Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 404/2020-74
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 11 208,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 908,60 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od 27.7.2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.
III. Žaloba o zaplacení částky 11 208,60 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 5 300 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od 11.6.2019 do 26.7.2020.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 908,60 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od 27.7.2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši. III. Žaloba o zaplacení částky 11 208,60 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 5 300 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od 11.6.2019 do 26.7.2020. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 11 208,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaný uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO (ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru č. anonymizováno rok (dále jen " Smlouva). Pohledávka vůči žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru byla dále postoupena společností právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum společnosti právnická osoba, IČO, která jej následně smlouvou ze dne datum postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle Smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 10.6.2019. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne datum, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalované má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 11.6.2019 do zaplacení a na dohodnutou smluvní pokutu dle článku V. Smlouvy o úvěru ve výši 3 408,6 Kč. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované.
2. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření ve věci ze dne 20.11.2020 včetně rozšíření žalobního návrhu, které však následně vzala zpět. V rámci tohoto písemného vyjádření uvedla žalobkyně, že žalovaná na poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru nevrátila ničeho, uvedla úrokovou sazbu poskytnutého úvěru ve výši 25,85 % ročně a dále uvedla okolnosti ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. V dalším vyjádření ze dne 18.12.2020 a 26.1.2021 žalobkyně doplnila soudem požadované údaje ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení.
3. Žalovaná k žalobě při ústním jednání před soudem uvedla, že si již nepamatuje okolnosti uzavření smlouvy, po nahlédnutí do smlouvy připustila, že smlouvu pravděpodobně podepsala, 5 000 Kč převzala a dosud z této částky nic nevrátila. Smlouvu ale považuje za neplatnou, žalobkyně po ní chce příliš vysoké úroky a smluvní pokutu, což jí nepřipadá spravedlivé. Je ochotná vrátit žalobkyně 5 000 Kč, požádala o možnost hradit dluh ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Na úhradu celé částky nemá, neboť žije sama, sama si hradí veškeré výdaje na domácnost, nemá partnera.
4. Po zahájení jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 908,60 Kč. Soud tak dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v aktuálním znění, (dále jen„ o.s.ř. “) rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.
5. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno rok (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO coby úvěrující a žalovaná coby klient připojily dne datum své podpisy pod Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 5 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 3 650 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 8 650 Kč, a to ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 650 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč byl splatný při podpisu Smlouvy. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 25,85%. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 13 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 189,38 % Smlouva byla uzavřena na základě písemné žádosti žalované o poskytnutí úvěru obsahující podpis žalované, v rámci uzavření Smlouvy byl žalovanou udělen souhlas se zpracováním jejích osobních údajů a součástí Smlouvy byl rovněž předpis splátek. Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila rovněž Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Za účelem doložení zjišťování úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila listin y obsahující kontaktní informace žalované, její čestné prohlášení o způsobu bydlení, finanční analýzu a Scoringovou kartu. Svůj příjem při sjednávání úvěru žalovaná doložila pracovní smlouvou, výplatními páskami.
Z předžalobní upomínky datované dnem 24.7.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.
Soudu byly předloženy listin y k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a právnická osoba anonymizováno s.r.o. byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum převedena na obchodní společnost právnická osoba, IČO – viz žalobkyní doložená Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum včetně seznamu převáděných pohledávek a stejnopis notářského zápisu sp.zn. NZ číslo rok a spisová značka ze dne 27.9.2018 sepsaný notářkou, anonymizováno jméno příjmení, který přestavuje doklad o koupi části závodu společnosti právnická osoba tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů. Obchodní společnost právnická osoba následně postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba anonymizováno s.r.o., a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi obchodními společnostmi právnická osoba a právnická osoba včetně seznamu postupovaných pohledávek. Obchodní společnost právnická osoba následně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právnická osoba anonymizováno s.r.o. a žalobkyní včetně seznamu postupovaných pohledávek. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právnická osoba anonymizováno s.r.o. a žalobkyní byla soudu předložena včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalobkyně prokázala, že dne 24.7.2020 odeslala žalované za právnická osoba anonymizováno s.r.o. oznámení o postoupení pohledávky žalované.
6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2395 a násl. o.z. - Smlouva o úvěru. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě může v průměru všech 13 měsíčních splátek jevit jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 3 650 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 200 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 1 100 Kč a poplatku a za hotovostní inkaso splátek úvěru ve výši 950 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 1 400 sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 73 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 13 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 189,38 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce května 2018 pohybovala na úrovni 8,23 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.
7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“
8. Ze žalobních tvrzení podpořených výpovědí žalované vyplývá, že žalovaná oproti vyplacené částce úvěru ve výši 5 000 Kč nevrátila žalobkyni, resp. její předchůdkyni ničeho. Výsledky dalšího provedeného dokazování nebylo nijak zpochybněno, že v částce 5 000 Kč se tedy jedná o plnění, kterého se dostalo žalované bez právního důvodu a žalovaná se sama před soudem zavázala tuto jistinu žalobkyni vrátit. Soud tedy aplikoval na tuto částku pravidla o bezdůvodném obohacení.
9. Soud se zabýval i otázkou žalobkyní uplatněného úroku z prodlení a dospěl k závěru, že dluh z bezdůvodného obohacení je dluhem, u něhož nebyl ujednán čas splnění. Je proto na místě vyjít z pravidla obsaženého v § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ V daném případě žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně předžalobní výzvou, která byla dána k poštovní přepravě dne 24.7.2020. Při pravidelném běhu věcí mohla do sféry dispozice žalované dorazit nejprve dne 25.7.2020, a tedy nejprve dne 26.7.2020 měla žalovaná plnit. Proto má ode dne následujícího (od 27.7.2020) žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od 27.7.2020 z částky 5 000 Kč rovnající se bezdůvodnému obohacení žalované. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl.
10. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl co do částky 5 300 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 5 000 Kč od 11.6.2019 do 26.7.2020.
11. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o prodeji části závodu ze dne datum a Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a datum jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedených smluv aktivní věcná legitimace ve sporu.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, žalovaná však žádnou náhradu nákladů řízení nežádala. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. O lhůtě k plnění pak rozhodl v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně, a soud tedy stanovil splatnost dluhu v měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránil nástupu tohoto negativního právního následku. Soud tak zohlednil ekonomickou situaci žalované.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.