Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 273/2021-42
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 9 866,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 700 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 4 166,6 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 798,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 251,16 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 5 883,2 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 883,2 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 183,2 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 5 700 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 700 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 4 166,6 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 798,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 251,16 Kč, s úrokem 29 % ročně z částky 5 883,2 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 883,2 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 183,2 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 5 700 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 9 866,60 Kč se zákonnými a smluvenými úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s částkou 4 617 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně sjednanou ve smluvních podmínkách, odměny za administrativní činnost ve výši 2 410 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč. Celková částka 10 617 Kč měla být uhrazena v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč nejpozději do datum. Věřitel před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného včetně dokladů vyžádaných od žalovaného. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas a pohledávku za žalovaným z této smlouvy společnost právnická osoba postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Dluh žalovaného činí 9 866,60 Kč a sestává z neuhrazené jistiny 5 883,20 Kč a z dlužných poplatků ve výši 3 984,40 Kč. Žalovaný dosud svůj závazek nesplnil, a to ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně kromě úhrady nesplacené jistiny a poplatku požaduje také zákonné a smluvené úroky z prodlení z dlužné jistiny.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum sjednána smlouva o zápůjčce číslo dle které tato společnost poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 4 517 Kč představující úrok ve výši 799 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 410 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 1 408 Kč Celkem tak mělo být uhrazeno 10 617 Kč ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že v místě bydliště převzal v hotovosti celou uvedenou zápůjčku. Na zápůjčku žalovaný uhradil dne datum částku 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným z této smlouvy. Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum zaslanou žalovanému doporučeně, byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně žalobkyní vyzýván k úhradě nesplacené zápůjčky z výše uvedené smlouvy v celkové částce 14 238,94 Kč do datum.
4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný ji měl vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měl zaplatit částku 10 617 Kč ve sjednaných týdenních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil toliko 300 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona číslo Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného, avšak tato tvrzení nijak neprokázala, neboť soudu nepředložila jediný důkaz ohledně této skutečnosti. Žalobkyně byla u jednání poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak toto neučinila. Protože právní předchůdkyně žalobkyně dle názoru soudu nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, má soud za to, že podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o zápůjčce žalovanému částku 6 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru, ponížený o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni již poskytl. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 300 Kč, takže žalobě bylo vyhověno pouze co do částky 5 700 Kč (rozdíl mezi poskytnutými peněžními prostředky a úhradou). Jelikož je žalovaný se zaplacením peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z částky 3 787 Kč, a to ode dne datum do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně k zaplacení dluhu vyzván předžalobní výzvou s termínem splnění do datum. Věřiteli přísluší úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. 8,25 % ročně, takže v rozsahu přesahujícím tuto výši byl nárok žalobkyně zamítnut. Stejně tak byl zamítnut požadavek žalobkyně na úhradu částky 4 166,6 Kč (úroky a poplatky za úvěr a hotovostní inkaso splátek), včetně požadovaného kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení z částky přesahující 5 700 Kč byla zamítnuta, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě. Rovněž byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 5 700 Kč za dobu předcházející datu datum, neboť v tomto období nebyl žalovaný s úhradou této částky v prodlení.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci převážný procesní úspěch (žaloba byla zamítnuta ve větší částce, než byla žalobkyni přiznána), v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.