Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 92/2021-59

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa, obec

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa, obec,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec,

o zaplacení částky 11.376 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.000 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení a, to vše ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 3.376 Kč, úroku ve výši 100 Kč, úroku z prodlení ve výši 832,44 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.000 Kč od 13. 12. 2019 do 11. 1. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 828,20 Kč, ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.000 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení a, to vše ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 3.376 Kč, úroku ve výši 100 Kč, úroku z prodlení ve výši 832,44 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8.000 Kč od 13. 12. 2019 do 11. 1. 2020, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 828,20 Kč, ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.</b>

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2020 domáhal vůči žalovanému úhrady jistiny úvěru ve výši 8.000 Kč, na základě smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce právnická osoba dne 25. 6. 2018. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 8.000 Kč, kterou se zavázal věřiteli vrátit do 30 dnů. Žalovaný však svůj dluh neuhradil a žalobce proto požadoval v souladu se smlouvou po žalovaném smluvní pokutu ve výši 3.376 Kč a náklady upomínání ve výši 100 Kč. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení. Žalobce dále uvedl, že nárok vůči žalovanému byl na žalobce převeden na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019. Žalobce dále uvedl, že součástí schvalovacího procesu bylo nahlížení do registrů a prověřování bonity žalovaného k posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že k uzavření smlouvy ho vedla jeho špatná zdravotní a sociální situace, v důsledku které se ocitl ve vážné finanční nouzi. Žalovaný dále uvedl, že částku 8.000 Kč skutečně obdržel, avšak nebyl doposud schopen tento dluh uhradit a požádal o delší lhůtu splatnosti s ohledem na svůj trvající nepříznivý zdravotní stav a ztrátu možnosti zaměstnání vyvolanou coronavirovou situací. Žalovaný uvedl, že od listopadu 2021 získá zaměstnání v zahraničí, díky kterému bude moci svůj dluh uhradit.

3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

4. Podle smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi věřitelem právnická osoba a klientem – žalovaným bylo zjištěno, že žalovanému bylo v hotovosti vyplaceno 8.000 Kč jako neúčelový spotřebitelský úvěr splatný jednorázově do 30 dnů ode dne poskytnutí, při dohodnutém nulovém úroku.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky adresované věřitelem žalovanému bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení výzvy ze dne 7. 1. 2020. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 8. 1. 2020.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce.

7. Žalobce svá tvrzení o tom, že prověřoval úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neprokázal. Poučení ve smyslu ustanovení a 3 nebylo možné žalobci poskytnout, neboť se k ústnímu jednání, které se konalo dne datum, nedostavil.

8. Podle (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/. Podle článku 8 této směrnice„ členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice„ členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

16. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy podle o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl„ že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

17. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané pouze od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti nedostatečné. Povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

18. V daném případě žalobce v žalobě tvrdil, že provedl šetření ohledně úvěruschopnosti dlužníka. Žádné y však ke svým tvrzením nepředložil a soud tak vycházel ze zjištění získaných z výše uvedených listin. Žalobce neprokázal, že neprovedl šetření ve veřejně dostupných registrech dlužníků. Soud proto dospěl k závěru, že úkony, které učinil věřitel za účelem odborného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, byly nedostatečné a smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení pro rozpor se zákonem neplatná.

19. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v části, a to z důvodu žalovaným přijatého plnění jako bezdůvodného obohacení podle a 2 v podobě majetkového prospěchu poskytnutého bez právního důvodu. Soud přitom zohlednil tvrzení žalobce a listinné důkazy, podle kterých žalovaný čerpal 8.000 Kč a poté uhradil 0 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 8.000 Kč a rovněž je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení podle výzvy ze dne 7. 1. 2020, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to ve výši podle ustanovení a ve spojení s Další žalobcem uplatněné nároky vyplývaly z neplatné smlouvy a žaloba byla proto v této části zamítnuta.

20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 70 % (8.000 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 30 % (3.376 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 40 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu , jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 750 Kč (2,5 x 300 Kč podle , 11 odst. 1, , 3 ), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč podle , ) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 220,50 Kč ( ). Celkové náklady řízení žalobce tvoří částku 2.070,50 Kč a 40 % z této částky činí 828,20 Kč. Ustanovení soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.

21. Soud současně vyhověl žádosti žalovaného a stanovil lhůtu pro plnění dlužné částky delší, než je uvedena v  (tři dny od právní moci rozsudku). Žádosti soud vyhověl s ohledem na majetkové a osobní poměry žalovaného, na základě kterých žalovaný není schopen uhradit celou částku najednou a současně je důvodné očekávat, že žalovaný bude stanovené splátky pravidelně hradit, když nárok nečinil sporným a projevil vůli dluh uhradit dobrovolně. Prodloužení lhůty k plnění není v rozporu se zájmy žalobce, když žalovaný je povinen po dobu, po kterou bude v prodlení, hradit žalobci úrok z prodlení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ- 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, smí se věřitel domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.