Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 39/2021-37
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 15 390,69 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 228,73 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 083,06 Kč, dále s úrokem ve výši 22,56 % ročně z částky 14 228,73 od 15. 8. 2000 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 228,73 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do částky 1 161,96 Kč zastavuje.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 911,95 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 228,73 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 083,06 Kč, dále s úrokem ve výši 22,56 % ročně z částky 14 228,73 od 15. 8. 2000 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 228,73 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do částky 1 161,96 Kč zastavuje. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 911,95 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění doplnění žaloby, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 390,69 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne 12. 1. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru, a to dopisem ze dne 31. 3. 2020. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2020 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na právnická osoba a.s., která ji následně další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020 postoupila na žalobkyni. Žalovanou částku tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 14 228,73 Kč, poplatky ve výši 1 161,96 Kč a příslušenství ve formě úroku v částce 1 083,06 Kč kapitalizovaného z dlužné jistiny úvěru ke dni 14. 8. 2020 a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru ode dne 15. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, žalovaný však na výzvu nereagoval. Žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet hodnotila její právní předchůdkyně a doložila analýzu, která jí byla poskytnuta.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Podáním doručeným soudu dne 2. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši 1 161,96 Kč, představující neuhrazené poplatky.
4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení,
a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.
5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala před prvním jednáním soudu žalobu zpět
v rozsahu uvedeném ve výroku II., soud v tomto rozsahu řízení zastavil, přičemž předmětem řízení nadále zůstala jistina ve výši 14 228,73 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 083,06 Kč, dále s úrokem ve výši 22,56 % ročně z částky 14 228,73 od 15. 8. 2000 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 228,73 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení.
6. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
7. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to ze smlouvy o vydání kreditní karty číslo ze dne 12. 1. 2015, z obchodník podmínek pro vydávání a používání kreditních karet a všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby právnická osoba, ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 2. 4. 2020 včetně přehledu podacích čísel, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy ze dne 25. 8. 2020, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020, z potvrzení o zaplacení úplaty, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu, z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2020 včetně kopie poštovního podacího archu, z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 19. 1. 2021 včetně kopie poštovního podacího archu, jakož i ze sdělení právnická osoba ze dne 20. 8. 2021 k dotazu soudu, soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
8. Na základě obsahu výše uvedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřela s žalovaným dne 12. 1. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty číslo jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky pro vydání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěrový rámec splácet povinnou měsíční minimální splátkou z vyčerpaných prostředků, smluvní úrok ve výši 22,56 % ročně a veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a pohledávku zesplatnila ke dni 31. 3. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Dlužná částka tak činí na jistině 14 228,73 Kč, k níž žalobkyně požaduje příslušenství pohledávky ve formě kapitalizovaného úroku ve výši 1 083,06 Kč (tj. smluvní úrok ve výši 22,56 % ročně z dlužné jistiny úvěru 14 228,73 Kč od 1. 4. 2020 do 14. 8. 2020), jakož i úrok ve výši 22,56 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 14 228,73 Kč (tj. dlužná jistina úvěru) vždy od 15. 8. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 8. 2020 postoupila právní předchůdkyně pohledávku za žalovaným na právnická osoba a. s., která ji následně další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2020 postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky, žalovaný však na výzvu nereagoval.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
11. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1968 věta prvá o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud má z listin obsažených ve spise za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal prostřednictvím vydané kreditní karty peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu a žalovaný se jej zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem včetně poplatků v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Jelikož však žalovaný tento svůj smluvní závazek porušil, neboť poskytnutý úvěr řádně nesplácel, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna vyčerpanou částku úvěru (tj. jistinu) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků žalovaného vůči němu v souladu s obchodními podmínkami prohlásit za okamžitě splatnou a vyzvat žalovaného k její úhradě. Žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval. V řízení bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně a po něm jeho nástupcem jakožto postupníkem postoupena žalobkyni, která se tím stala aktivně věcně legitimovaná k vymáhání dlužné částky. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by zpochybnil žalovaný nárok co do jeho základu či výše. Protože tedy žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a žalovanou částku žalobkyni do dnešního dne neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně touto žalobou uplatněný po právu. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 14 228,73 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 083,06 Kč, dále s úrokem ve výši 22,56 % ročně a s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 14 228,73 Kč (představované dlužnou jistinu úvěru), jdoucími vždy ode dne 15. 8. 2020 až do zaplacení tak, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 911,95 Kč, přičemž tato částka představuje 84,90 % z jejich celkové výše 2 252 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,45 % a neúspěchu v řízení v rozsahu 7,55 % z důvodu zpětvzetí žaloby, které zavinila). Při stanovení výše nákladů řízení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. Zároveň soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro použití zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení, tj. § 14b uvedené vyhlášky, a nepřiznal tak žalobkyni náklady řízení ve výši, jak ji žalobkyně vyčíslila v žalobě, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně stejným žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti je nutno odkázat na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 (tento nález je přístupný na webová adresa), kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), třikrát režijní paušál po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla rovněž stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).