Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 57/2021-21

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr Janem Koberou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 36 077 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 124,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 124,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 952,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 736,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 412,32 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 22 124,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 820,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 124,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 124,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 952,26 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 736,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 412,32 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 22 124,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 820,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 36 077 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření zápůjčky, což potvrdila svým podpisem. Žalovaná se smlouvou zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 46 542 Kč, která představuje součet jistiny (25 000 Kč) a poplatku (21 542 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši

4 472 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou podle smluvních podmínek, odměny za zpracování a doručení ve výši 6 550 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši

10 520 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vratnou částku v 60. týdenních splátkách, z toho prvních 59 splátek po 776 Kč a poslední splátku ve výši 758 Kč. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradila dne 20. 9. 2017. Z tohoto důvodu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. V případě této smlouvy tak žalovaná dlužila ke dni 29. 1. 2018 na jistině částku 22 397,94 Kč a na dlužném poplatku 15 559,06 Kč. Poté ještě žalovaná uhradila částku 1 880 Kč, díky které se dlužná jistina snížila na částku 22 124,74 Kč a dlužný poplatek na částku 13 952,26 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen ), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou, bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 25 000 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit včetně poplatku, činila částku 46 542 Kč, přičemž žalovaná se zavázala ji splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 776 Kč pro prvních 59 splátek a poslední splátku ve výši 758 Kč. První splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Podle čl. 10 věta první smluvních podmínek pak„ Zákazník a Provident se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má Provident právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.“ Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 vyplývá, že žalovaná ze zápůjčky dlužila ke dni 21. 5. 2018 na jistině částku ve výši 22 124,74 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a přílohy k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, včetně informace o zpracování osobních údajů a podacího lístku ze dne 14. 2. 2020, vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky ze spol. právnická osoba na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 7. 2020, která byla podle podacího lístku žalované zaslána dne 15. 7. 2020, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým závěrům je zřejmé, že soud z předložených listinných důkazů zjistil skutkový stav shodně tak, jak jej popsala žalobkyně v podané žalobě.

5. Soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěryschopnost žalované a současně, aby tato svá tvrzení osvědčila listinnými důkazy. Žalobkyně z požadovaných listin předložila soudu pouze zákaznickou kartu, ke které uvedla, že ta obsahuje veškeré podstatné údaje o majetkových poměrech žalované, jejichž úplnost, přesnost a pravdivost potvrdila žalovaná svým podpisem. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou ověřila pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě kontrolou dokumentů (pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu, …), které žalovaná předložila, nicméně jejich kopie nevlastní.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věty první , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle , (dále jen o. z.), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. spisová značka uvedl, že povinnost posouzení úvěryschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence. V neposlední řad chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěryschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu tímto zákonem, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech.

8. Soud uzavřel, že tvrzená smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou ze dne 11. 8. 2017 je svou povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu , přičemž právní předchůdkyně žalobkyně nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované úvěr splatit. Pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nezbytným minimem alespoň prokázání pravidelných měsíčních příjmů spotřebitele, a to i v případě úvěrů menšího rozsahu (ať již potvrzením zaměstnavatele, pracovní smlouvou či výplatní páskou, výpisem z běžného účtu, daňovým přiznáním atd.), a porovnání měsíčních obvyklých příjmů spotřebitele s jeho obvyklými prokázanými, tvrzenými či v místě a čase obvyklými měsíčními výdaji. Čím vyšší je poskytnutá částka úvěru, tím pečlivěji musí věřitel zvažovat jaké„ nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace“ musí od spotřebitele získat tak, aby mohl odpovídajícím způsobem jeho úvěryschopnost posoudit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně shora uvedeným požadavkům nedostála, stala se spotřebitelská smlouva, která odporuje o. z., neplatnou, přičemž k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( o. z.). Žalovaná předmět úvěru prokazatelně převzala, a proto je povinna jeho neuhrazenou část žalobkyni, na kterou pohledávka za žalovanou v souladu s  řádně přešla, vrátit v souladu s  o. z. jako bezdůvodné obohacení. Nad to soud podotýká, že důraz je třeba klást i na povinnost vést a uchovávat záznamy týkající se jak učiněných zjištění, tak postupů, jimiž k těmto zjištěním věřitel dospěl, proto se nemůže povinnosti řádně doložit posouzení úvěryschopnosti žalované zprostit ani žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena její právní předchůdkyní.

9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, avšak ke dni 20. 1. 2020, kdy byla vyzvána k jejich úhradě, je stále v rozsahu 22 124,74 Kč žalobkyni nevrátila, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 22 124,74 Kč představující jistinu úvěru poníženou o její uhrazenou část. Žalovaná po výzvě k plnění ze dne 20. 1. 2020 na svůj dluh neuhradila ničeho dalšího a je proto povinna uhradit žalobkyni zbývající jistinu ve výši 22 124,74 Kč včetně úroku z prodlení podle o. z. ve výši stanovené Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná v rozsahu 22 124,74 Kč žalobkyni nevrátila, přičemž tato zbývající neuhrazená část se tak stala ke dni 20. 1. 2020, kdy byla žalovaná vyzvána k vrácení finančních prostředků, splatnou. S ohledem na dané soud rozhodl o této části nároku žalobkyně tak, jak uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku.

10. Naopak žalobkyni se nepodařilo jakkoliv prokázat, že by dostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované úvěr splatit. Svým jednáním způsobila dle citovaných zákonných ustanovení neplatnost spotřebitelské smlouvy a vyjma bezdůvodného obohacení ve výši 22 124,74 Kč nemá na zbývající část svého uplatňovaného nároku právo, tedy konkrétně na částku ve výši 13 952,26 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, stejně jako na kapitalizovaný zákonných úrok z prodlení ve výši 3 736,64 Kč, který představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22 124,74 Kč od 6. 2. 2018 do 20. 1. 2020, dále na kapitalizovaný úrok ve výši 8 412,32 Kč a na úrok ve výši 29 % ročně z částky 22 124,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. S ohledem na tento závěr, soud ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku žalobní nárok co do shora uvedeného rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 820,75 Kč, přičemž tato částka představuje 22,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 444 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 077 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

12. O povinnosti žalovanou zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.