Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
120 C 8/2021-80
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 39 267,88 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 267,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 120 Kč od datum do
datum ve výši 482,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
34 120 Kč od datum do datum ve výši 125,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 120 Kč od datum do datum ve výši 250,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 120 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 90,01 % ročně z částky 29 896,60 Kč od datum do datum ve výši 1 565,74 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 29 896,60 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 121 932 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 267,88 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 120 Kč od [datum] do [datum] ve výši 482,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 120 Kč od [datum] do [datum] ve výši 125,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 120 Kč od [datum] do [datum] ve výši 250,47 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 120 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 90,01 % ročně z částky 29 896,60 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 565,74 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 29 896,60 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 121 932 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 267,88 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem s efektivní sazbou 138,19 %, resp. s nominální sazbou 90,01 % ročně ve 30 měsíčních splátkách po 3 387 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s hrazením splátky číslo o délce 65 dnů, došlo dne datum k zesplatnění celého úvěru; žalovaná následně uhradila pouze tři splátky po 1 000 Kč. Dlužná částka se sestává z jistiny (ke které byl připočten úrok přirostlý ke dni zesplatnění) ve výši 31 520 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč, smluvní pokuty k datu vyhotovení žaloby ve výši 7 147,88 Kč, úroku a úroku z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami.
4. Dle výpisu ze seznamu vedeného Českou národní bankou je žalobkyně poskytovatelem spotřebitelského úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Dle výpisu z registru příjmení neměla žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru žádné evidované závazky. Z výpisu NRKI vyplývá, že žalovaná má příznak 14 – klient je v registru příliš nový. Z hodnocení klienta ze dne datum vyplývá, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 796 Kč a měsíční výdaje ve výši 4 410 Kč s tím, že bydlí u rodičů. Podle pracovní smlouvy ze dne datum byla žalovaná zaměstnána u zaměstnavatele právnická osoba (agentura práce), která žalovanou na základě pokynu ze dne datum přidělila k uživateli právnická osoba na dobu od datum do datum. Z výplatních pásek je zřejmé, že žalovaná měla v měsíci lednu a únoru 2019 čistý měsíční příjem ve výši 26 496 Kč, resp. 27 095 Kč; dle výpisů z účtu byla žalované tato mzda připsána na její bankovní účet.
5. Z prohlášení klientů vyplývá, že žalovaná prohlásila, že se seznámila s podmínkami úvěru a souvisejícími dokumenty. Předsmluvní formulář ze dne datum ke smlouvě číslo podepsaný žalovanou obsahuje podstatné informace a parametry týkající se úvěru. Splátkový kalendář obsahuje informace o datech jednotlivých splátek a jejich započítávání na úrok a jistinu. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum číslo vyplývá, že tato byla podepsána žalovanou a akceptována žalobkyní. Dle této smlouvy činila výše úvěru 40 000 Kč a měla být vyplacena na účet žalované č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem s efektivní úrokovou sazbou ve výši 138,19 % ročně ve 30 splátkách po 3 387 Kč. Podle čl. 6 smlouvy měla žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to v částce 200 Kč u každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaná dostane do prodlení o délce 15 dnů. Podle čl. 6 písm. b) smlouvy bylo dohodnuto, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Dle čl. 6 se ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle čl. 6 bylo dále dohodnuto, že nezaplatí-li žalovaná novou jistinu v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Oznámením ze dne datum žalobkyně žalované sdělila, že úvěr schválila; žalovaná oznámení převzala dne datum.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že částka 40 000 Kč byla připsána na účet žalované dne datum. Z karty klienta vyplývá, kdy a v jakých částkách byl úvěr žalovanou splácen. Výzvami ze dne 19. 6., 20. 7., 19. 8., 21. 9. a datum byla žalovaná opakovaně upozorňována na prodlení se splácením splátek a na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením ze dne datum bylo žalované sděleno, že se dostala do prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, čímž došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků ze smlouvy o úvěru. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od odeslání oznámení. Předžalobní výzvou ze dne datum odeslanou téhož dne žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě 15 dnů.
7. Z vyjádření znalce příjmení jméno příjmení Ph.D., příjmení vyplývá vysvětlení efektivní úrokové míry a její přepočet na nominální úrokovou sazbu. Z databáze časových řad příjmení vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy činila sazba úroků u korunových úvěru poskytovaných bankami domácnostem s fixací 1-5 let 8,23 % ročně.
8. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci neměli námitky proti pravosti či pravdivosti jednotlivých listinných důkazů. Jelikož ani soud sám žádné takové pochybnosti o listinných důkazech v průběhu řízení nezískal, bez dalšího z nich vycházel. Na základě provedeného dokazování tak má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Účastníci spolu dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 40 000. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit společně s úrokem s nominální úrokovou sazbou 90,01 % ročně, a to ve 30 měsíčních splátkách po 3 387 Kč; smlouva obsahovala též ujednání o zesplatnění a sankcích vůči žalované v případě prodlení se splácením. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila příjmy a výdaje žalované. Dne datum žalobkyně oznámila žalované okamžité zesplatnění úvěru a dne datum jí zaslala předžalobní výzvu.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 téhož zákona týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 1802 téhož zákona mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru, která splňuje též podmínky zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně splnila svoji smluvní povinnost a poskytla žalované částku ve výši 40 000 Kč. Naproti tomu žalovaná nesplácela řádně a včas, a žalobkyni proto vznikl nárok na náhradu nákladů spojených s prodlením ve smyslu čl. 6 smlouvy (3 x 200 Kč).
13. Jako neplatné soud nicméně zhodnotil ujednání týkající se výše smluveného úroku z poskytnuté částky. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 konstatoval, že„ (n) emohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. (…) (N) epřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Tyto závěry Nejvyššího soudu – který konkrétně posuzoval situaci, kdy smluvený úrok čtyřikrát převyšoval sazbu úroků uplatňovanou bankami – jsou plně přenositelné i na vztahy regulované zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoník, a v něm obsaženou úpravu dobrých mravů a smlouvy o úvěru. Jestliže tedy žalobkyně sjednala s žalovanou smluvní úrok z poskytnutých peněz ve výši 90,01 % ročně, který více než jedenáctkrát přesahoval sazbu úroků uplatňovanou u obsahově obdobných úvěrů bankami (8, 23 % ročně), jedná se o ujednání absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku . Soud k tomu odkazuje též na rozsudek Krajského soudu v obec ze dne 17. 9. 2020, č. j. 74 Co 59/2019 -106, řešící skutkově a právně obdobnou věc žalobkyně.
14. Neplatné ujednání o výši úroku je oddělitelné ve smyslu § 576 občanského zákoníku , a nezpůsobuje tak neplatnost celé smlouvy o úvěru. Jelikož však ujednání o úroku je nezbytnou náležitostí smlouvy o úvěru, přistoupil soud k podpůrné aplikaci § 1802 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že úrok z úvěru činil 8,23 % ročně, neboť za tuto sazbu poskytovaly banky úvěry v době uzavření smlouvy o úvěru. Pokud žalobkyně požadovala, aby soud„ moderoval“ úrokovou sazbu nejméně na trojnásobek průměrného úroku poskytovaného bankami, pak takový postup nemá oporu ani v zákoně, ani ve výše citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud tedy provedl přepočet nároku žalobkyně za použití tohoto úroku, v němž zohlednil jednotlivé úhrady žalované. příjmení 40 000 Kč byla žalované poskytnuta dne datum, přičemž první splátku ve výši 3 387 Kč uhradila žalovaná dne datum. Tuto splátku proto soud započetl na úrok z jistiny přirostlý k tomuto dni (225,48 Kč) a ve zbývající části na jistinu, z které tak zbývala k úhradě částka 36 838,48 Kč. Takto soud postupoval i u dalších splátek, přičemž pro přehlednost uvádí přepočet v následující tabulce:
zůstatek jistiny; datum splátky; výše splátky; započteno na přirostlý úrok; započteno na náhradu nákladů; započteno na jistinu
40 000 Kč; datum; 3 387 Kč; 225,48 Kč; 0; 3 161,52 Kč
36 838,48 Kč; datum; 3 387 Kč; 240,88 Kč; 0; 3 146,12 Kč
33 192,36 Kč; datum; 6 774 Kč; 434,08 Kč; 200 Kč; 6 139,92 Kč
27 052,44 Kč; datum; 3 387 Kč; 195,19 Kč; 0; 3 191,81 Kč
23 860,63 Kč; datum; 3 387 Kč; 156,02 Kč; 0; 3 230,98 Kč
20 629,65 Kč; datum; 3 387 Kč; 167,43 Kč; 0; 3 219,57 Kč
17 410,08 Kč; datum; 3 387 Kč; 98,14 Kč; 0; 3 289,86 Kč
14 120,22 Kč; datum; 3 387 Kč; 98,56 Kč; 0; 3 288,44 Kč
10 831,78 Kč; datum; 3 387 Kč; 146,14 Kč; 200 Kč; 3 040,86 Kč
7 790,92 Kč; datum; 6 774 Kč; 56,06 Kč; 200 Kč; 6 517,94 Kč
1 272,98 Kč; datum; 3 500 Kč; 26,05 Kč; 0; 3 473,95 Kč
0 Kč;
15. Jak vyplývá z právě uvedeného, úvěr byl žalovanou zcela splacen ke dni datum. Nemohlo tak dojít k jeho zesplatnění ke dni datum a k účtování smluvní pokuty či úroků z prodlení. Jelikož byl závazek žalované v celé výši splněn ještě před podáním žaloby, soud nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítl jako nedůvodný.
16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád . Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a náležela by ji proto náhrada nákladů řízení. Jelikož však žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.