Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 271/2020-48
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 600 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 600 Kč od datum do datum a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 240,41 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 600 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 600 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 240,41 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3 900 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 2 600 Kč bezhotovostně převodem na účet a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, která byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy, a to ve splatnosti do datum, čemuž žalovaná nedostála, protože na svůj závazek nezaplatila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno písemně dopisem ze dne datum. Ke dni postoupení činila pohledávka částku 8 410,76 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 600 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 156,82 Kč, smluvní pokuty 1 300 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 329,47 Kč (z dlužné jistiny v sazbě dle platných právních předpisů od datum, tj. od prvního dne prodlení, do datum) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 185 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od datum, tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, z jistiny. Od data postoupení žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně předmětem řízení učinila i částku 1 300 Kč z titulu smluvní pokuty, která vznikla tím, že žalovaná do termínu splatnosti neuhradila svůj závazek vyplývající ze smlouvy a věřitel tak měl nárok požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení (zůstatek jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. K výzvě soudu, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět podáním ze dne datum a nadále požadovala zaplacení částky 2 600 Kč (dlužné jistiny) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 240,41 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a přitom ji poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
3. O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením ze dnem 1. 9. 2020, č. j. 9 C 271/2020 -12, které nabylo právní moci dne datum.
4. Při zjišťování skutkového stavu věci soud vycházel z listin, které předložila žalobkyně, a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Dohodou uzavřenou prostřednictvím internetových stránek předchůdkyně žalobkyně, označenou jako Smlouva o úvěru anonymizováno ze dne datum, poskytla společnost právnická osoba, jako právní předchůdkyně žalobkyně, žalované bezhotovostním převodem na účet částku 2 600 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala jmenované společnosti vrátit částku celkem 2 600 Kč, poplatek 2 839,46 Kč a smluvní úrok 40 % ročně z částky 2 600 Kč, a to jednorázově do 30 kalendářních dnů, tj. do datum. K dispozici nejsou informace, jak jmenovaná společnost před uzavřením dohody zkoumala schopnost žalované finanční prostředky splatit. Žalovaná své povinnosti vrátit finanční prostředky nedostála. Předmětem řízení nadále zůstal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 240,41 Kč, který vznikl tím, že žalovaná dlužnou jistinu neuhradila ve lhůtě splatnosti, tedy se dne datum dostala do prodlení, přičemž žalobkyně úrok vyčíslila do datum právnická osoba následně dne datum, prodala žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou za sjednanou úplatu a tuto skutečnost omámila žalované dopisem ze dne datum, ve kterém zároveň vyzvala žalovaného, aby dlužnou částku zaplatil na tam uvedený účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Dopis byl dán do přepravy dne datum. Ode dne následujícího po prodeji pohledávky požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 2 600 Kč ve výši 9 % ročně. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a k závěru, že žaloba v rozsahu po částečném zpětvzetí je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely prostředky komunikace na dálku dne datum smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 2 600 Kč převodem na bankovní účet, který uvedla ve smlouvě. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci, které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ o. z.“), i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“), jelikož i zápůjčka je spotřebitelským úvěrem (§ 2 ZSU). Podle § 86 ZSU je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí.
6. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované vůbec, jelikož soudu nedoložila k tomuto žádná tvrzení a navíc ani nedisponovala žádnými důkazy, které by zkoumání úvěruschopnosti prokázaly, čímž nedostála povinnosti jí uložené v ZSU. Proto soudu nezbylo nic jiného, než prohlásit uzavřenou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, protože v souladu s § 588 o. z. je soud povinen i bez návrhu k absolutní neplatnosti přihlížet, neboť předmětná zápůjčka je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Jelikož byla smlouva mezi účastníky absolutně neplatná, bylo potřeba vztah mezi nimi posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet částku 2 600 Kč a žalovaná jí nevrátila ničeho, pročež jí stále dluží částku 2 600 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Pro doplnění soud dodává, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávky. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 2 600 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení.
7. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla poprvé vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni a vyzvala ji k vrácení dlužné částky na účet tam uvedený (účet žalobkyně). Toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení zásilky dne datum. Od té doby měla žalovaná 10 dnů na to, aby dlužnou částku zaplatil, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 2 600 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 9 % ročně, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.
8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení musel vypořádat i s náklady spojenými s částečným zastavením řízením, když ve shora citovaném usnesení nebyly náklady řízení mezi účastníky vypořádány. V projednávané věci tedy měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení částky 2 600 Kč s příslušenstvím z celkového předmětu řízení ve výši 3 900 Kč s příslušenstvím. Zpětvzetí žaloby, co do kapitalizovaného příslušenství a částky 1 300 Kč uvedených v usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1. 9. 2020, č. j. 9 C 271/2020 -12, bylo zaviněno žalobkyní, nikoliv přičiněním žalované. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015 ) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobkyně, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalované, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. Soud proto kapitalizované příslušenství pohledávky a částku 1 300 Kč, pro které bylo řízení zastaveno„ počítal“ jako procesní neúspěch žalobkyně. S ohledem na výši požadovaného jen kapitalizovaného příslušenství (pro které bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žalobkyní), je zřejmé, aniž by soud konkrétně kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ), že procesně úspěšnější byl v daném řízení žalovaný, který by tak měl právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.