Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 62/2021-70
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 21 496 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 561,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 561,59 Kč od 9. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit:
a) částku ve výši 6 573,41 Kč,
b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 7. 4. 2016 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 575,39 Kč,
c) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení,
d) smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 20. 8. 2016 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 1 122,01 Kč,
e) smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení,
1. částku ve výši 8 361 Kč,
2. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 574,89 Kč od 7. 4. 2016 do 8. 3. 2017,
3. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 013,30 Kč od 9. 3. 2017 do zaplacení,
4. smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 8 574,89Kč od 8. 3. 2017 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 1 240,26 Kč,
5. smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 8 574,89Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 561,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 561,59 Kč od 9. 3. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit: a) částku ve výši 6 573,41 Kč, b) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 7. 4. 2016 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 575,39 Kč, c) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, d) smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 20. 8. 2016 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 1 122,01 Kč, e) smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, 1. částku ve výši 8 361 Kč, 2. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 574,89 Kč od 7. 4. 2016 do 8. 3. 2017, 3. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 013,30 Kč od 9. 3. 2017 do zaplacení, 4. smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 8 574,89Kč od 8. 3. 2017 do 16. 11. 2017 vyčísleným na částku 1 240,26 Kč, 5. smluvní úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 8 574,89Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 10. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 21 496 Kč s příslušenstvím.
2. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba anonymizováno, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 27. 6. 2015 smlouvu o půjčce číslo (dále i jako„ smlouva číslo“), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 8 361 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,50 % ročně ve výši 1 317 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč. Žalovaný se vše výše uvedené zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 20. 8. 2016 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh uhradil jen částku 11 787,59 Kč. Pohledávka byla dne 16. 11. 2017 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí dle žalobkyně na jistině 4 332,69 Kč, na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 2 240,72 Kč. Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 122,01 Kč (tj. ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny 4 332,69 Kč od 20. 8. 2016 do data postoupení dne 16. 11. 2017), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 575,39 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 4 332,69 Kč od 7. 4. 2016 do data postoupení 16. 11. 2017), smluvního úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 4 332,69 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
3. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 1. 2016 smlouvu o půjčce číslo (dále i jako„ smlouva číslo“), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 8 361 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,50 % ročně ve výši 1 317 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč. Žalovaný se vše výše uvedené zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 8. 3. 2017 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh uhradil jen částku 3 438,41 Kč, přičemž poslední splátku učinil dne 30. 3. 2016. Pohledávka byla dne 16. 11. 2017 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 8 574,89 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 6 347,70 Kč. Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 240,26 Kč (tj. ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny 8 574,89 Kč od 8. 3. 2017 do data postoupení 16. 11. 2017), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 152,11 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 8 574,89 Kč od 7. 4. 2016 do 16. 11. 2017), smluvního úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 574,89 Kč od 17. 11. 2017 (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 574,89 Kč od 17. 11. 2017 (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení. Ani tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.
4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.
5. K jednání soudu dne 25. 6. 2021 se žalobkyně omluvila a řádně předvolaný žalovaný se nedostavil. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. projednal věc bez přítomnosti účastníků.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
7. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 27. 6. 2015 smlouvu o zápůjčce číslo (smlouvu číslo), jejíž součástí strany učinily i smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,50 % ročně ve výši 1 317 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední 60. splátce ve výši 248 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 19-20 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v níž je uvedeno, že žalovaný bydlel s rodiči a jeho náklady na bydlení činí 5 000 Kč. Žalovaný byl zaměstnán jako anonymizováno u anonymizována tři slova územní celek, přičemž jeho mzda činila 21 350 Kč. Ostatní výdaje žalovaného činily 786 Kč měsíčně jakožto spoření či pojištění, 400 Kč měsíčně za telefon, 5 000 Kč výdaje na domácnost. Žalovaný uvedl, že má jiné závazky ve výši 4 500 Kč, avšak zároveň uvedl, že nemá jiné zápůjčky /viz karta zákazníka na č. l. 59 Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 11 787,59 Kč /viz tvrzení žalobkyně a přehled plateb na č. l. 57 p. v./.
8. Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 13. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo (smlouva číslo), jejíž součástí strany učinily i smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,50 % ročně ve výši 1 317 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 055 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 307 Kč a poslední 60. splátce ve výši 248 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 21-22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v níž je uvedeno, že žalovaný, byť uvedl stejnou kontaktní adresu, již bydlí v rodinném domě, jehož je spoluvlastníkem. Žalovaný byl stále zaměstnán jako anonymizováno u anonymizována tři slova územní celek, a.s., přičemž jeho mzda činila 20 790 Kč Náklady na bydlení žalovanému měly klesnout na 2 500 Kč. Žalovaný již právní předchůdkyni žalobkyně splácel měsíčně částku 1 350 Kč, dále splácel jiné zápůjčky v celkové výši 4 500 Kč. Výdaje na domácnost měl mít žalovaný nižší, a to 4 000 Kč. Rovněž již neuvedl žádné náklady na spoření či pojištění a výdaje za telefon /viz karta zákazníka na č. l. 56 spisu/. Ke dni 13. 1. 2016 nebyl žalovaný evidován jako vlastník jakékoliv nemovitosti v katastru nemovitostí /viz přehled věcí pro osobu žalovaného v katastru nemovitostí ke dni 13. 1. 2016 na č. l. 64 Žalovaný na svůj dluh uhradil 3 438,41 Kč /viz tvrzení žalobkyně a přehled plateb na č. l. 54 p. v./.
9. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni 16. 11. 2017 /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu příjmení a seznam postoupených pohledávek na č. l. 26 Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017 dopis na č. l. 23, přičemž bylo odesláno až dne 6. 12. 2017 /viz podací lístek na č. l. 24 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2020 vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 27, včetně podacího lístku na č. l. 29 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.
10. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ či„ ZoSÚ“).
11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
12. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
13. Dle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
15. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 6 561,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 27. 6. 2015 a následně dne 13. 1. 2016 dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky v obou případech ve výši 10 000 Kč. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného v obou případech zkoumala a vyhodnotila řádně, když soud nepovažuje za nijak nevěrohodné prohlášení žalovaného, kterému v době sjednání úvěrů bylo okolo 28 let, že bydlí u rodičů a následně že bydlí v nemovitosti, kterou spoluvlastní. Byť soud na základě lustrace žalovaného v katastru nemovitostí zjistil, že žalovaný v té době nebyl evidován jako vlastník nemovitosti, nelze bez dalšího uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla řádné zkoumání a ověřování úvěruschopnost žalovaného. Soud považuje za věrohodné, že žalovaný jako anonymizována čtyři slova obec dosahoval čistého měsíčního výdělku zhruba 21 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále zjistila, že žalovaný v obou případech splácel jiné úvěry v celkové výši 4 500 Kč měsíčně. Byť výdaje žalovaného nejsou doloženy a ani nijak specifikovány, lze předpokládat, že žalovaný měl běžné výdaje. Soud zároveň ani z úřední činnosti nezjistil, že by žalovaný měl v době poskytnutí spotřebitelských úvěrů jiné dluhy po splatnosti, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a které by mohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit nahlédnutím do dostupných registrů. S ohledem na to, že žalovaný je mladý muž v produktivním věku, u kterého lze předpokládat, že je snadno zaměstnatelný, bylo zcela jistě v jeho silách oba spotřebitelské úvěry splatit. Soud tedy vyhodnotil obě smlouvy o zápůjčce jako platné.
21. Žalovaný se zavázal v obou případech poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč vrátit v 60 měsíčních splátkách společně s celkovými náklady ve výši 8 361 Kč. Byť je ve smlouvách uvedeno, že se uvedená celková částka skládá z úroku ve výši 1 317 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 055 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 4 989 Kč, je zřejmé, že svou povahou jsou veškeré uvedené částky skryté úroky. Úrok je úplata za poskytnutí zápůjčky, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. příjmení úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto částku ve výši 8 361 Kč posoudil jako celkový úrok. U obou smluv o zápůjčce tak činil kapitalizovaný úrok 8 361 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vrácena v 60 týdenních splátkách po 307 Kč s tím, že poslední splátka činí 248 Kč. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí zhruba 106 %, RPSN zhruba 222 %.
22. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru číslo 2016 Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. 33 Odo 236/2005 ). Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly v červnu 2015 okolo 13 % a v lednu 2016 okolo 12 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl v obou případech zcela zjevně nepřiměřený a svou výší odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 o. z.
23. Soud v daném případě nepřiznal žalobkyni právo na sjednané úroky ani ve výši obvyklé sazby ve smyslu § 1802 o. z., podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech (např. rozhodnutí Soudního dvora ze dne 14. 6. 2012 ve věci C číslo v řízení Banco Español de právnická osoba v . příjmení příjmení jméno). Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit.
24. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal, co se týče smlouvy číslo žalobu jako zcela nedůvodnou. Jelikož soud ujednání o kapitalizovaném úroku shledal absolutně neplatným, žalovaný byl ze smlouvy povinen žalobkyni vrátit toliko poskytnutou jistinu zápůjčky ve výši 10 000 Kč. Dle žalobních tvrzení žalovaný do této doby již uhradil na svůj dluh celkem částku 11 787,59 Kč. Soud proto konstatuje, že s ohledem na uvedené nemůže uplatněný nárok žalobkyně obstát, když žalovaný ke dni podání žaloby uhradil zcela dlužnou jistinu zápůjčky, a dokonce uhradil více, než k čemu byl povinen s ohledem na absolutní neplatnost (tj. s účinky ex tunc) ujednání o dílčích poplatcích, která soud posoudil jako celek za ujednání o kapitalizovaném úroku za půjčení peněz. Co se týče první smlouvy o zápůjčce, soud tak žalobu v celém rozsahu včetně uplatněného příslušenství v podobě úroku z prodlení zamítl.
25. Pokud jde o smlouvu číslo soud shledal žalobu důvodnou co do výše 6 561,59 Kč, která představuje zbývající neuhrazenou část jistiny zápůjčky. Dle žalobních tvrzení totiž žalovaný na svůj dluh ve výši 10 000 Kč uhradil celkem částku ve výši 3 438,41 Kč. Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 361 Kč fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak byl zamítnut smluvní úrok ve výši 20,5 % ročně dále běžící až do zaplacení, který žalobkyně požadovala dílem v kapitalizované podobě.
26. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky odpovídající zbývající neuhrazené části jistiny z druhé smlouvy o zápůjčce ve výši 6 561,59 Kč. Pokud jde o vymezení data, od kterého žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení, pak soud tento nárok přiznal až od 9. 3. 2017, a nikoli od 7. 4. 2016, jak žalobkyně požadovala. K tomuto žalobkyně v žalobě uvedla, že žádá přiznání úroku z prodlení od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky. Z obsahu spisu se podává, že splatnost poslední splátky byla stanovena k 8. 3. 2017, avšak z ničeho nevyplývá, proč by měl být žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení již ode dne 7. 4. 2016, když navíc žalobkyně neuplatňuje smluvní úrok ani zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných splátek, ale až z celé zápůjčky poté, co se staly splatnými všechny splátky. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok zamítnut.
27. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Soud připomíná, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne 30. srpna 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.