Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 91/2021-32

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení výši 1 389,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.9.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit

-) administrativní poplatek ve výši 2 094 Kč

-) úrok ve výši 2 600 Kč

se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 536 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení výši 1 389,45 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7.9.2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit -) administrativní poplatek ve výši 2 094 Kč -) úrok ve výši 2 600 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 536 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou na soud dne 24. 2. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne 6. 10. 2016 s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) online prostřednictvím webové stránky webová adresa smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 6. 11. 2016 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, domáhá se žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018, jeho zaplacení spolu poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 094 Kč a úrokem z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení souhlasili.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 6. 10. 2016 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce právnická osoba poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěr ve výši 2 600 Kč do 27. 7. 2016. Dle čl. 5 smlouvy byl žalobce oprávněn účtovat administrativní poplatek za odeslané upomínky k úhradě. Dohodou o prodloužení splatnosti úvěru ze dne 6. 11. 2016.

5. Z výpisu z účtu žalobce u společnosti právnická osoba soud zjistil, že částka ve výši 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na jeho účet č. bankovní účet.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru postoupil na žalobce a tuto skutečnost žalovanému dopisem oznámil.

7. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dne 15. 11. 2016, 24. 11. 2016, 3. 12. 2016 a 12. 12. 2016. Žalobce následně dne 4. 2. 2021 žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky a současně jej upozornil na možnost uplatnění pohledávky u soudu.

8. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

9. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována

10. Soud v projednávané věci aplikoval , (dále jen„ “) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“)

11. Podle musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu

12. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému

13. Podle odst. písm. a) , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolán

14. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná

15. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť původní věřitel v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

17. V posuzované věci však žalobce přes přímý dotaz soudu neuvedl (tím spíše nedoložil), že by původní věřitel jakékoliv šetření k ověření pravdivosti žalovaným poskytnutých informací, resp. že sám aktivně zjišťoval osobní a finanční situaci žalovaného.

18. Žalobce sice uvedl, že schopnost žalovaného splácet úvěr ověřil původní věřitel v jemu dostupných registrech, avšak na podporu svých tvrzení ničeho nepředložil. Původní věřitel neprovedl jakékoliv šetření k ověření pravdivosti žalovaným poskytnutých informací, resp. sám aktivně nezjišťoval osobní a finanční situaci žalovaného, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného a ani si nevyžádal doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného. Je třeba přihlédnout i k tomu, že původní věřitel se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalovaného a náhledem do příslušných registrů bez toho, aby údaje jakkoliv ověřoval.

19. Žalobce tak nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

20. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná a žalobci vzniklo, resp. bylo mu postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil, tedy jistiny ve výši 10 000 Kč. Současně soud zavázal žalovaného dle k zaplacení úroků z prodlení ve výši dle Soud tedy žalobě v části požadovaného nároku vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení výši 463,59 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 25.7.2019 do zaplacení (výrok I). Žalovaný je povinen plnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

21. Ve zbytku nároku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč (označen jako úrok) a administrativního poplatku ve výši 2 094 Kč (v žalobě souhrnně označeny jako kapitalizovaný úrok) soud návrh žalobce zamítl (výrok II.), neboť ujednání o poplatcích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

22. Vzhledem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

23. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaným úrokem ve výši 4 694 Kč, který byl ve skutečnosti představován poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč a administrativním poplatkem ve výši 2 094 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 10 000 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou ve výši 4 694 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 68 % předmětu řízení, v 32 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 36 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobce. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle , advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k zaplacení, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle . vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu 536 Kč, která odpovídá 36 % účelně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.