Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 173/2021-32

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12 450 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % ročně od 7.12.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 8 865 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 130,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 589,35 Kč a dále úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 8 921,75 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a dále ohledně částky 1 455 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 317,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 831,14 Kč a dále úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 1 180,6 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 180,60 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 130 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % ročně od 7.12.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky 8 865 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 130,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 589,35 Kč a dále úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 8 921,75 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a dále ohledně částky 1 455 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 317,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 831,14 Kč a dále úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 1 180,6 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 180,60 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 995 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO) a žalovanou, popsanou v nároku č. 1 žaloby. Dále se domáhala zaplacení částky 1 455Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi týmiž účastníky, popsané v nároku č. 2 žaloby. Pohledávky za žalovanou byla na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizována dvě slova dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl důkaz Smlouvou o zápůjčce ze dne datum a ze dne datum, Smluvními podmínkami, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou, a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

5. Dne datum byla mezi právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 865 Kč (úrok 1 365 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 500 Kč) ve formě 43 týdenních splátek po 555 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne 24.04.2018 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradila částku 12 870 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 6 971,75 Kč na souhrnný poplatek a v částce 6 078,25 Kč na jistinu.

6. Dne datum byla mezi právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 865 Kč (úrok 1 365 Kč, poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 500 Kč) ve formě 43 týdenních splátek po 555 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne 24.04.2018 a právnímu předchůdci žalobkyně tak celkem uhradila částku 12 870 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 6 971,75 Kč na souhrnný poplatek a v částce 6 078,25 Kč na jistinu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Z předžalobní upomínky datované dnem 3.09.2020 a z příslušného podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum a dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. , na základě kterých právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 7.000 Kč a 10.000 žalovaná se zavázala a tyto zápůjčky včetně souhrnného poplatku splácet týdenními splátkami dle uzavřených smluv. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smlouvy uhradila na dluh pouze částku 1.905,88 Kč a v druhém případě částku 6.797 Kč, které právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na jistinu půjčky a zčásti na souhrnný poplatek. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byly pohledávka za žalovaným v souladu s ust. postoupeny, nepochybně právo na vrácení jistin, nicméně smlouvy a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.

13. Z ujednání ve smlouvách je zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Pokud soud uvážil, že účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek ve výši více jak 75 % jistiny dluhu, RPSN činí více jak 250 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), týdenní splácení dluhu a v rámci poplatku vysokou platbu za hotovostní inkaso přesahující 35 % z poskytnuté jistiny, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy. Celkový souhrnný poplatek činí 76,4 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 204 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce prosince 2016 pohybovala na úrovni 9,53 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum. Byť má jinak přednost posouzení jednotlivých ujednání jako neplatných, v tomto případě smlouva jako celek neobstojí ( ). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11.12.2014 sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26.1.2012 sp. zn. webová adresa).

14. Ústavní soud uzavřel v citovaných rozhodnutích, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může násobně převyšovat částku poskytnutou (popř. část dobrovolně nevrácenou).

15. V daném případě se žalovanému dostalo plnění v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle . Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uhradila žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy ze dne datum celkem částku 12 870 Kč, soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 2 130 Kč (15.000 – 12 870 = 2 130) se zákonným úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení . Pokud jde o smlouvu ze dne datum, pak zde uhradila žalovaná celkem částku 22.410 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila a soud žalobu zcela zamítl, pokud jde o žalobní nárok č. 2.

16. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 8 865 Kč (10 995- 2 130 = 8 865) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 291,75 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 589 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 8921,75 Kč od 7.12.2019 do zaplacení; a co do částky 1 455 Kč (15 000- 22.410 = - 7410) a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 180,6 Kč od 7.12.2019 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 831,14 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 1 180,6 Kč od 7.12.2019 do zaplacení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly a žádné náklady tedy neuplatnila.

18. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.