Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 142/2020-76

název soudu rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Břízovou Ratajovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

pro zaplacení 103 889 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 103 889,70 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 28. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 103 889,70 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 28. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u název soudu (dále jen„ OS“), pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně uvedla, že řízení bylo zahájeno dne datum, přičemž OS rozhodl poprvé rozsudkem ze dne datum. Ten byl následně zrušen a nově bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne datum. Následovalo dovolací řízení, v rámci něhož žalobkyně opakovaně upozorňovala na nezákonnost napadeného rozhodnutí. Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto usnesením název soudu ze dne datum, proti němuž podala žalobkyně ústavní stížnost, která byla odmítnuta usnesením název soudu ze dne datum. Namítané řízení trvalo 5 let 2 měsíce a 10 dní, což je dle žalobkyně nepřiměřeně dlouhá doba. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované podáním ze dne datum, a žalovaná dopisem ze dne datum nárok žalobkyně odmítla. Dle žalobkyně byl navíc předmětný případ z právního hlediska relativně jednoduchý, spadající do kategorie dílem restitučních případů, projednávaných soudy už od počátku 90. let, a dílem problematiky neprávem namítaného vydržení. Žalobkyně (v procesním postavení žalované v namítaném řízení) tak důvodně očekávala, že vzhledem ke shromážděným skutkovým zjištěním a s ohledem na zásadu iura novit curia soudy však nebraly do úvahy věcné argumenty žalobkyně.

2. V podání ze dne datum žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok dne datum. Žádosti žalobkyně však vyhověno nebylo, neboť žalovaná neshledala nesprávný úřední postup. Dle žalované posuzované řízení trvalo po dobu 5 let a 1 měsíce, v daném řízení nebyly shledány žádné průtahy, řízení bylo vedeno před 3 stupni soudů a název soudu. Řízení navíc bylo skutkově i právně složité a bylo provedeno velké množství listinných důkazů, které byly částečně též v německém jazyce. Žalovaná tedy navrhla, aby byla žaloba zamítnuta.

3. V podání, doručeném soudu dne datum, žalobkyně v reakci na vyjádření žalované uvedla, že žalobkyni nelze přičítat k tíži to, že neuplatnila stížnost na průtahy v době probíhajícího sporu, neboť taková povinnost z žádného ustanovení neplyne. Není povinností účastníka se cestou stížnosti na průtahy domáhat urychlení sporu, naopak je povinností soudů, aby samy z úřední činnosti postupovaly soustředěně a aby ochrana zájmů účastníka byla rychlá a účinná.

4. Dne datum s ve věci konalo jednání, během něhož účastníci setrvali na svých dosavadních tvrzeních.

Skutková zjištění:

5. Ze shodných tvrzení stran stejně jako z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně adresovaná žalované ze dne datum s podacím razítkem žalované značícím doručení dne datum, přípis žalované ze dne datum a stanovisko žalované ze dne datum) vzal za prokázané, že žalobkyně se dne datum obrátila na žalovanou s žádostí o zaplacení újmy ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla.

6. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

7. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony, rozhodnutí soudu a podání účastníků):

Dne datum byla OS doručena žaloba dvou žalobců proti zdejší žalobkyni coby žalované a dalšímu žalovanému jméno příjmení, o určení vlastnictví k nemovité věci, konkrétně k pozemku. K uvedenému byly přiloženy listinné důkazy.

Usnesením ze dne datum byli žalovaní vyzváni, aby se vyjádřili k žalobě.

Dle doručenky byla zdejší žalobkyni doručena žaloba datum.

Dne datum se žalovaní vyjádřili k žalobě.

Dne datum bylo nařízeno jednání na datum.

Dne datum OS vyrozuměl Katastrální úřad pro Ústecký kraj o řízení ohledně nemovitosti.

Dne datum se vyjádřili žalovaní.

Dne datum se konalo jednání, které bylo za účelem pokračování v dokazování odročeno na datum.

Usnesením ze dne datum soud uložil žalovaným zaplacení soudního poplatku za protinávrh.

Dne datum žalovaní doplnili důkazní návrhy a připojiliy jako např. mapy, hospodářskou smlouvu z roku 1970 a dalšíy.

Dne datum se vyjádřili žalobci ve věci.

Dne datum se konalo další jednání, během něhož proběhl výslech účastníků, respektive žalobkyně a žalované, byla připuštěna změna protinávrhu žalovaných a jednání bylo odročeno na datum.

Dne datum se ve věci vyjádřili žalobci.

Dne datum se konalo další jednání ve věci, během něhož byly prováděny listinné důkazy a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na datum.

Dne datum požádal právní zástupce žalovaných o zaslání protokolu z daného jednání.

Dne datum se k důkazům vyjádřili žalovaní.

Dne datum se konalo další jednání, během něhož byli slyšeni 2 svědci a jednání bylo odročeno na datum.

Dne datum právní zástupkyně žalovaných upřesnila návrh na provedení důkazu.

Dne datum se ve věci vyjádřili žalovaní a navrhli další důkazní prostředky.

Dne datum se ve věci konalo jednání, během něhož bylo provedeno dokazování a bylo jednání odročeno na datum, kdy se jednání konalo a byl vyhlášen rozsudek, kterým OS určil, že žalobci jsou výlučnými vlastníky tam specifikovaných pozemků a žaloba na určení, že vlastníky pozemků jsou žalovaní byla zamítnuta.

V žádosti ze dne datum požádala věc řešící soudkyně o prodloužení lhůty k písemnému vyhotovení rozsudku.

Rozsudek rozeslán účastníkům dne datum.

Dne datum podali žalovaní blanketní odvolání, které bylo doplněno datum.

Usnesením ze dne datum byli žalovaní vyzváni k zaplacení soudního poplatku za odvolání.

Usnesením ze dne datum OS vyzval žalovanou, aby odstranila vady podaného odvolání.

Odvolání bylo doplněno a odůvodněno datum.

Usnesením ze dne datum byli žalovaní (jedná se o zjevnou chybu, má být žalobci) vyzváni k vyjádření se k odvolání.

Dne datum se žalobci vyjádřili k odvolání žalované.

Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání.

Usnesením ze dne datum byl napadený rozsudek OS zrušen a věc byla vrácena zpět k dalšímu řízení. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že soud I. stupně zatížil řízení procesními vadami a rovněž, že je rozsudek nepřezkoumatelný, pročež byl zrušen.

Spis byl vrácen zpět OS dne datum.

Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, kdy se jednání konalo, všichni účastníci byli vyzváni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů dle a 3 a jednání bylo odročeno na datum.

Dne datum se ve věci vyjádřili žalobci.

Dne datum se vyjádřili žalovaní s přehledem důkazních návrhů.

Dne datum se konalo další jednání, které bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na datum.

Dne datum se ve věci vyjádřili žalovaní.

Usnesením ze dne datum byla žalovaná 2., tedy zdejší žalobkyně vyzvána, aby předložila tam konkretizovanéy, ty byly předloženy datum. Dále jsou ve spise založenyy rovněž historické, v německém jazyce z roku 1918.

Dne datum se konalo další jednání, které bylo odročeno na datum.

Usnesením ze dne datum byla ustanovena tlumočnice z německého jazyka.

Dále jsou ve spise založeny překlady německých listin.

Usnesením ze dne datum bylo přiznáno tlumočné.

V podání ze dne datum se opět vyjádřili žalobci, kteří shrnuli dosavadní tvrzení a důkazní návrhy, přičemž žalobci tvrdili, že jim svědčí nepřetržité vlastnické vztahy k předmětnému pozemku a jejich právních předchůdců od roku 1919.

Dále ve spise založen závěrečný návrh žalovaných v podání ze datum.

Dne datum se konalo jednání, během něhož byly prováděny listinné důkazy, bylo opět rozhodnuto o tlumočném a jednání odročeno na datum.

Dne datum se konalo jednání, během něhož byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo určeno, že žalobci jsou výlučnými vlastníky předmětného pozemku a žaloba na určení, že žalovaní jsou vlastníky pozemku, byla zamítnuta.

Dne datum podali žalovaní blanketní odvolání.

Usnesením ze dne datum OS vyzval žalované, respektive druhou žalovanou, aby doplnila své odvolání.

Odvolání bylo odůvodněno datum.

Usnesením ze dne datum OS vyzval žalobce, aby se vyjádřili k podanému odvolání

Dne datum se žalobci k odvolání vyjádřili.

Spis byl předložen název soudu dne datum k rozhodnutí o odvolání.

Dne datum bylo nařízeno jednání u název soudu na datum.

Přípisem ze dne datum právní zástupce žalobců požádal o odročení jednání, to bylo odročeno na datum, kdy se jednání před název soudu konalo, byly provedeny některé důkazy a byl vyhlášen rozsudek, kterým byl napadený rozsudek potvrzen.

Dle doložky nabyl rozsudek název soudu právní moci datum.

Spis byl vrácen OS datum.

Dne datum podali žalovaní dovolání.

Usnesením ze dne datum OS vyzval žalované k zaplacení soudního poplatku za dovolání.

Usnesením ze dne datum OS vyzval žalobce k vyjádření se k podanému dovolání, ti tak učinili dne datum, kdy se k dovolání vyjádřili.

Spis byl předložen název soudu dne datum.

Usnesením ze dne datum bylo dovolání odmítnuto.

Spis byl vrácen zpět OS dne datum.

Dne datum jeden z žalovaných žádal o částečné vrácení soudního poplatku.

Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že se soudní poplatek za dovolání nevrací.

Dne datum podali žalovaní odvolání proti usnesením OS ze dne datum.

Spis byl předložen název soudu dne datum.

Usnesením ze dne datum bylo napadené usnesení OS ze dne datum potvrzeno.

Dále ve spise založena ústavní stížnost zdejší žalobkyně a dalšího stěžovatele, která již byla provedena k důkazu, nicméně, kterou byla ústavní stížnost proti rozhodnutím vydaným v posuzovaném řízení odmítnuta.

Rozhodnutí o ústavní stížnosti bylo doručeno OS dne datum.

8. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

Právní úprava:

9. Soud věc posoudil ve světle níže uvedených zákonných ustanovení.

10. Podle ustanovení § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 3 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

12. Dle , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

14. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Právní posouzení dané věci:

16. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. Soud se tedy nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku žalobkyně na náhradu škody či nemajetkové újmy.

17. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy na straně žalobkyně a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím a vzniklou újmou, jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

18. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

19. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. , ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

20. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu původního řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou původního řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

21. V dané věci začalo rozhodné období posuzovaného řízení běžet dne datum, kdy byla žalobkyni (v procesním postavení žalované) doručena žaloba. Konec rozhodného období soud spatřuje v období ledna 2020, kdy název soudu rozhodl o odmítnutí ústavní stížnosti žalobkyně a posuzované řízení tak skončilo. Celková délka posuzovaného řízení, resp. rozhodného období ve vztahu k nemajetkové újmě žalobkyně, tedy činila cca 5 let a 2 měsíce.

22. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy a rozhodoval též název soudu, přičemž OS rozhodoval 2x, stejně jako název soudu, název soudu a název soudu pak rozhodovaly jedenkrát. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. ).

23. Posuzované řízení bylo dle soudu po skutkové i hmotněprávní stránce mimořádně složité, neboť se jednalo o ručení vlastnictví k nemovitosti za situace duplicitního zápisu vlastníků k téže nemovitosti, soudy musely posuzovat restituční nároky a historické nabývací tituly z roku 1918, poté ze 40. a 70. let, k důkazu bylo prováděno množství historických listin (některé v německém jazyce), rovněž byli slyšeni dva svědci a účastníci řízení. Soud dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo složitější také po stránce procesní, byla vydána celá řada procesních rozhodnutí a činěno mnoho jiných procesních úkonů (ustanovení tlumočníka a rozhodování o tlumočném, opakované výzvy žalobkyni k doplnění blanketního odvolání, výzvy účastníkům k vyjádření se ve věci a k zaplacení soudních poplatků, rozhodování o žádosti o vrácení soudního poplatku po skončení dovolacího řízení, konalo se několik jednání, k nimž byli účastníci předvoláváni, jednání bylo k žádosti původních žalobců odročeno, bylo rozhodnuto o protinávrhu, účastníci též žádali o prodloužení lhůty k vyjádření se, přeposílání podání mezi účastníky, opakované předávání spisu mezi soudy za účelem rozhodování o opravných prostředcích). V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako velmi složité.

24. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení ve smyslu nečinností či obstrukcí nepodílela. Soud zároveň zaznamenal, že žalobkyně o urychlení posuzovaného řízení aktivně neusilovala (např. podáním stížnosti na průtahy či návrhem na určení lhůty). V této souvislosti však soud zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), ale nikoli k tíži.

25. Pokud jde o význam řízení, vzhledem k druhové stránce řízení, resp. jeho předmětu, se jedná o řízení se standardním významem, neboť šlo o spor majetkové povahy, u něhož se zvýšený význam se nepresumuje (srov. stanovisko název soudu sp. zn. ze dne datum).

26. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení nezaznamenal žádné průtahy či období nečinnosti, a úkony soudů byly činěny střídavě obratem a střídavě v přiměřených lhůtách, přičemž procesní postup byl relativně plynulý a koncentrovaný.

27. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé. Nedošlo tudíž ani k nesprávnému úřednímu postupu ani k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na přiměřené zadostiučinění za tvrzenou újmu.

28. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že požadavek žalobkyně na peněžité plnění není důvodný, přičemž není na místě ani samotné konstatování porušení práva, neboť k němu nedošlo. Ze shora uvedených důvodu bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. žaloba byla zamítnuta.

K nákladům řízení:

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , dle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, ve spojení s ustanovením , dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

30. Podle , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely činí 300 Kč za každý úkon.

31. Zcela úspěšné žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 5 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání soudu a 2x příprava k jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením ve spojení s  zmíněné Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Ke lhůtě k plnění:

32. Lhůta k plnění byla v nákladovém výroku stanovena v souladu s  část věty před středníkem, neboť ke stanovení lhůty delší nebo plnění ve splátkách soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k název soudu prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.