Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 167/2020-225

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudcem JUDr. Janou Hustedovou ve věci

žalobce (žalobkyně); celé jméno žalobce, datum narození,

bytem adresa, obec - část obce,

zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa, obec a číslo

proti;

žalovanému (žalované); celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa, obec a číslo,

zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení,

sídlem adresa, obec a číslo

zvýšení výživného

takto:

I) Vyživovací povinnost stanovená rozsudkem název soudu, ze dne 23. 6.

2017, anonymizováno číslo jednací, se mění tak, že žalovaný je povinen platit výživné (dosud stanovené částkou 5800 Kč) žalobci ve výši 7 300 Kč počínaje 1. 9. 2020.

II) Zamítá se žaloba ohledně povinnosti žalovaného žalobci platit výživné v částce 700Kč

od 1.9.2020.

III) Výživné je splatné vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

IV. Žalovaný (otec) je povinen vzniklý nedoplatek na výživném vzniklý za dobu od 1. 9. 2020 do 31.5.2021 ve výši 13500 Kč uhradit k rukám žalobce měsíčními splátkami po 1000Kč splatnými s běžným výživným.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 379,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení.

Odůvodnění:

I) Vyživovací povinnost stanovená rozsudkem [název soudu], ze dne 23. 6. 2017, [anonymizováno] [číslo jednací], se mění tak, že žalovaný je povinen platit výživné (dosud stanovené částkou 5800 Kč) žalobci ve výši 7 300 Kč počínaje 1. 9. 2020. II) Zamítá se žaloba ohledně povinnosti žalovaného žalobci platit výživné v částce 700Kč od 1.9.2020. III) Výživné je splatné vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobce. IV. Žalovaný (otec) je povinen vzniklý nedoplatek na výživném vzniklý za dobu od 1. 9. 2020 do 31.5.2021 ve výši 13500 Kč uhradit k rukám žalobce měsíčními splátkami po 1000Kč splatnými s běžným výživným. V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 379,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou dne 11. 8. 2020 domáhal zvýšení výživného na žalovaném. Žalobu odůvodnil tím, že naposledy bylo o výživném rozhodnuto před více než třemi lety rozsudkem název soudu anonymizováno číslo jednací ze dne 23. 6. 2017 a bylo stanoveno výživné ve výši 5 800 Kč počínaje od 1. 6. 2017. V roce 2019 2020 žalobce dokončil střední školu a byl přijat na zemědělskou univerzitu v obec, kam od září 2020 nastoupil k dennímu studiu. Žalobce má výdaje na školní pomůcky, dojíždění, bydlení, stravu, drogerii apod. Průměrné měsíční výdaje žalobce přesahovaly v uplynulém roce částku 19 500 Kč. Rovněž žalobce uvedl, že na nákladech na zahraniční exkurzi se žalovaný nepodílel. Ke svým majetkovým poměrům žalobce uvedl, že je nemajetný. Vlastní pouze mobilní telefon, jízdní kolo a notebook. Po přijetí na vysokou školu si žalobce našel práci u právnická osoba, kde 1. 6. 2020 uzavřel dohodu o provedení práce. Žalobce se s žalovaným nestýká. Matka žalobce je zaměstnána jako učitelka na ulice akademii a ulice odborné škole ekonomické v obec. Soustavně poskytuje žalobci materiální a další péči. Žalovaný dlouhodobě pracuje jako prodejce nových vozů u společnosti právnická osoba příjmení měsíční příjem žalovaného činil na přelomu roku 2016 a 2017 částku 30 453 Kč. Podle dat z 26. 7. 2020 z inzerátů nabízejících práci na pozici prodejce vozů vyplývá, že průměrná měsíční mzda se pohybuje až do výše 70 000 Kč. Otec vlastnil nemovitosti, které převedl na dcery své současné manželky. Na základě uvedených skutečností tak žalobce požaduje částku 8 000 Kč měsíčně. Žalobce kontaktoval žalovaného písemně, žalovaný navýšení výživného odmítl. K dohodě nedošlo ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se podáním ze dne 8. 9. 2020 vyjádřil tak, že nepopírá, že přijetí ke studiu na vysoké škole je objektivní okolností, která sebou nese zvýšení nákladů zletilého. Majetkové poměry žalovaného však zvýšení výživného neumožňují. V roce 2020 činila průměrná čistá mzda žalovaného částku 28 140 Kč. K účasti na závodech veteránů žalovaný uvádí, že je kryta z vysoké míry sponzory a k darování nemovitostí dcerám manželky žalovaného uvádí, že k nim má hluboký citový vztah a že k daru došlo již před původním navýšením výživného.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce je synem žalovaného, výživné bylo žalovanému stanoveno naposledy v roce 2017 ve výši 5 800 Kč. Rovněž je nesporné, že žalobce studuje Českou zemědělskou univerzitu v obec od září 2020 v denním studiu a žalovaný je zaměstnán jako prodejce ve společnosti právnická osoba příjmení zůstává výše požadovaného výživného.

4. Ve výpovědi žalovaný uvedl, že jeho mzda od roku 2017 činí cca 30 000 Kč měsíčně čistého. Od dubna 2020 se mu mzda s ohledem na pandemii snížila cca o 20 %. Hodnotný majetek nevlastní. V současné době má vyživovací povinnost pouze vůči žalobci. Náklady na bydlení žalované s manželkou činí 10 000 Kč měsíčně. Manželka žádnou nemovitost nevlastní. Rallye se žalovaný zúčastnil naposledy v roce 2016, výdaje hradí prostřednictvím sponzorů. Nemovitost daroval nevlastním dcerám z důvodu péče o nemovitost a dle přání matky. Další náklady tvoří splátky kreditních karet, hypotéky na kuchyň ve výši 4 900 Kč, leasingová splátka automobilu ve výši 2 615 Kč, pojištění pololetně ve výši 2 400 Kč, telefon 700 Kč a internet 550 Kč. Jaké výdaje má na ošacení, drogerii apod., netuší. V tuto chvíli nevidí možnost zvýšení výživného s ohledem na celospolečenskou situaci pandemie Covid.

5. Ve výpovědi žalobce uvedl, že bydlí na koleji v obec za 4 900 Kč měsíčně. Žádal žalovaného o úhradu poloviny. Žalobci se zvýšily náklady na jídlo, oblečení, lékařskou péči, cestovné a školní pomůcky. V současné době se nachází v obec, jinak jezdil každý víkend z obec domů. Aktuálně nepracuje, neboť nejsou na brigádníky peníze. Rovněž žalobce hradí lítačku ve výši 360 Kč na tři měsíce. Nevlastní žádný hodnotnější majetek. Matka přispívá žalobci cca 23 000 Kč měsíčně. Rovněž žalobce hradí úrazové pojištění ve výši 440 Kč měsíčně. Výdaje na sport činí 3 500 Kč na sezónu. Celkové měsíční výdaje žalobce činí 26 000 Kč. Nyní hradí matce za bydlení 2 000 Kč měsíčně na energie apod. Příjmy nevlastního otce nezná, matky rovněž ne.

6. Rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne 23. 6. 2017 bylo prokázáno, že soud schválil dohodu rodičů, na základě které se žalovaný zavázal přispívat na žalobce výživné ve výši 5 800 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky, počínaje od 1. 6. 2017. Z přehledu měsíčních výdajů žalobce v roce 2019 bylo zjištěno, že výdaje žalobce v daném roce činily 19 592 Kč, tj. o více než 3 000 Kč oproti roku 2016 2017. Tabulkou 1- denní výdaje na jídlo bylo zjištěno, že výdaje žalobce činí 297 Kč/den. Tabulkou 2 spolu s daňovými doklady bylo zjištěno, že výdaje žalobce na oblečení a obuv v roce 2019 činily celkem 27 523 Kč, průměrné měsíční náklady 2 294 Kč. Tabulkou 3 a daňovými doklady soud zjistil, že výdaje žalobce na basketbal a sport za rok 2019 činily celkem 25 872 Kč, tj. měsíčně průměrně 2 156 Kč. Tabulkou 4 a daňovými doklady bylo dále zjištěno, že výdaje na čočky činily celkem 2 370 Kč, tj. měsíčně průměrně 263 Kč. anonymizována dvě slova a daňovými doklady bylo rovněž zjištěno, že výdaje žalobce na cestovné činí měsíčně 989 Kč. Z tabulky 6 soud zjistil, že celkové náklady žalobce na školní potřeby v roce 2019 činily 6 861 Kč, tj. měsíčně 572 Kč. anonymizována dvě slova anonymizováno soud dále zjistil, že výdaje žalobce na lékařské ošetření v roce 2019 činily 2 108 Kč, tj. měsíčně 176 Kč. anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že výdaje žalobce na výměnu měny na školní exkurzi do USA v roce 2019 činily 6 940 Kč, tj. měsíčně v průměru 578 Kč. anonymizována dvě slova byly zjištěny měsíční výdaje žalobce na telefonní služby ve výši cca 361 Kč měsíčně. anonymizována dvě slova byly zjištěny výdaje žalobce na pojištění ve výši 443 Kč měsíčně. anonymizována dvě slova byly zjištěny výdaje žalobce na víkendový basketbalový zápas dne 26. 4. 2019 ve výši 600 Kč. anonymizována dvě slova byly zjištěny pravidelné měsíční výdaje na domácnost, jíž je žalobce členem, celkem ve výši 55 800 Kč a jednorázové ve výši 14 780 Kč. Z elektronických přihlášek ke studiu na anonymizováno bylo zjištěno, že náklady žalobce činily 1 000 Kč. Souhlasem zákonného zástupce žalobce ze dne 9. 11. 2018 bylo zjištěno, že byl žalobci udělen souhlas k účasti na exkurzi v USA. Z ceníku kolejného bylo zjištěno, že měsíční náklady žalobce na ubytování v případě přidělení pokoje budou činit nejméně 4 000 Kč. Daňovým dokladem za notebook ze dne 20. 7. 2020 bylo zjištěno, že výdaje žalobce za nový notebook činily 25 211 Kč Dohodou o provedení práce bylo zjištěno, že žalobce vykonává od 1. 6. 2020 práci na pozici brigádník u společnosti právnická osoba s odměnou 130 Kč/hod. Článkem anonymizována dvě slova webová adresa a fotografií vozidla bylo zjištěno, že se žalovaný účastní příjmení příjmení jméno příjmení. Webovou stránkou společnosti právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaný je prodejcem nových vozů anonymizováno u této společnosti. Webovou stránkou serveru webová adresa bylo zjištěno, že nástupní mzda u prodejce nových vozů se pohybuje od 30000 Kč do 60000 Kč. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parc. číslo v obci obec, kat. úz. část obce u obec, list vlastnictví, je ve vlastnictví jméno příjmení a pozemek parc. číslo v obci obec, kat. úz. obec, list vlastnictví je ve vlastnictví jméno příjmení a jméno příjmení. Komunikací mezi stranami bylo zjištěno, že komunikace probíhala v letech 2016 a 2017. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 7. 2020 a potvrzením pošty bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k jednání o zvýšení výživného na částku 8 000 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Mzdovým výměrem žalovaného bylo zjištěno, že základní složka mzdy žalovaného činí 9 000 Kč měsíčně a pohyblivá složka se odvíjí od počtu prodaných vozidel. Zprávou Českého statistického úřadu ze dne 10. 3. 2017 a ze dne 6. 3. 2020 bylo zjištěno, že průměrná mzda ve 4. čtvrtletí roku 2016 činila 29 320 Kč a ve stejném období v roce 2019 částku 36 144 Kč.

7. příjmení jméno celé jméno žalovaného ze dne 2. 2. 2020 bylo zjištěno, že bratr žalobce považuje vyjádření žalovaného k žalobě za účelové, plné lží, byl to právě žalovaný, kdo opustil rodinu a odešel k přítelkyni. Matka vždy upřednostňovala zájem dětí před svými. Žalovaný řešil společný čas tak, že žalobce a bratra odvezl k babičce a odjel na dovolenou. Podle bratra žalobce k intenzivnímu vztahu nikdy nedocházelo. Dále bratr žalobce uvedl, že matka do obnovených vztahů s žalovaným nikdy nezasahovala. Na mimořádné výdaje týkající se sportovní aktivity bratra žalovaný poskytl částku 9 000 Kč, kterou bratr žalobce předal matce v dubnu 2017. Na následný návrh dohody o zvýšení výživné na žalobce s ohledem na mimořádné náklady žalobce, žalovaný nepřistoupil. Dále bratr žalobce uvedl, že matka bratry podporovala vždy výrazně vyššími částkami. Bratr žalobce potvrdil, že od žalovaného dostávali finanční hotovost k příležitosti narozenin apod., stejně tak ovšem synové obdarovávali žalovaného.

8. Z přehledu měsíčních příjmů a výdajů žalovaného soud zjistil, že průměrný příjem žalovaného činí 31 400 Kč čistého měsíčně a výdaje 35 298 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne 25. 3. 2021 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od března 2020 do února 2021 činil 31 432 Kč. Z členského průkazu ze dne 31. 5. 2004 soud zijistil, že dcera manželky žalovaného je členkou anonymizována tři slova okres. Ze smlouvy o anonymizována tři slova anonymizováno bankovní účet soud zjistil, že žalovaný společně s manželkou splácí dluh ve výši 890 000 Kč. Z potvrzení anonymizováno právnická osoba anonymizováno soud zjistil, že oprávněnou osobou u penzijního připojištění žalovaného je manželka jméno příjmení. Ze smlouvy o anonymizována dvě slova spisová značka a technického průkazu soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 14. 7. 2016 smlouvu o úvěru na koupi anonymizována dvě slova číslo, ve výši 160 000 Kč, s měsíční splátkou 2 615 Kč v počtu 72 měsíců. Z platového výměru matky žalobce ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že její plat činil 45 130 Kč hrubého měsíčně. Z platového výměru matky žalobce ze dne 31. 12. 2020 soud zjistil, že plat matky žalobce činí 46 910 Kč hrubého měsíčně. Z výplatních pásek matky žalobce soud zjistil, že čistí příjem matky žalobce v lednu 2021 činil 38 287 Kč a v únoru 2021 částku 39 027 Kč. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2012 anonymizováno číslo jednací bylo prokázáno, že výživné na jméno celé jméno žalovaného, syna žalovaného bylo zvýšeno od 1. 9. 2010 na částku 4 200 Kč měsíčně. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného název soudu oddíl C, vložka číslo bylo zjištěno, že dcera manželky žalovaného byla společníkem ve společnosti právnická osoba do 15. 12. 2020. Z potvrzení o studiu ze dne 19. 3. 2021 soud zjistil, že žalobce je stále studentem prezenční formy studia od 7. 7. 2020 do 30. 9. 2021. Z výpisů účtu jméno celé jméno žalovaného bylo zjištěno, že poslední úhrada za výživné byla připsána v květnu 2016. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 6. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný hradí za elektřinu 750 Kč měsíčně, na úvěru právnická osoba v měsíci březnu částku 9 148 Kč a rovněž částku 3 000 Kč a za internet od právnická osoba 570 Kč měsíčně.

9. Dle , (dále jen „ “) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkového poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Dle životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dle o.z pro nové rozhodnutí o výši výživného je rozhodné, zda došlo k zásadní změně poměrů, kdy se má jednat o změnu podstatnou a dlouhodobou.

10. Klíčovými předpoklady pro vznik a trvání vyživovací povinnosti dle shora citovaných ustanovení je existence rodinněprávního poměru a tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, resp. jeho objektivní či subjektivní neschopnost sám se živit a existence schopností, možností a majetkových poměrů na straně povinného ( ). V případě vyživovací povinnosti mezi předci a potomky tato vyživovací povinnost vzniká ex lege.V daném případě se jednalo o stanovení výživného pro zletilé dítě. K danému nutno poznamenat, že vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, ale pouze schopností sám se živit, což je pojem, který je třeba vyložit jednotlivě dle specifik každého konkrétního případu (viz např. nález Ústavního soudu ). Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči, a proto nárok dítěte, byť zletilého, na výživné od rodičů má být posuzován výlučně podle potřeb dítěte, schopnosti dítěte samo se živit a dle schopností a možností rodičů při zohlednění souladu s dobrými mravy.

11. Žalobce je synem žalovaného (nesporné), je studentem řádného denního vysokoškolského studia (potvrzení o studiu), ve kterém nadále pokračuje. Soud v tomto směru uzavřel, že žalobce není schopen sám se živit ( ), tedy není v jeho schopnostech si obstarat dostatek finančních prostředků k pokrytí veškerých svých odůvodněných potřeb. Žalobce studuje řádně vysokou školu, na kterou plynule nastoupil po skončení středoškolského studia, má tedy nárok na výživné ze strany obou rodičů, kteří jsou k hrazení výživného povinni dle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Výživné zahrnuje totiž celkové zaopatření, zajištění živobytí vyživovaného, a to všech jeho odůvodněných potřeb, kdy se nejedná toliko o uhrazování výživy v užším slova smyslu, ale i o uspokojování ostatních hmotných potřeb (ošacení, školní potřeby, kulturní a duševní rozvoj) a potřeby bydlení. Žalobce si nepravidelně přivydělával brigádně,což se změnilo s ohledem na pandemickou situaci v ČR, není objektivně schopný zajistit financování všech svých odůvodněných potřeb. Pokud za dané situace žalobce není schopen sám se živit, pak nastupuje vyživovací povinnost jeho rodičů, tj. jeho otce a matky. Alimentace a vyživovací vztah jsou totiž projevem rodinné solidarity a jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému tak, aby se neocitl ve stavu nouze a aby životní úroveň dítěte odpovídala jeho odůvodněným potřebám, potažmo životní úrovni rodiče. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu, které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání (viz nález Ústavního soudu ). Jen tehdy pokud studium dítěte nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte (viz nález Ústavního soudu ). O takovou situaci se však v daném případě nejedná, kdy studiem na anonymizováno si žalobce zcela nepochybně zvyšuje svou kvalifikaci a jedná se o studium řádné, denní a tedy soustavné. Žalobce po dokončení střední školy plynule pokračuje ve svém vzdělávání. Soud tak s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalovaného, jakožto otce žalobce, tíží vyživovací povinnost dle a 911 a zabýval se otázkou její výše.

12. Výživné bylo stanoveno otci v roce 2017 ve výši 5 800 Kč za situace, kdy žalobce studoval střední školu v obec a bydlel se svojí matkou, která zajišťovala o něj péči a spolupodílela se na nákladech spojených s bydlením a živobytím. Od té doby došlo k podstatné změně poměrů zejména na straně žalobce, částečně i u žalovaného. Žalobce je studentem vysoké školy, která se nachází v obec. Je tedy zapotřebí, aby žalobce měl dostatečně zajištěny zvýšené náklady spojené se studiem, tj. jak placení koleje, cestovného, tak i finanční nároky na studijní pomůcky, které jsou vyšší, než byly na střední škole např. s nákupem skript, učebnic, notebooku apod. Zvýšily se zcela jistě i finanční náklady na ošatné, volnočasové aktivity, kulturu apod., a to již prostým během času a inflací. Zvýšení potřeb žalobce svým způsobem potvrdil i sám žalovaný ve svém výslechu.

13. Žalovaný má příjem cca 30 000 Kč čistého měsíčně (potvrzení zaměstnavatele, výslech žalovaného) a vyživovací povinnost má pouze k žalobci. Žalovaný žije ve společné domácnosti se svojí manželkou, čímž se mu náklady na živobytí snižují. Nelze hovořit o tom, že by určitá část výživného ze strany žalovaného byla vyvážena osobní péči žalovaného o žalobce. Žalovanému nyní svědčí pouze jedna vyživovací povinnost za stavu, kdy po celou dobu zaměstnání má přibližně stejnou mzdu a nečiní ničeho, aby se mu mzda zvýšila. Zpráva Úřadu práce dokládá, že by žalovaný při svém vzdělání, pracovní kvalifikaci a praxi mohl dosahovat vyššího příjmu. Tak jak žalovanému covidová situace ovlivnila výši mzdy, stalo se tak i žalobci, který ztratil možnost si brigádou přivydělávat s ohledem na uzavření obchodů.

14. Při zohlednění odůvodněných potřeb žalobce a schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného je dle názoru soudu odpovídající částkou výživného částka ve výši 7300 Kč měsíčně. Soud vychází z doporučující tabulky MSČR pro stanovení výživného, kde je uvedeno procentuální rozmezí. Soud zohlednil, že původně žalovaný hradil výživné na oba dva syny ze stejného platu/výpověď žalovaného/, nyní mu svědčí již jen jedna vyživovací povinnost. Matka žalobci přispívá na jeho výživu nadstandartní částkou (výslech žalobce). Potvrzení o příjmu matky dokládá, že pokud by měla výživné hradit synovi pouze sama, nezbývalo by ji již na její obživu. Soud má za to, že na části výživného žalobce se asi podílí nový manžel matky žalobce. Vzhledem k tomu, že se oba rodiče mají podílet na výživě dítěte, soud dospěl k závěru, že od roku 2017 došlo ke změně poměrů a určil výživné ve výši 7300 Kč měsíčně na výživném od září 2020, kdy tato částka zcela odpovídá individuálním okolnostem daného případu a zákonným hlediskům dle a Žalobci se nepodařilo prokázat, že by žalovaný vedle svého příjmu ze závislé pracovní činnosti dosahoval ještě jiných příjmů, tedy že by měl vyšší příjem než dokládá potvrzení od jeho zaměstnavatele. Soud rovněž nepřihlédl k daru nemovitostí jeho nevlastním dcerám, neboť toto bylo již zohledňováno v předešlém řízení o zvýšení výživného.

15. Co se týká rozhodnutí o nedoplatku na výživném za období od 1.9.2020 do 31.5.2021 soud jej žalobci přiznal, neboť žalovaný doposud platí výživné v částce stanovené v roce 2017 a žalobce zvýšení požadoval od nástupu na vysokou školu. S ohledem na výši dluhu, soud určil možnost jeho splácení měsíčními splátkami spolu s běžným výživným po 1000Kč za použití

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 379,16 Kč, přičemž tato částka představuje 36,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,2 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,8 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 132 000 Kč sestávající z částky 6 380 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v  a. t. (převzetí, žaloba, další porada s klientem dne 9. 11. 2020, účast na jednání dne 10. 12. 2020, účast na jednání dne 18. 3. 2021, účast na jednání dne 6. 5. 2021) a z částky 3 190 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v  a. t. (předžalobní výzva) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 570 Kč ve výši 9 149,70 Kč a dále odměna mediátora dle v částce 3 267 Kč, tedy celkem 20 379,16 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu za úkon replika ze dne 24. 9. 2020, když k takovému vyjádření soud žalobce nevyzýval, ani žalobce neuvedl žádné nové skutkové nebo právní úvahy, ke stejnému závěru dospěl soud u odměny za úkon vyjádření ze dne 30. 11. 2020, soud podání nepovažuje za úkony dle ust. a. t. Soud dále nepřiznal odměnu za úkony účast na mediačním jednání dne 12. 2. 2021 a 18. 2. 2021, neboť účast právního zástupce na takovém jednání je zcela dobrovolná a nelze požadovat odměnu dle ustanovení a. t. Rovněž soud nepřiznal odměnu za návrh na doplnění důkazů ze dne 7. 4. 2021, když se v žádném případě nejedná o úkon dle ust. a. t. a rovněž nelze účtovat odměnu za úkon, který je důsledkem nesplnění povinnosti žalobce tvrdit a dokazovat do skončení jednání ve věci. Soud dále nepřiznal odměnu za úkon návrh a replika ze dne 3. 5. 2021, když soud ani v tomto případě žalobce k vyjádření nevyzýval a podání nesplňuje náležitosti úkonu dle ust. a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonavatelé rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.