Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 229/2021-21
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 27 764 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 704 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 704 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 704 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 704 Kč od 26. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 27 764 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 17 461 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 700 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 920 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 636 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 460 Kč.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 3 239 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 17 461 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 122,32 Kč a dlužného poplatku ve výši 7 338,68 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 9 015,24 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 872,97 Kč,
- úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 122,32 Kč od 27.2.2016 do zaplacení a
- úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 122,32 Kč od 27.2.2016 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 10 303 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč.
Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 8 057 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 303 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 611,66 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 691,34 Kč,
- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 430,19 Kč,
- úroků z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 303 Kč od 27.2.2016 do zaplacení.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 12 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 700 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 920 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 636 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků, tedy částku ve výši 20 700 Kč, se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 460 Kč. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby.
Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku, tedy částku ve výši 18 360 Kč, se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 310 Kč (poslední splátka činí částku 70 Kč). Roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této Smouvy 224,28%. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby.
Z předžalobní upomínky datované dnem 22.1.2018 a z příslušného podacího lístku ze 23.1.2018 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 11.3.2016, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z relevantních ustanovení tehdy platného a účinného zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (u Smlouvy o půjčce číslo) a zákona č. 145/2010 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru (u Smlouvy o půjčce číslo) a z příslušných ustavení upravujících smlouvu o půjčce, viz § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník “), tedy:„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o půjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, účinného do 31.12.2010, a zákona č. 145/2010 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, účinného do 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 39 občanského zákoníku , a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění (souhrnného poplatku) za poskytnutí půjčky. Podle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný takový právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 8 700 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 144 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně, odměny za administrativní zpracování ve výši 1 920 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 636 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 21 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 72,5 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 45 týdnů (cca 10,5 měsíce). Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce ledna 2011 pohybovala na úrovni 14,88 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle § 39 občanského zákoníku . Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
Posuzovanou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 8 360 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Souhrnný poplatek činí cca 83,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 60 týdnů (tj. cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 224,28 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2010 pohybovala na úrovni 13,96 % ročně, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí půjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatný právní úkon dle § 39 občanského zákoníku . Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nepůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva.
5. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku :„ Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.“ Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku :„ Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 12 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 3 239 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 8 761 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 8 057 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 1 943 Kč.
Dohromady se jedná o částku 10 704 Kč, o kterou je žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený, tato částka je uvedená ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl, ve zbytku ji zamítl.
6. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 517od st. 2 občanského zákoníku , podle něhož:„ Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 22.1.2018, která byla žalovanému zaslána dne 23.1.2018, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 25.1.2018 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 26.1.2018 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu.
8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
9. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 8 700 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 872,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 015,24 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 361,32 Kč od 27.2.2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 761 Kč od 27.2.2016 do 25.2.2018 a úroku ve výši 21 % ročně z částky 10 122,32 Kč od 27.2.2016 do zaplacení.
Soud dále žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 8 360 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 430,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 360 Kč od 27.2.2016 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 943 Kč od 27.2.2016 do 25.2.2018.
10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.
11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.