Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 224/2021-38
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
se sídlem adresa žalobkyně
spisová značka spisová značka číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku 19,12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 19,12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. právnická osoba a žalovaným. Žalobkyně se domáhá zaplacení výše uvedené částky, sestávající z dlužné jistiny ve výši částka, dlužných úroků částka, dlužných poplatků za administrativní činnost částka, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka a běžících úroků jak je uvedeno ve výroku II.. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy byl sjednán ve výši částka a odměna za administrativní činnost sjednána ve výši částka. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku sepsání žaloby neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “).
3. Soud k prokázání aktivní legitimace žalobkyně provedl důkazy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, seznamem postupovaných pohledávek a dále oznámením společnosti právnická osoba o postoupení pohledávky ze dne datum. Soud má z těchto důkazů za prokázáno žalobkyně nabyla postoupením předmětnou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
4. Z listin y označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru název půjčky půjčka“ uzavřené dne datum, z dopisu věřitele a splátkového kalendáře soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba IČO jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem. Smlouvou poskytl věřitel zákazníkovi úvěr ve výši částka na účet zákazníka uvedený ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena na 36 měsíců s úrokovou sazbou 56,70 % p.a., RPSN 86,06 %. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku částka včetně úroku ve výši částka a administrativního poplatku ve výši částka, v 36 měsíčních splátkách ve výši částka podle splátkového kalendáře tedy od datum.
5. Rovněž žalovaný svým podpisem v Prohlášení stvrdil, že jako„ Zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet půjčku na základě informací získaných od zákazníka, a které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné a zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Zákazník dál prohlásil, že mu byly v dostatečném předstihu před uzavřením této smlouvy poskytnuty veškeré předsmluvní informace ve smyslu příslušných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a že informace a údaje v této smlouvě odpovídají poskytnutými předsmluvními informacím.“ K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva) a současně ověřil. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, o tom, že je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. Žádné jiné listin y k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než smlouvu o úvěru a kartu zákazníka žalobkyně k důkazu neoznačila.
6. Z potvrzení právnická osoba má soud za prokázáno, že dne datum byla z účtu majitele právnická osoba na účet stejného čísla jako je uveden ve smlouvě o úvěru jako účet žalovaného poukázána částka částka.
7. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky cokoli uhradil.
8. Z listin y označené jako„ Karta zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr“ nedatované a nepodepsané vyplývá, že žalovaný žije s rodiči, v kolonce ověřené doklady není uvedeno nic, počet nezaopatřených dětí a osob 0, jako zdroj pracovních příjmů uveden hlavní pracovní poměr u právnická osoba, v kolonce zaměstnání ověřeno není uvedeno nic, měsíční příjem je uveden částka, mezi měsíčnímu výdaji jsou uvedeny: osobní výdaje částka, spoření /pojištění částka, splátky půjček/úvěrů částka, výdaje na bydlení částka, ostatní výdaje (doprava, tel. apod.) částka, použitelný příjem tak představuje částku částka. Dokumenty k ověření finanční situace v žádosti nejsou uvedeny a žalobkyně tyto listin y za důkazní prostředky neoznačila, ani je soudu nepředložila.
9. S ohledem zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následující závěru o skutkovém stavu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné smlouvy obdržel peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dosud neuhradil žalobkyni ani právní předchůdkyni žalobkyně ničeho. Před poskytnutím peněžních prostředků ověřoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného toliko prostřednictvím dotazníku (karty zákazníka) a žádné listin y k ověření finanční situace poskytovateli úvěru nebyly předloženy.
10. Pokud jde o právní hodnocení, pak žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ).
11. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako spotřebitelem nebyla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru.
20. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZosÚ, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Nejvyšší soud uzavřel, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný z webová adresa). Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
21. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaný byl v době poskytnutí všech úvěrů zaměstnaný s údajným příjmem částka, který nebyl nijak ověřen, stejně tak ani způsob bydlení a výše nákladů na bydlení. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že původní věřitelka výši příjmů žalovaného ani skutečnost, že je zaměstnán u uvedeného zaměstnavatele nijak neověřila a vycházela pouze z neověřených údajů v kartě zákazníka. Žalobkyně žádné listin y, kterými poskytovatel prověřoval úvěruschopnost žalovaného soudu nepředložila. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení a v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků.
22. V souzené věci soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem a s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. poskytla spotřebitelský úvěr navzdory tomu, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného nevyplynulo, že v daném případě nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Poskytovatel spolehnul toliko na tvrzení žalovaného o jeho poměrech a úvěrové historii a toto tvrzení dále nijak neověřil v příslušných databázích či registrech dlužníků. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá též výsledek, neboť žalovaný úvěr vůbec nesplácel. O této povinnosti tvrdit a prokázat splnění povinnosti podle ZosÚ však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání.
23. Poskytnutí úvěru žalovanému navzdory nedůslednému posouzení úvěruschopnosti žalovaného a existenci důvodných pochybností o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, má za následek, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zák. č. 257/2016 Sb. Soud proto uzavírá, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je podle ustanovení § 87 ZosÚ absolutně neplatná, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).
24. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a v řízení nevyšlo najevo, že by cokoli uhradil. Žalovaný tedy dosud žalobkyni dluží částku částka, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit tuto částku s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z. ) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovaného vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 o.z. , kdy výše úroku z prodlení 8,25 % je stanovena v souladu s vládním nařízením číslo Sb. ve zbytku příslušenství soud žalobu zamítl.
25. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 60 % včetně kapitalizovaného příslušenství, neúspěšná v rozsahu 40 %, žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 20 % Náklady se sestávají ze soudního poplatku ve výši částka, odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 x částka, tj. částka dle § 8 , § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) – příprava a převzetí zastoupení, písm. d) – podání žaloby, předžalobní výzva). Na náhradě hotových výdajů advokáta žalobci náleží dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. režijní paušál á částka za celkem tři úkony právní služby tj. celkem částka a dále 21 % DPH z odměny za zastupování a hotových výdajů v částce částka, neboť žalobkyní zvolený advokát je plátcem DPH, celkem tedy náklady řízení ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 20 %, náklady řízení tedy činí částka, tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.