Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 35/2021-41

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 27.105,43 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 26 438,83 Kč s 9,75% úroky z prodlení od 27. 7. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit 666,60 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 714,73 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 916,74 Kč, 19,12% úroky z částky 26 438,83 Kč od datum do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 26 438,83 Kč od 27. 7. 2020 do 26. 7. 2020, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 949,80 Kč k rukám její právní zástupkyně, anonymizováno jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 26 438,83 Kč s 9,75% úroky z prodlení od 27. 7. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit 666,60 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 714,73 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 916,74 Kč, 19,12% úroky z částky 26 438,83 Kč od [datum] do zaplacení a 9,75% úroky z prodlení z částky 26 438,83 Kč od 27. 7. 2020 do 26. 7. 2020, se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 949,80 Kč k rukám její právní zástupkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 27 105,43 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne 11. 4. 2018 smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 19,12 % splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 899 Kč. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, v důsledku jejího prodlení právní předchůdce žalobce využil svého práva a dne 8. 4. 2019 prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Domáhá se úhrady částky 27 105,43 Kč, která se skládá z 26 438,83 Kč na jistině dluhu, poplatků v celkové výši 666,60 Kč, částky 4 714,73 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 19,12 % p. a. počítaného z jistiny úvěru do 20. 7. 2020, částky ve výši 1 916,74 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 20. 7. 2020. Dále se domáhá úhrady smluvních úroků 19,12 % p. a. z částky 26 438,83 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení a dále zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 26 438,83 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení. K dotazu soudu zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobce posuzoval schopnost žalované tvrzený úvěr, včetně příslušenství, splácet, žalobce podáním ze dne 18. 5. 2021 odpověděl, že právní předchůdce žalobce vycházel mimo jiné z údajů sdělených žalovanou (aniž by sdělil, co konkrétně žalovaná měla právnímu předchůdci žalobce sdělit, pozn. soudu), z jejího mzdového výměru (který soudu nepředložil, pozn. soudu) a nahlížel do insolvenčního rejstříku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 11. 4. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 899 Kč splatných 20. dne v měsíci počínaje 20. 6. 2018. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,12 %. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, které žalovaná podepsala, a současně jí byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce nahlížel do insolvenčního rejstříku a provedl lustraci žalované. Téhož dne, tj. 11. 4. 2018 žalovaná požádala právního předchůdce žalobce o poskytnutí úvěru, ten jí byl dle transakční historie ve výši 30 000 Kč poskytnut převodem na její běžný účet.

5. Dopisem ze dne 4. 11. 2019 oznámil právní předchůdce žalobce i žalobce žalované, že právní předchůdce žalobce se rozhodl ukončit poskytování finančních služeb v oblasti spotřebitelských úvěrů a že pohledávka vyplývající ze smlouvy číslo byla postoupena na žalobce, dopis byl podán k poštovní přepravě dne 6. 11. 2019, jak vyplývá z poštovního podacího archu. Následně byla žalovaná vyzvána žalobcem k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 7. 2020, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne.

6. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci.

7. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

13. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

14. Ze skutkových tvrzení žalobce a předložených listin vyplynulo, že právní předchůdce žalobce údajně ověřoval příjmy žalované jejím mzdovým výměrem a provedl lustraci žalované v insolvenčním rejstříku. Žalobce však ani netvrdí, že by právní předchůdce žalobce jakkoli zjišťoval, nadto ověřoval výdaje žalované. Soud poukazuje na to, že právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádný výpis z bankovního účtu žalované, na kterém by byly rozepsány jednotlivé transakce a ze kterého by mohl posoudit, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak nezjišťoval ani neověřoval výdaje žalované, má přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.

15. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované řádně, protože žádným způsobem nezjistil ani neověřil výdaje žalované, a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. ulice smlouva o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2018 je tedy neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které však žalovaná žalobci dosud neuhradila, a to v rozsahu částky 26 438,83 Kč. Žalovaná zůstala ve sporu neaktivní a netvrdila, že by dlužnou částku byť jen z části uhradila. Žalobci tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 26 438,83 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 26 438,83 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 23. 7. 2020. Dle výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy dne 26. 7. 2020. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 27. 7. 2020.

16. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta (II. výrok). Smlouva o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2018 byla shledána s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnou, žalobci proto nevznikl nárok na úhradu úroků z úvěru ani poplatků, které byly sjednány ve smlouvě. Žaloba byla rovněž zamítnuta v rozsahu úroků z prodlení, které byly žádány od data, které předcházelo vzniku prodlení žalované.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalobce byl ve věci částečně úspěšný, má proto právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Cely předmět řízení včetně kapitalizovaného příslušenství činil 42 248,08 Kč, žalobce měl úspěch v rozsahu jistiny 26 438,83 Kč a 9,75% úroků z prodlení z této částky od 27. 7. 2020 do 31. 8. 2021 (datum vydání rozsudku), které jsou kapitalizovány částkou 2 832,03 Kč, celkem byl žalobce úspěšný v rozsahu částky 29 270,86 Kč. Neúspěch žalobce je přestavován částkou 666,60 Kč za poplatky, kapitalizovanými úroky ve výši 4 714,73 Kč, kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 916,74 Kč, 19,12% úroky z částky 26 438,83 Kč od 21. 7. 2020 do 31. 8. 2021 (datum vydání rozsudku) ve výši 5 636,78 Kč a kapitalizovanými 9,75% úroky z prodlení z částky 26 438,83 Kč od 27. 7. 2020 do 26. 7. 2020 ve výši 42,78 Kč, celkem činí procesní neúspěch žalobce 12 977,22 Kč. Žalobce tak v řízení úspěšný co do 69,3 % uplatněného nároku a neúspěšný co do 30,7 % uplatněného nároku, má proto nárok na náhradu 38,6 % účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:

i) zaplaceným soudním poplatkem 1 085 Kč;

ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 3 úkonů právní služby po 2 220 Kč (tarifní hodnota 27 105,43 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle bodu 5 ;

iii) třemi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle ;

iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle ve výši 1 587,60 Kč;

celkem tedy 10 232,60 Kč 38,6 % z této částky odpovídá hodnota 3 949,80 Kč (III. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení Pro úplnost soud dodává, že podání žalobce ze dne 18. 5. 2021 neshledává účelně uplatněným nákladem řízení, protože tímto podáním na výzvu soudu žalobce doplnil rozhodná skutková tvrzení, která měla být uvedena v žalobě, žalobci byla v době sepisu žaloby známa.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.