Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 147/2021-57
Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudcem JUDr. Petrem Kulawiakem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvalým pobytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky částka, částky částka a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 10 000 od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši částka do tří dnů o právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky [částka], částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 10 000 od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů o právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1 Žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka (úrok z úvěru ve výši 8,5% měsíčně z částky částka od datum do datum), úrokem z prodlení z částky částka ve výši 9 % ročně od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka z titulu smlouvy o revolvignovém úvěru. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, kterou uzavřela se společností právnická osoba, která pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum od původního věřitele, společnosti právnická osoba (dále jen„ původní věřitel“). Dne datum uzavřel žalovaný s původním věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mohl žalovaný čerpat peněžní prostředky až do úvěrového limitu ve výši částka Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem a poplatkem za čerpání úvěru, anebo částka podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný čerpal celkem částku částka, přičemž neuhradil jistinu úvěru částka. Náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka je složena ze dvou smluvních pokut po částka a poplatku za výběr ve výši částka. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Na výzvu nereagoval a dluh neuhradil.
2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3 Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez jednání.
4 Po provedeném dokazování soud učinil následující skutečnosti. Původní věřitel postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum svou pohledávku na žalobkyni. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše částka s 8,5% úrokem měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5% z každého čerpání, resp. částka, byl-l by procentuálně stanovený poplatek nižší. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do jednoho roku dle smlouvy a v případě prodlení zaplatit částka, ve smlouvě značených jako účelně vynaložené náklady. Žalovaný byl dle smlouvy povinen zaplatit v případě prodlení smluvní pokutu 0,1% denně. Byť smlouva nebyla fyzicky žalovaným podepsána, soud nemá pochybnosti o to, že byla žalovaným uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaný její obsah stvrdil a poskytl věřiteli své osobní údaje jak je zřejmé z jméno application info i smlouvy samotné. Žalovaný soudu své stanovisko ve věci nesdělil, tím méně pak brojil proti tomu, že by smlouvu uzavřel. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že původní věřitel odeslal dne datum žalovanému na účet částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka, celkem tady částku částka. Předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou ve stejný den, byl žalovaný vyzván k zaplacení svého dluhu ve lhůtě 3 dnů. Jelikož chyběl doklad o doručení, lez vycházet z domněnky dojití zásilky 3. dnem po odeslání v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen OZ ). Podle statistických údajů obec národní banky dostupných na webová adresa činily průměrné úrokové sazby při spotřebě domácností a fixaci nad jeden rok do pěti let průměrně 8,32 % ročně v období duben 2018.
5 Podle § 580 odst. 1 OZ , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6 Podle § 2991 odst. 1 OZ , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož paragrafu bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7 Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný, a to pokud jde o částku částka. Soud shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 580 OZ , jelikož tato smlouva je právním jednáním, které se příčí dobrým mravům. Žalovaný, který vystupoval jako spotřebitel, uzavřel smlouvu, u níž sjednaná výše úroku a utvrzení v podobě sjednaných smluvních pokut a dohodnuté poplatky v souhrnu tvoří zřejmou nerovnováhu k tíži žalovaného, který byl při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení. Soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 21 Cdo 1484/2004 , příp. 33 Odo 234/2005 , a přihlédl k tomu, že sjednaný úrok více než dvanáctkrát převyšuje průměrné úrokové sazby v rozhodné době, což je již za hranou, kterou vymezil ve své judikatuře Nejvyšší soud a navíc poskytovatel úvěru závazek zatížený nepřiměřeně vysokým úrokem navíc ještě utvrdil ujednáním o smluvních pokutách. To vše v souhrnu lze považovat za jednání neplatné ve smyslu § 580 OZ , k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 OZ . Nebyla-li smlouva uzavřena platně, nicméně žalobkyni se podařilo prokázat, že žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka (bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta celkem částka částka, ale předmětem žaloby byla jen částka částka), a dále jej vyzvala předžalobní výzvou, aby dlužnou částku vrátil, bylo žalobě vyhověno v té části, která odpovídá nevrácené jistině. Na straně žalovaného totiž došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 OZ , jelikož obdržel plnění bez právního důvodu s ohledem na neplatnost smlouvy a v souladu s § 2991 odst. 1 OZ je tak povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení, bezdůvodné obohacení je splatné zpravidla na výzvu. Tak byla odeslána žalovanému dne datum a po přičtení 3 dnů pro doručení v souladu s § 573 OZ a tří dnů poskytnutých věřitelem pro plnění se tak žalovaný dostal datum do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Lhůta ke splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla stanovena v délce 3 dnů v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
8 Ve zbytku nezbylo soudu, než žalobu zamítnout, ať už se jednalo o nárok na smluvený úrok či náklady žalobkyní původně označené spojené s uplatněním pohledávky. K těm je vhodné ještě poznamenat, že po první stránce shledal žalobkyní původně označené náklady ve výši částka jako smluvní pokutu ve smyslu § 2048 OZ , jak jí i ve svém pozdějším podání žalobkyně sama označuje, jelikož jejich účelem je trestat prodlení žalovaného. Původně v žalobě označené náklady spojené s uplatněním ve výši částka, byly žalobkyní později označené jako poplatek za výběr. Žádnému z těchto nároků nemohlo být vyhověno, jelikož bez platnosti primárně sjednaného závazku v podobě úvěrové smlouvy nemohla být platná ani vedlejší ujednání, z nichž žalobkyně tyto nároky odvozuje. S ohledem k tomu, že splatnost žalobou uplatněného nároku nastala až na základě výzvy k plnění, nárok na zaplacení úroku z prodlení v období předchozího domnělého prodlení byl zamítnut, stejně tak jako sazba úroku z prodlení, která přesahovala zákonnou výši.
9 Jelikož žalobkyně nesprávně označila částku částka za náklady spojené s uplatněním pohledávky a tím vyvolala mylný dojem, že se jedná o soudním poplatkem nezpoplatnitelné příslušenství pohledávky, byl jí i nesprávně vyměřen soudní poplatek pouze z jistiny částka ve výši částka, přestože měl být správně vyměřen ve výši částka Smluvní pokuty a poplatek v souhrnné výši částka tak bylo zapotřebí také zahrnout do zpoplatnitelné částky. Výrokem IV. tak byla žalobkyni soudní poplatek doměřen v souladu s položkou 2 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.
10 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , podle něhož žalobkyni náleží náklady řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve sporu. O odměně advokáta bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 2 o.s.ř. věty prvé za středníkem, neboť zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. , která upravovala paušální odměnu advokátů, nálezem Ústavního soudu ke dni datum, lze považovat za zvláštní okolnost, která užití vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu při stanovení odměny advokáta odůvodňuje. Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění) v souladu s § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů advokáta za tři zmíněné úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21% z obou zmíněných částek a zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem částka. V případě plného úspěch by tak žalobkyně měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka. Jelikož ke dni rozhodnutí byla žalobkyně úspěšná pouze v rozsahu přibližně 59,5 % a neúspěšná v rozsahu 40,5 %, po odečtení těchto dvou hodnot má tak žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 19 %, tedy v částce částka. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je do 15 dnů od jeho doručení přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu okres.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.