Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 88/2021-44

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

spisová značka

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 30 550 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 750 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 10. 2. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 575,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 573,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 750 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně za dobu od 10. 2. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 14 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 575,08 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 573,11 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 27. 1. 2021 zaplacení částky 30 550 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne 31. 12. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ smlouva“). Poskytovatel úvěru posoudil úvěryschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti jeho tvrzení. Majetkovou situaci žalovaného ověřil zejména pracovní smlouvou, výplatními páskami, nájemní smlouvou. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úroky ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku úvěru a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 2. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední platba byla z jeho strany uhrazena 13. 3. 2016, celkem uhradil pouze 4 250 Kč. Jelikož nebyla dlužná částka ke dni 9. 2. 2017 v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč od 10. 2. 2017 do zaplacení úrokem 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Předžalobní výzva mu byla zaslána. Žalovaný neuhradil po postoupení pohledávky žalobkyni ničeho a ta po žalovaném požadovala dlužnou jistinu 20 000 Kč a dlužné úhrady za služby 10 550 Kč (celkem tedy 30 550 Kč), kapitalizované úroky 13 573,11 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 4 575,08 Kč, úrok 23,72 % ročně a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovanému byla žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena dne 18. 5. 2021 do vlastních rukou. Žalovaný se k věci ani k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, proto soud jednal dle a věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Žalovaný k věci ničeho neuvedl, po celé řízení byl pasivní.

4. Smlouvou o půjčce (anonymizováno) číslo ze dne 30. 12. 2015 včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, se žalovaným v uvedený den uzavřela smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 58 pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč. Zavázal se též zaplatit za poskytnuté prostředky úroky 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 8 000 Kč, celkem tedy 34 800 Kč. V čl. 1 smluvních podmínek byla ujednána zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně (p.a.). Při jednání s poskytovatelem úvěru měl tvrdit žalovaný, že žije s rodiči, nemá jiné závazky ze spotřebitelských úvěrů či půjček, má jedno dítě narozené v r. 2015, je zaměstnán s příjmem 14 700 Kč, a příspěvkem na ubytování 3 500 Kč, měl uvést své měsíční výdaje na bydlení (nájem/inkaso) 3 000 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč a výdaje ne telefon 200 Kč. Uvedené mělo být ověřeno jejím občanským průkazem, pracovní smlouvou, dokladem o příspěvku na ubytování a výplatními páskami.

5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 spolu se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem postupitele (poskytovatelem úvěru) ze dne 6. 12. 2019 odeslaným dle podacího lístku 7. 1. 2020.

6. Předžalobní výzva ze dne 3. 9. 2020 byla žalovanému zaslána dle podacího lístku dne 4. 9. 2020.

7. Podle , , (dále jen„ Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle účinného do 30. 11. 2016, o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 15 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 2. 2017 do zaplacení.

16. Soud se zabýval nejprve tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy. Jelikož jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

17. Dle rozsudku Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 /48/ musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

18. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy, jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je třeba vykládat za použití § 588 Obč.Z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

19. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

20. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Pro účely posouzení úvěruschopnosti poskytovatel úvěru nedostatečně ověřil měsíční výdaje žalovaného, v podstatě žádné nezjišťoval a vycházel pouze z tvrzených výdajů, neověřoval ani nevyžadoval doložení listin týkajících se výdajů žalovaného. Při zjišťování jeho výdajů bylo nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele. Poskytovatel úvěru měl k dispozici toliko informaci i výši příjmu a nic víc.

21. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalovaného. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru shora. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.).

22. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaná mu do současné doby uhradila toliko 4 250 Kč, jak uvedla žalobkyně. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl mezi těmito částky, tedy částku 15 750 Kč. Dále pak soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni úroky z prodlení jdoucími z přiznané částky ode dne následujícím po dni, do kterého měl žalovaný uhradit poslední splátku dle smlouvy. Výše úroku z prodlení vyplývá z Ve zbývajícím rozsahu, pak soud žalobu zamítl (výroky II.).

23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení v návaznosti na procesní úspěch a neúspěch účastníků. Ve sporu byl převážně úspěšný žalovaný (z 57,5 %), kterému by tak žalobkyně měla hradit poměrnou část nákladů řízení. Jelikož dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. Úspěšnost žalovaného byla počítána nejen z jistiny, ale i z pětinásobku ročního plnění týkajícího se úroku i úroku z prodlení.

24. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s  , neboť soud neshledal důvody pro určení delší lhůty či pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.