Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 170/2021-14

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.000 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 30.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, jímž se žalobce domáhal zaplacení částky 16.403,64 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.471 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.000 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 30.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu, jímž se žalobce domáhal zaplacení částky 16.403,64 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.471 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne 5. 5. 2008 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 50.880 Kč (půjčka ve výši 30.000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 20.880 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53-pravidelných týdenních splátkách po 960 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j 11. 5. 2009. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovanou na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 4.476,36 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba název, došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 46.403,64 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 30.000 Kč, souhrnného poplatku (kapitalizovaný úrok) ve výši 16.403,64 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. právnická osoba právnická osoba a žalobcem název žalobkyně došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání ( ).

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. Za situace, kdy jak žalobce, tak žalovaná v souladu s ustanovením souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území anonymizováno republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem ( , o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak název republiky republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení , 2 , o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem a to: smlouvou o půjčce ze dne 5. 5. 2008, z níž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 5. 5. 2008 uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalované částku 30.000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovanou vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 20.880 Kč. Splatnost půjčky a poplatku byla sjednána v 53 týdenních splátkách po 960 Kč. Ze smluvních podmínek soud zjistil podrobnosti uzavřené smlouvy. Aktivní legitimace žalobce pak byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Skutečnost, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, byla prokázána poštovním podacím archem.

5. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce. Žalovaná na svůj dluh, dle tvrzení žalobce, částečně plnila. Uhradila celkem 4.476,36 Kč před postoupením pohledávky, přičemž tyto platby byly použity na úhradu souhrnného poplatku.

6. Podle ust. (nový ) se v tomto řízení použije , , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen ), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti , jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového se řídí, dosavadními právními předpisy.

7. Podle ust. , smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ust. , při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle ust. , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle ust. , jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je částečně důvodný. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce a půjčku jí také poskytl. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem a nevzniká dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi. Ze smlouvy o půjčce vyplývala právnímu předchůdci žalobce jakožto věřiteli povinnost přenechat žalované v pozici dlužníka peníze, konkrétně 30.000 Kč. Žalovaná se pak v této smlouvě zavázala vrátit peníze ve splátkách. Žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce žalované částku 30.000 Kč poskytl dne 5. 5. 2008. Splatnost půjčky byla sjednána v 53 týdenních splátkách. Splatnost půjčky resp. všech 53 dohodnutých splátek nastala dne 11. 5. 2009.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že částečné plnění žalované bylo v souladu se smlouvou započteno věřitelem na sjednaný poplatek, na jistině zbývá uhradit 30.000 Kč. Žalovaná tuto částku žalobci nezaplatila, soud ji proto zavázal k její úhradě. Jelikož je žalovaná s úhradou tohoto dluhu prokazatelně v prodlení, vznikla jí dle ust. , povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle , v tehdy platném znění, z částky 30.000 ode dne prodlení do zaplacení. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku ( ).

13. Žalobce se vedle dlužné jistiny domáhal zaplacení částky ve výši 16.403,64 Kč jakožto doposud nezaplacené části souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek, sjednaný ve výši 20.880 Kč, představuje jednorázovou cenu za poskytnutí půjčky, která sice nebyla ve smlouvě sjednána výslovně ve formě úroků, avšak s ohledem na obsah smlouvy má v daném případě funkci úroku ve smyslu ust. Okresní soud má za to, že úrok ve výši 20.880 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši 30.000 Kč na dobu 53 týdnů, který tak představuje 69,6 % celé jistiny půjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou, několikanásobně přesahující průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní ve smyslu ust. .

14. Podle ust. , vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Je-li neplatné ujednání o výši úroků obsažené ve smlouvě o půjčce, z povahy věci ani z jejího obsahu neplyne, že by tuto část nebylo možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Smlouva o půjčce je však neplatná pouze v ujednání o výši úroků jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ). Žalobce ani žalovaná, žádné okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo, netvrdili, nevyplynuly ani z provedeného dokazování, přičemž smlouvu o půjčce lze uzavřít i jako smlouvu bezúročnou. Okresní soud proto posoudil jako neplatné pouze ujednání o souhrnném poplatku, když ve zbytku má smlouvu o půjčce za platně uzavřenou.

16. S ohledem na výše uvedené soud žalobu ve výroku II. částečně zamítl co do částky 16.403,64 Kč.

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. Žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v rozsahu příslušenství a byla to žalovaná, která neplněním své smluvně převzaté povinnosti způsobila náklady řízení žalobkyně, proto soud přiznal žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu.

18. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad vyhl. č. , tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně tímž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu vyhl. č.

19. Tyto celkové náklady řízení činí 2.471 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.200 Kč a náklady právního zastoupení žalobce mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 750 Kč jako odměnou dle bodu 2 vyhl. č. za 2 a půl žalobcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 300 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobce jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH. 28% těchto nákladů řízení představuje přiznaná částka. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které je možno podat do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.