje žalovaného, vycházelo se z výdajů ve výši životního minima jednotlivce, náklady na bydlení činily částka v pronájmu. Žalovaný hradil po určitou dobu splátky. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy elektronicky soud dospěl k závěru, zejména s ohledem na uhrazené splátky, že v tomto konkrétním případě smlouva byla opravdu uzavřena žalovaným.
17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
19. Podle rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 9Co 133/2020 je uvedeno, že k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele podle § 9 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru nepostačuje doložení příjmů spotřebitele, nýbrž je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit také závazky, náklady a další výdaje spotřebitele. Odvolací soud dospěl k závěru, že spolehla-li se žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru pouze na doložené příjmy spotřebitele a jím je tvrzené výdaje, aniž by prověřila také jeho závazky, náklady a další výdaje, neprověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Přinejmenším si měla prověřit informace o žalovaném v bankovních a nebankovních registrech a vyžádat si historické výpisy z bankovního účtu žalovaného. Jestliže na to rezignovala, je smlouva podle § 9 zák. o spotřebitelském úvěru neplatnou. Vznikl proto žalobkyni pouze nárok na vydání toho, co z neplatného závazku plnila dle § 2993 o.z.
20. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Ústí nad Labem odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
21. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
25. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
26. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalovanému. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že nejsou nijak doloženy ani příjmy a ani výdaje žalovaného, za tohoto stavu není možné řádně udělat skóring ani predikovat pravděpodobnost splácení úvěru žalovaným do budoucna. Byť žalobkyně užila i veřejné databáze, tak ty jí mohly poskytnout maximálně aktuální situaci žalovaného, ale bez znalosti příjmů a výdajů žalovaného tyto informace byly pro predikci de facto bezcenné. Povrchnost přezkumu úvěruschopnosti žalovaného vyplývá i z výdaje ve výši částka na bydlení v pronájmu, který není nijak doložen, a pro svoji výši je i krajně nepravděpodobný bez dodatečného vysvětlení či doložení. Skutečnost, že žalovaný několik měsíců hradil splátky, není rozhodná, neboť podstatné je posouzení úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru. Navíc ani není možné vyloučit, že splátky byly hrazeny třeba z dalších úvěrů. U podnikatelů je třeba velmi pečlivě posuzovat úvěruschopnost, neboť jejich příjmy je obecně obtížné předvídat do budoucna.
28. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
29. Soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo vyplaceno částka a uhradil částka, žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši částka. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni vrátit. Zároveň soud uložil žalovanému uhradit i úroky z prodlení od datum, neboť je to pozdější datum než prodlení žalovaného, kterému byla prokazatelně odeslána první upomínka dne datum, kdy tento dopis se musel dostat do sféry dispozice žalovaného nejpozději třetí den od odeslání, tedy dne datum, žalovaný se tak dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum, když třetí den mu musel být dopis doručen a následující den dluh neuhradil. Žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až od datum, soud je proto přiznal až od tohoto data. Soud ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné úvěrové smlouvy, soud poměrně krátil i kapitalizovaný úrok z prodlení.
30. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť neshledal důvod pro stanovení odlišné lhůty k plnění.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 11,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,51 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,49 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, zák. č. 99/1963 Sb., a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.