Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 234/2021-53
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 10 401 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 401 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 800 Kč od datum zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 6 401 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 800 Kč od [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se nejprve dne datum registroval na portálu žalobkyně a uhradil ze svého účtu žalobkyni registrační poplatek ve výši 1 Kč. Dne datum uzavřela žalovaná se žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru s anonymizováno kódem. V souvislosti s uzavřením rámcové smlouvy o úvěru prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posouzením jeho příjmů a vyhledáním žalovaného v nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku. Dne datum přijala žalobkyně žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč, žalobkyně žalovanému umožnila poskytnutí půjčky ve výši 4 000 Kč, žalovaný o ni požádal, čímž byla účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr vrátit a zaplatit jí úroky ve výši 800 Kč do datum. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním podle smlouvy, pročež byl povinen zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny. Za dobu od datum do datum činila výše smluvní pokuty 4 380 Kč, s ohledem na limitaci výše smluvní pokuty podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení pouze 2 000 Kč. Žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními předala pohledávku po splatnosti za žalovaným k vymáhání třetí osobě, žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni sjednané náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 601 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jistiny a sjednaného úroku požaduje žalobkyně též zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4 800 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaný nejprve namítnul promlčení dluhu, posléze svůj dluh uznal s tím, že chce najít smírné řešení sporu.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy o úvěru, smlouvy o úvěru, interního výpisy žalobkyně k úvěru, potvrzením o platbě, e-mailové konverzace účastníků a zprávami pro žalovaného má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela za pomoci prostředků komunikace na dálku rámcovou smlouvu o úvěru, na jejímž základě uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 4 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit vč. poplatku 800 Kč do datum. Z čl. VI. číslo smlouvy soud ověřil, že účastníci sjednali pro případ prodlení žalované s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, maximálně však ve výši součinu 0,5 a výše jistiny úvěru. Z čl. VII. smlouvy soud ověřil, že žalobkyně měla možnost předat úvěr po splatnosti více než 50 dnů k vymáhání třetí osobě. Za takové mimosoudní vymáhání pohledávky byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů celkem ve výši 3 601 Kč. Žalobkyně dne datum převedla na účet žalovaného částku 4 000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti a ani poté přes upomínky k zaplacení, zasílané třetí osobou, neuhradil žalobkyni ničeho. Prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně doložila interními výpisy a interní listino u o telefonickém hovoru se zaměstnavatelem žalovaného a podmínkami scoringu. Předžalobní upomínkou ze dne datum vč. podacího archu žalobkyně doložila, že před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr: žalobkyně poskytla žalovanému dne 16. 25 2018 částku 4 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vč. poplatku ve výši 800 Kč vrátit žalobkyni do datum. Žalovaný své povinnosti včas a řádně nedostál a zůstal žalobkyni dlužen jistinu úvěru vč. sjednaného poplatku.
5. V situaci, kdy soud kvalifikoval vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, bylo namístě nejdříve posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Teprve v případě kladného závěru k této otázce, mělo smysl zkoumat další konkrétní ustanovení smlouvy.
6. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dospěl soud k závěr, že proběhlo nedostatečně. Jak sama žalobkyně tvrdila, zkoumala toliko stránku příjmovou nikoli výdajovou. Tedy obraz majetkových poměrů žalovaného byl zcela nekompletní a nemohl žalobkyni poskytnout důvodný předpoklad, že žalovaný bude schopen uhradit úvěr. Šlo sice o poměrně malou částku splatnou v krátkém období, kdy však malá částka úvěru nezbavuje věřitele povinnosti řádně hodnotit úvěruschopnost, spíše naopak. Soudu je z úřední činnosti známo, že výrazná část dluhů ze spotřebitelských úvěrů je generována z úvěrů s poměrně malou jistinou.
7. Žalobkyně tak neprokázala, že by dodržela povinnost stanovenou § 86 , 87 z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila příjmové a výdajové poměry žalovaného.
8. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba GK) jakož i NS ČR (sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ), NSS ČR a ÚS ČR (I US číslo) dovodila, že nedostatek řádného zkoumání úvěruschopnosti zakládá absolutní nepatrnost úvěrové smlouvy.
9. Soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny dluhu podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „ o. z.“), spolu s úrokem z prodlení § 1970 o. z. od prvotní výzvy k zaplacení zaslané žalovanému, tj. ze dne datum, když žalovaného vyzývala k zaplacení do datum.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že úspěšnější žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.
11. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši 400 Kč (kdy uvedla smluvní pokutu a platby za náklady na upomínání jakožto kapitalizovaný úrok, když tyto tvoří samostatnou žalovanou částku a nikoli úrok). Avšak podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je soudní poplatek vyměřen částkou 800 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce vyšší než 10 000 Kč (v daném případě činila žalovaná částka 10 401 Kč). Soud proto uložil podle § 2 odst. 1 písm. b) jmenovaného zákona žalobkyni povinnost k doplatku.
Poučení:
Proti výroku I. až III. tohoto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve dvou vyhotoveních.
Proti výroku IV. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu