Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 101/2021-35
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 19 949,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 949,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 949,16 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 900 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, advokáta sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 949,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 949,16 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 900 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 5. 2021 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 19 949,16 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, a to po prověření jeho schopnosti úvěr splácet (databáze ISIR, příjmení, CRKI, BRKI), na základě které mu dne 23. 2. 2017 poskytla částku 14 000 Kč, tato měla být splacena spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 23. 5. 2017. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nevrátil, žalobkyně požaduje jistinu dlužné částky a poplatek ve výši 5 549,16 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s navrženým postupem souhlasila již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jeho prostřednictvím byl žalovaný společností právnická osoba informován o výši poskytnutých finančních prostředků 14 000 Kč a jednorázovém poplatku ve výši 5 9149,16 Kč za jejich poskytnutí. Celková dlužná částka měla být uhrazena ve třech splátkách po 6 649,72 Kč splatných dne 23. 3. 2017, 23. 4. 2017 a 23. 5. 2017. Žalovaný byl informován, že bude věřitelem lustrován v databázích dlužníků.
6. Ze smlouvy o zápůjčce, označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru, když dále je ve smlouvě hovořeno pouze o zápůjčce, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 23. 2. 2017 mezi společností právnická osoba a žalovaným. Věřitel se na jejím základě zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 949,16 Kč do 23. 5. 2017, a to ve třech splátkách splatných k 23. 3. 2017, 23. 4. 2017 a 23. 5. 2017, vždy ve výši 6 649,72 Kč. Žalovaný byl mimo jiné označen bankovním účtem č. bankovní účet.
7. Z Všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba měla před uzavřením smlouvy lustrovat žalovaného v registru NRKI, BRKI.
8. Z výňatku výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2017 byla uhrazena částka 14 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet a s variabilním symbolem, který se shoduje s rodným číslem žalovaného.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi postupitelem právnická osoba a postupníkem žalobkyní. Na jejím základě přešly na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.
10. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že byl žalovaný původním věřitelem, společností právnická osoba, informován, že jeho závazek za ním přešel na žalobkyni.
11. Z dopisu ze dne 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla dne 2. 2. 2021 podána k poštovní přepravě.
13. Závěr o skutkovém stavu:
14. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí finančních prostředků byl žalovaný seznámen s informacemi o spotřebitelském úvěru. Byl informován o výši zápůjčky 14 000 Kč, době trvání spotřebitelského úvěru, poplatku 5 949,16 Kč. Dne 23. 2. 2017 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce (byť označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, ve smlouvě je dálo hovořeno pouze o zápůjčce), na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč s poplatkem za zápůjčku 5 949,16 Kč. Termín splatnosti byl ke dni 23. 5. 2017, přičemž zápůjčka měla být splacena ve třech splátkách, první byla splatná ke dni 23. 3. 2017, druhá ke dni 23. 4. 2017, třetí a zároveň poslední ke dni 23. 5. 2017. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem a číslem bankovního účtu bankovní účet. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Žalovaný v rámci těchto podmínek souhlasil s ověřením svých údajů v systému příjmení, NRKI a BRKI. příjmení ve výši 14 000 Kč byla dne 23. 2. 2017 převedena pod variabilním symbolem, který se shoduje s rodným číslem žalovaného, na bankovní účet č. bankovní účet. Tento bankovní účet se shoduje s bankovním účtem uvedeným žalovaným. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2021. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 2. 2021, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
22. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“
23. Právní posouzení věci:
24. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kdy tato částka mu byla skutečně právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena, a to dne 23. 2. 2017. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutou zápůjčku splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Přitom k řádnému prověření nepostačuje, pokud došlo k lustraci žalovaného v rámci žalobkyní uváděných registrů – nejedná se o komplexní posouzení. Bylo nutno vyžádat si od žalovaného sdělení a tato i žalovaným prokázat. Konkrétně – jaké má pravidelné příjmy, výdaje, případně jaké má celkové finanční a majetkové poměry. Ničeho takového žalobkyně netvrdila, když současně v žalobním návrhu uvedla, že k prokázání zjišťování schopnosti žalovaného zápůjčku splácet nemá žádných důkazů. Dle názoru soudu tak právní předchůdkyně žalobkyně pochybila, pokud neprověřila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
25. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, je žalovaný povinen žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 24. 5. 2017, tedy ode dne následujícího po dni, kdy byl povinen vrátit poskytnutou finanční částku, do zaplacení, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Přestože bylo uzavřeno, že smlouva o zápůjčce je neplatná, žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty a žalovaný věděl, kdy má tyto finanční prostředky vrátit. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut.
26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 19 949,16 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 14 000 Kč s příslušenstvím, tedy v rozsahu 70 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu 40 % (od úspěchu 70 % se odečítá neúspěch 30 %).
27. Žalobkyni vzniklé náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně by měl nárok na odměnu ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby by byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla by mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 252 Kč Celkem by plná náhrada nákladů řízení činila 2 252 Kč. Jelikož má však žalobkyně nárok pouze na 40 % těchto nákladů, byla jí na nákladech řízení přiznána částka ve výši 901 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
28. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. 17 C 81/2021 , sp. zn. 17 C 71/2021 , když se jedná rovněž o nárok požadovaný v souladu se smlouvou o zápůjčce, která byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně.
29. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uloženému tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.