Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 232/2021-36

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 14 194 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 554 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 554 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky ve výši 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 428,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,31 % ročně z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 226,33 Kč, zákonným úrokem z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky ve výši 446 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 7 554 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 554 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky ve výši 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 428,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,31 % ročně z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 226,33 Kč, zákonným úrokem z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky ve výši 446 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 28. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 194 Kč s příslušenstvím.

2. Požadavek na zaplacení uvedené žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil úvěr, který mu poskytla společnost právnická osoba na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 5. 5. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou kapitalizované úroky ve výši 1 600 Kč (sazba 19,31 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Při podpisu smlouvy si žalovaný zvolil i doplňkovou službu životního pojištění, na níž byl povinen uhradit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku včetně poplatku za životní pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 244 Kč počínaje dnem 12. 5. 2018 a konče dnem 29. 6. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil pouze částku 446 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně započetla ve výši 331,34 Kč na úrok za sjednanou dobu trvání smlouvy, ve výši 106,66 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a ve výši 8 Kč na poplatek za životní pojištění. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná částka ve výši 14 194 Kč se skládá z dlužné jistiny 6 000 Kč, dlužného úroku kapitalizovaného za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 268,66 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 093,34 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 232 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v kapitalizované výši 2 428,77 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 1 226,33 Kč, úroku ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 5. 5. 2018 a zařazení zákazníka do pojistného programu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) poskytla žalovanému téhož dne úvěr 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 14 640 Kč, která byla v částce 8 000 Kč jistinou, v částce 1 600 Kč kapitalizovaným úrokem za dobu trvání smlouvy, v částce 1 600 Kč administrativním poplatkem, v částce 3 200 Kč odměnou za hotovostní inkaso splátek a v částce 240 Kč poplatkem za pojištění CreditLife. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že obnos 8 000 Kč převzal v hotovosti.

6. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný před sjednáním úvěrové smlouvy ke svým poměrům uvedl, že bydlí v nájmu, u současného zaměstnavatele pracuje od ledna 2018, jeho měsíční příjem činí 8 754 Kč, měsíční výdaje pak 7 000 Kč, z toho na bydlení vynakládá 2 000 Kč.

7. Z výplatního listu žalovaného soud ověřil měsíční příjem žalovaného za měsíc leden 2018 ve výši 8 754 Kč. Z částečné smlouvy o provedení práce ze dne 1. 1. 2018 soud ověřil, že žalovaný byl zaměstnán ode dne 1. 1. 2018.

8. Z částek životního a existenčního minima soud zjistil, že životní minimum za měsíc činilo 3 860 Kč a existenční minimum za měsíc činilo 2 490 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2021 a její přílohy soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 22. 2. 2021 se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

11. Z výzvy k plnění ze dne 21. 4. 2021 a podacího lístku z téhož dne vyplývá, že žalovaný byl k zaplacení žalované částky před podáním žaloby vyzván upomínkou právního zástupce žalobkyně ve věci této.

12. Žalovaný nerozporoval tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně, že na svůj dluh uhradil pouze částku 446 Kč.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

14. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 5. 5. 2018, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný si při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 14 640 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč, úrokem ve výši 1 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 600 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatkem za pojištění CreditLife ve výši 240 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 244 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného tak, že u žalovaného sice ověřila jeho měsíční příjem, ale nikterak neověřila jeho výdaje, zejména výdaje na bydlení v nepřiměřeně uvedené nízké výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný dle jeho tvrzení bydlel v nájmu. Pokud by soud vycházel pouze z ověřeného příjmu žalovaného (8 754 Kč) při zohlednění běžných výdajů na živobytí a bydlení, neměl by žalovaný na splácení poskytnutého úvěru.

15. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. , , dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

16. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle ust. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Dle ust. § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

29. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z neověřených příjmů žalovaného v celkové výši 8 754 Kč a současně zcela nepřiměřeně nízkých výdajů žalovaného na bydlení (2 000 Kč), které nijak neprověřila (např. nájemní smlouvou) a ostatních výdajů žalovaného (5 000 Kč), které rovněž nijak neověřila (např. výpisem z účtu žalovaného).

31. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše).

32. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve sjednaných splátkách, je o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 5. 5. 2018, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět zápůjčky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 7 554 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (8 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (446 Kč).

33. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaný byl předchůdkyní žalobkyně odesláno dne 22. 2. 2021, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni poprvé vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, které mu bylo právní vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (7 554 Kč) od 8. 3. 2021, tj. ode dne následujícího po uplynutí desetidenní lhůty k plnění stanovené v oznámení o postoupení pohledávky, když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně (25. 2. 2021).

34. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 5. 5. 2018 včetně sjednaní v žalobě uplatněných poplatků a úroků z úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 6 640 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 428,77 Kč, úrokem z úvěru ve výši 19,31 % ročně z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 226,33 Kč, zákonným úrokem z částky ve výši 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021 a zákonným úrokem z částky ve výši 446 Kč od 8. 3. 2021 částečně zamítnout.

35. Žalobkyně se svojí neúčastí na jednání dne 20. 9. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučena dle ust. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně byla o skutečnosti, že soud nemá posouzení úvěruschopnosti žalovaného za prokázané informována již usnesením nadepsaného soudu č. j. -13 ze dne 16. 8. 2021.

36. V této souvislosti soud uvádí, že ust. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s  . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., příjmení, J. a kol., I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. ).

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení Poměr úspěchu a neúspěchu účastníku byl ve věci při zohlednění příslušenství splatného ke dni vyhlášení rozsudku téměř totožný, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

38. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.