Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 248/2019-102

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci

žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně

b) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně

c) celé jméno žalobce, datum narození

bytem adresa žalobce, žalobce a žalobkyně, PSČ obec

všichni zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 52 500 Kč a 2 x 105 000 Kč

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 12 687 Kč a každému ze žalobců b) a c) částku 65 187 Kč, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 20 456 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokátky.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 12 687 Kč a každému ze žalobců b) a c) částku 65 187 Kč, se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 20 456 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobci se domáhají nemajetkové újmy z nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce dědického řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. . Uvedli k tomu, že Okresní soud Praha-západ – notářka pověřená soudem k provedení úkonů v řízení o dědictví titul jméno příjmení, notářka se sídlem v obec, s notářskou kanceláří na adrese adresa, byla pověřena projednáním dědictví ve věci po příjmení jméno celé jméno žalobce, datum narození, poslední bydliště adresa anonymizováno země, anonymizována dvě slova, číslo anonymizováno, v České republice na adrese adresa žalobce, žalobce a žalobkyně anonymizována dvě slova okres, zemřelého dne datum, pod spisovou značkou . Předběžné šetření bylo provedeno dne 9.12.2013. Žalobkyně a) se dostavila a předložila y pro účely dědického řízení. Mimo jiné potvrdila, že SJM ke dni úmrtí trvalo a nebylo modifikováno žádnou smlouvou ani rozhodnutím soudu, zůstavitel nezanechal závě, nezanechal u o vydědění, dědictví není zatíženo dluhy. Bylo jí uloženo předložit znalecký posudek na nemovitost zapsanou na list vlastnictví, kat. úz. obec ve lhůtě do konce ledna 2014. Znalecký posudek číslo rok vypracovala titul jméno příjmení dne 23.1.2014. V období od zahájení řízení do 15.11.2016, tedy téměř 3 roky, byly shromažďovány podklady nutné pro rozhodování. Žalobkyně a) reagovala na požadavky notářky bez prodlev, požadované dokumenty – znalecké posudky – ocenění nemovitostí – rodinného domu, bytu, ocenění podílu ve společnosti s.r.o., rozhodnutí o dědictví v SRN včetně překladu a opatření apostilou, smlouvy s bankou o zřízení účtů apod. Požadavky přicházely od notářky postupně, což vedlo k protahování řízení. Opatrovník byl nezletilým dětem jmenován rozhodnutím Okresního soudu Praha-západ usnesením j.č. -3 z 19.2.15, tedy po více než roce. Opatrovnice nezletilých dětí se z navrhovaných termínů opakovaně omlouvala, čímž docházelo k dalším průtahům. Náhradní lhůty následovaly ne v řádu týdnů, ale měsíců. První jednání ve věci se konalo až 15.11.2016. Žalobkyně a) ani kolizní opatrovnice synů jméno a jméno neodmítly dědictví. Dne 22.12.2016 žalobkyně a) na výzvu notářky navrhla způsob vypořádání a návrh dědické dohody s odůvodněním. K témuž byla vyzvána také kolizní opatrovnice, která způsob vypořádání dědictví nenavrhla. To zůstalo bez povšimnutí. Spis byl předložen opatrovnickému soudu až dne 13.3.2017 (OS Praha-západ č.j. , ), aby schválil právní jednání spočívající v neodmítnutí dědictví v tomto dědickém řízení. Bylo chybou notářky, že spis poslala soudu až po 4 měsících, čímž došlo k neodůvodněnému průtahu. Opatrovnice jako zástupce nezletilých dětí ustanovený soudem v průběhu řízení neposkytovala dostatečnou součinnost. Projevovalo se to častými omluvami z jednání nebo žádostmi o prodloužení lhůty stanovené notářem. Mj. pro vyjádření k výše uvedenému návrhu dohody z 22.12.16 si vyžádala lhůtu do 15.2.2017, ale ještě 22.2.2017, návrh neučinila a měla být notářkou urgována. Další jednání naplánované na 16.8.2017 bylo z důvodu nemoci opatrovnice přesunuto na 31.8.2017. Opakovaně bylo konstatováno, který majetek tvoří SJM a jak bude vypořádáno, dále, který majetek bude tvořit soupis aktiv a pasiv dědictví. Následovalo vydání usnesení Okresního soudu Praha-západ č.j. ze dne 6.9.2017. Žalobkyně a) podala prostřednictvím své právní zástupkyně odvolání. Důvodem pro podání odvolání bylo, že byla nesprávně aplikována německá právní norma. Odvolání směřovalo i proti nákladům řízení. Žalobkyně a) nesouhlasila se zvýšením odměny notáře o 50%, což je v rozporu s vyhláškou určující odměnu notářky, když se jednalo o nezletilé děti, délka a způsob projednávání svědčily o tom, že notářka neměla jednotný právní názor, opakovaně zasílala návrhy dohod, aby pak následně rozhodla v rozporu se svými návrhy. Nebyl dán důvod, aby u nezletilých dětí došlo k navýšení o 50%, když průtahy a průběh řízení nedávaly ke zvýšení právní základ. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě soudního poplatku za podání odvolání ve lhůtě 3 dnů formou vylepení kolkových známek. Právní zástupkyně požádala o sdělení čísla účtu, na který by bylo možné poplatek uhradit, ale bezvýsledně. Toto jednání notářky považují žalobci za snahu znesnadnit nebo i zmařit podání odvolání. Odvolací soud rozhodl usnesením dne 6.2.2018, v němž uvedl, že řízení bylo od počátku zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně, k níž odvolací soud přihlédl z úřední povinnosti. Oba nezletilí byli zastoupeni jedinou kolizní opatrovnicí, avšak existuje rozpor v zájmech i mezi nezletilými dětmi navzájem, a proto musela být v dalším řízení ustanovena kolizní opatrovnice každému zvlášť. Procesní úkony dosud v řízení učiněné, včetně provedení dokazování, musely být učiněny znovu, což vedlo k dalšímu prodloužení doby trvání řízení. Vydal nezávazné doporučení, jak aplikovat německou právní normu. Úkony dědického řízení musely být vykonány znovu. Nezl. celé jméno žalobce byl usnesením Okresního soudu Praha-západ čj. -20 ze dne 25.4.2018 jmenován opatrovník – titul jméno příjmení. Další úkony byly provedeny na jednáních dne 10.10.2018 a 13.11.2018. Řízení bylo ukončeno vydáním usnesení Okresního soudu Praha-západ čj.  – 348 dne 29.11.18. Nabylo právní moci 30.11.18. Tento den je nutné považovat za konec řízení. Žalobci dále uvedli, že se jednalo o jednoduché dědické řízení, byť s mezinárodním prvkem. Zjištění hmotného cizího práva spočívalo pouze v jediném úkonu. Problémy nastaly s aplikací této normy a způsobem, jakým soud postupoval. Notářka neměla ve věci po hmotněprávní stránce jasno, nevěděla, jakou právní úpravu použít, překládala protichůdné návrhy. Mezi jednotlivými jednáními byly prodlevy v řádu měsíců. Až na základě usnesení odvolacího soudu rozhodla v souladu s jeho právním názorem. Žalobkyně usilovala o dědickou dohodu, ale když bylo zřejmé, že notářka a i kolizní opatrovnice si nejsou jisté, jakou právní úpravu použít, už vyjednávat dohodu nechtěla. Doba projednávání věci by se prodlužovala a žalobkyně měla zájem na uzavření dědického řízení. Z tohoto důvodu nepodala odvolání proti konečnému usnesení. Notářka měla odejít do důchodu a její nástupce by se mohl věcí začít zabývat nejdříve za 5 měsíců. Kolizní opatrovnice plnila spíše roli pasivní, z jednání se často omlouvala. Nevyjádřila se například k podanému odvolání. Délka dědického řízení měla negativní vliv na život žalobkyně a zejména na život nezletilých dětí. Na jedné straně to byla dlouho trvající nejistota ohledně výsledku řízení, na straně druhé velmi omezující, že nebylo možné plně disponovat vlastnickým právem k předmětným nemovitostem. Ztráta hlavního živitele rodiny měla negativní vliv na materiální úroveň rodiny. Žalobkyně zvažovala prodej domu, který byl nepřiměřeně velký. Je dispozičně koncipovaný pro bydlení jedné rodiny a není možné ho rozdělit na dvě bytové jednotky. Náklady na údržbu a provoz domu jsou poměrně vysoké. Vhodné by bylo koupit byt, který by měl polohu blíže metra, byl menší a pro rodinu dostačující. Nezletilé děti žalobkyně nemohla nadále podporovat v jejich osobním růstu tak, jak by potřebovaly. Zejména nebylo možné, aby navštěvovaly německou školu, která je placená a jako jediná v Praze se nachází v Praze – Nových Butovicích, což je nedaleko. Obě děti vyrůstaly dvojjazyčně a smrtí otce ztratily možnost v tomto pokračovat. To má vliv i na jejich budoucí uplatnění na pracovním trhu. V úvahu připadalo zakoupení dalšího bytu, který by byl v spoluvlastnictví žalobců a výnos z pronájmu by pokrýval potřeby dětí. V současné době to již nelze realizovat, protože cena domu stoupla minimálně, spíše stagnovala, naproti tomu ceny bytů v Praze vzrostly. Délka téměř 5 let, kterou dobu trvalo, považuje žalobkyně za nepřiměřenou. Chování soudu hodnotí proto jako nesprávný úřední postup. Řízení nemůže být považováno za řízení extrémně složité, které by vyžadovalo dlouhé posuzování. Co do složitosti věci, se jednalo o jednoduchou věc. Žalobci požadují zadostiučinění finanční částku ve výši 52 500 Kč a 105 000 Kč za každé nezletilé dítě za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení. Za první tři roky finanční částku ve výši 7 500 Kč/rok, za další 2 roky částku 15 000 Kč/rok. Navýšení požadovaných částek pro nezletilé děti požaduje z toho důvodu, že délka dědického řízení měla na ně negativní vliv.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že u ní žalobci dne 30.4.2019 uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění v celkové výši 262 500 Kč ve smyslu v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobců došlo dne 15.3.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu , a poskytla každému z žalobců zadostiučinění ve výši 39 813 Kč. Uvedla, že řízení se vyznačovalo celkovou nekoncentrovaností, která mj. spočívala v opakovaném nařizování jednání pověřenou soudní komisařkou. Tato jednání byla opakovaně nařizována a rušena mj. kvůli opakovaným omluvám opatrovnice nezletilého. V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, zejména od usnesení o jmenování opatrovníka dne 19.2.2015, do sdělení soudní komisařky k potvrzení o dědickém právu ze dne 29.10.2015. V odvolacím řízení soud II. stupně zrušil rozhodnutí prvostupňového soudu pro vady řízení. S přihlédnutím k uvedenému je tedy celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Žalobcům proto žalovaná poskytla každému odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 39 813 Kč. Na svém stanovisku žalovaná setrvává, je přesvědčena, že poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. V případech nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení se má za to (jde o vyvratitelnou domněnku), že v důsledku tohoto postupu vzniká účastníku řízení nemajetková újma (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii ze dne 29. března 2006, ). V daném případě nelze najít žádnou okolnost, která by byla způsobilá takovou domněnku vyvrátit, a proto je třeba mít za to, že došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit i relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, ). Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp. zn. , a ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Nebyl shledán důvod pro navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení, které v posuzovaném případě trvalo 5 let a 1 měsíc. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 35%, a to o 15% z důvodu složitosti řízení a o 20% z důvodu tzv.„ sdílené újmy“. Předmětem posuzovaného řízení bylo projednání dědictví. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno širší dokazování, bylo nutné shromáždit množství podkladů důležitých pro rozhodování - znalecké posudky, ocenění movitých i nemovitých věcí, rozhodnutí orgánu cizího státu opatřené apostilou atp. Řízení obsahovalo mezinárodní prvek, bylo třeba určit rozhodné právo. Soudem byl jmenován opatrovník obou nezletilých, následně soud opatrovníka zprostil a jednomu z nezletilých jmenoval opatrovníka jiného. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé dvakrát a soud II. stupně jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Další důvodem snížení výsledného zadostiučinění je to, že mezi žalobci existovala tzv.„ sdílená újma“, která dle judikatury Nejvyššího soudu (vis. např. sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. ) hraje výraznou roli při úvaze o formě zadostiučinění. Žalobci - matka a synové - jsou vázáni příbuzenstvím a vznikající újmu tak pociťují společně (stejně) právě z důvodu velmi úzké příbuzenské provázanosti. Výsledné zadostiučinění bylo z tohoto důvodu sníženo o 20%. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Žalovaná má za to, že poskytnutá výše zadostiučinění plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR (zejména se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, č.j. ) a není důvod pro jeho navýšení.

3. V průběhu řízení s ohledem na to, že žalovaná žalobcům částečně plnila, došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a zůstala k projednání částka 12 687 Kč pro žalobkyni a) a pro žalobce b) a c) částka po 65 187 Kč.

4. V závěrečném návrhu pak žalobci rozšířili žalobní požadavek o úroky z prodlení. Tuto žádost však soud nepovažoval za důvodnou, nepřipustil změnu žaloby, neboť k ní došlo před vyhlášením rozsudku a z důvodu časových nebylo možné o tom vyrozumět žalovanou, která by se ke změně měla vyjádřit. Změna tak byla učiněna pozdě a z důvodu procesní ekonomie ji soud nepřipustil.

5. Ze spisu Okresního soudu v Praha – západ č.j. soud zjistil tento průběh řízení:

6. Z usnesení Okresního soudu Praha – západ č.j. z 30.10.2013 se podává, že se zahajuje řízení o dědictví ve věci oprávněných osob a provedením příslušných úkonů notáře se ustanovuje titul jméno příjmení, ulice a číslo, obec a číslo. Následoval úkon úřední osoby ze dne 20.11.2013 ohledně celé jméno žalobkyně k obeslání k předběžnému šetření na den 3.12.2013. Byly pořízeny: úřední záznam z 20.11.2013 k možnosti zanechání závěti v ě o vydědění a o dovolání těchto úkonů s tím, že výsledek lustrace je negativní, úřední záznam s podpisem úřední osoby, že dne 22.11.2013 volala pozůstalá manželka paní celé jméno žalobkyně na žádost o změnu termínu, který byl stanoven na 9.2.2013. Žádost žalobkyně z 20.11.2013 adresovaná Okresnímu soudu Praha – západ, aby bylo projednáno dědictví po zůstaviteli (č.l. 16). Protokol o předběžném šetření z 9.12.2013 přítomna pozůstalá manželka. Zaslání podkladů ze strany žalobkyně dědické kanceláři 28.1.2014 - znalecký posudek, výkaz zisku a ztrát a rozvaha ve zjednodušeném rozsahu. Vyžádání zpráv úřední osobou ze dne 7.2.20214 ve vztahu ke katastru nemovitosti komerční banky a dalších (číslo listu 54 verte). Záznam úřední osoby (na čísle listu 177) ze dne 27.3.2014, aby bylo urgováno u advokátky titul příjmení doložení potvrzení o dědickém právu, resp. o výsledku ukončení dědického řízení probíhajícího ve Spolkové republice Německo. Dále učiněn záznam, že telefonicky bylo hovořeno s paní příjmení ohledně předložení, domluveno, odhad 4 až 5 měsíců. Následoval úřední záznam z 28.8.2014, že se má urgovat vyřízení shora. Dopis jméno jméno příjmení adresované titul jméno příjmení ohledně projednání dědictví, že ve věci po projednání dědictví po jméno jméno celé jméno žalobce, zemřelém datum, v příloze zasílá rozhodnutí o dědictví ve Spolkové republice Německo, tento dokument je datován 23.10.2014. Předložení spisu notářkou dne 12.2.2015 Okresnímu soudu Praha – západ k opatrovnickému řízení, aby byl ustanoven opatrovník pro nezletilého jméno a celé jméno žalobce. Usnesením č.j. -3 ze dne 19.2.2015 bylo rozhodnuto, že soud ustanovuje, resp. jmenuje nezletilému celé jméno žalobce a celé jméno žalobce opatrovníka příjmení jméno příjmení, advokátku, v obec a číslo, ulice a číslo. Dále na č.l. 191 je úřední záznam, že dne 30.4.2015 se dostavila titul příjmení, právní zástupkyně pozůstalostní manželky, nahlížela do spisu a uvedla, že upřesní termín v němž se její klientka bude moci osobně zúčastnit jednání v uvedené věci za účelem uzavření případné dohody dědiců o rozdělení majetku. Další úřední záznam, že dne 22.7.2015 byla telefonicky kontaktovaná titul příjmení, která sdělila, že během měsíce srpna její klientka sdělí návrh případné dohody o vypořádání dědictví. E-mailová korespondence od titul jméno příjmení adresovaná na email s textem, že potvrzení o dědickém právu („ Erbschein“) ze dne 25.2.2014 vydané notářstvím v Münsingenu, je nutno pro účely dědického řízení opatřit apostilou a takto doložit do dědického spisu, prosí proto o sdělení v jakém časovém horizontu je pozůstalostní manželka schopna tento apostilovaný dokument opatřit a dodat. Je dále sdělováno, že ve druhé polovině listopadu bude nařízeno jednání v uvedené věci, a proto žádá o vyjádření, zda manželka navrhuje dohodu o vypořádání dědictví a na této skutečnosti bude záviset další postup v dědickém řízení. Dalším úkonem z 29.10.2015 bylo nařízeno jednání na den 23.11.2015, k tomu další referát z 11.11.2015 na komerční banku. Další úřední záznam, že dne 11.11.2015 doručila titul příjmení do spisu smlouvy o nařízení a vedení účtu na jméno pozůstalostní manželky u Komerční banky. E-mailová korespondence od titul jméno příjmení adresovaná titul jméno příjmení 4.3.2016, že zasílá předložené potvrzení o dědictví s apostilou a oceněním podniku. Další referátem z 15.3.2016 bylo nařizeno jednání na 20.4.2016 s dovětkem a požadavkem na titul příjmení, aby při jednání předložila originál potvrzení o dědictví vydaného v SRN včetně překladu a apostily a rovněž originál znaleckého posudku o ceně podílu ve společnosti právnická osoba Následoval další referát z 1.4.2016, že se přesouvá jednání na den 27.4 ve 12.00 hodin, s dovětkem, že se jedná o změnu termínu jednání původně určeného na 20.4 ve 13.00 hodin, důvodem je účast titul příjmení na školení. Dalším referátem bylo avizováno, že se přesouvá jednání na den 28.4, když důvodem změny termínu je omluva druhého účastníka řízení a v účasti v termínu původně stanovaného na den 27.4 jiným soudním jednáním. Záznam titul příjmení na č.l. 220 ze dne 28.4.2016, že se dostavila JUDr. příjmení, advokátka, a nahlížela do spisu v době od 10:00 do 11:00 hodin, další záznam z 28.4.2016, že bylo s JUDr. příjmení i JUDr. příjmení telefonicky dohodnuto, že možné vypořádání majetku dohodou bude konzultované z opatrovnickým oddělením na příjmení okres a tomuto bude uzpůsobena i dohoda o vypořádání. Referát z 2.6.2016, aby k jednání na den 21.6.2016 byly volány JUDr. jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení. Další záznam z 9.6.2016, uvedeného dne požádala telefonicky JUDr. příjmení o omluvu z jednání, během července bude již k dispozici, následně komunikováno s JUDr. příjmení, která upřesnila, že počínaje srpnem 2016 je schopna se účastnit jednání neboť v červenci čerpá dovolenou. Dále protokol ze dne 9.8.2016. Další referát ze dne 17.10.2015, že je třeba volat JUDr. příjmení a JUDr. příjmení k jednání na 25.11 v 9:30 hodin. Sdělení e-mailem od JUDr. jméno příjmení adresováno na Mgr. jméno příjmení, že Mgr. celé jméno žalobkyně sdělila, že na den 23.9.2016 má slyšení u opatrovnického soudu v Reutligenu ohledně návrhu dohody, kterou by uzavřela s nezletilými v ČR a sdělila, že bude neprodleně o tomto informovat. Protokol sepsaný v notářské kanceláři dne 15.11.2016 k předložení spisu notářkou Okresnímu soudu Praha – západ 24.11.2016, že předkládá spis na základě žádosti soudu ze dne 18.11.2016. Dopis ze dne 14.12.2016 JUDr. jméno příjmení adresovaný notářce, jméno příjmení, že odkazuje na telefonický rozhovor a žádá o prodloužení návrhu vypořádání SJM, resp. dědické dohody o jeden týden, tj. do 22.12.2016 a žádá o potvrzení prodlouženého termínu. Dopis JUDr. jméno příjmení ze dne 22.12.2016 adresované dědické kanceláři JUDr. jméno příjmení jako návrh způsobu vypořádání SJM a návrh dědické dohody. K tomu úřední záznam úřední osoby z 9.1.2017, že dne 9.1.2017 bylo telefonicky dohodnuto s JUDr. příjmení, že učiní vyjádření k případné dohodě o vypořádání SJM nejpozději do konce ledna 2017. Sdělení JUDr. jméno příjmení, opatrovníka, ze dne 30.11.2017 adresované JUDr. jméno příjmení, že dne 9.1.2017 obdržela jako kolizní opatrovník k vyjádření stanovisko pozůstalé manželky ze dne 22.12.2016 s tím, aby se k němu vyjádřil do konce ledna 2017, protože však byla v pracovní neschopnosti od 11.1 do 26.1.2017 s nečekaným zdravotním problémem, tak se nemohla věnovat pracovním povinnostem k tomu doklad o pracovní neschopnosti. Úřední záznam ze dne 6.3.2017, že téhož dne sdělila JUDr. příjmení telefonicky, že se pokusila kontaktovat JUDr. příjmení ve věci případné dohody o vypořádání dědictví za zůstaviteli, s ohledem na právní názor pozůstalostní manželky však v této věci nelze očekávat uzavření dohody. Rozsudek Okresního soudu Praha – západ ze dne 27.4.2017, č.j. -13 ve věci nezletilých dětí Königových, že se schvaluje právní jednání spočívající v neodmítnutí dědictví v dědickém řízení po zemřelém příjmení jméno celé jméno žalobce učiněné kolizní opatrovnicí příjmení jméno příjmení za nezletilého jméno a jméno pod spisovou značkou Okresního soudu Praha – západ č.j. . Referát ze dne 31.8.2017, že nové předvolání je na den 31.8, když původní jednání bylo stanoveno na 16.8 a byla zde doručena omluva kolizní opatrovnice pro kolizi s jiným jednáním. Protokol sepsaný v kanceláři soudní komisařky dne 31.8.2017. K tomu usnesení Okresního soudu Praha – západ č.j. -271 ze dne 6.9.2017 o určení obvyklé ceny majetku určení aktiv a potvrzení osob, které nabyly dědictví rovným dílem. Odvolání pozůstalé manželky proti usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 6.9.2017, č.j. -271 ze dne 3.10.2017. Odůvodnění odvolání ze dne 12.10.2017. Usnesení soudní komisařky z 26.10.2017 o výzvě manželce celé jméno žalobkyně, aby zaplatila soudní poplatek za odvolání 2 000 Kč. Zaslaný soudní poplatek 6.11.2017. Předložení spisu Krajskému soudu v Praze s odvoláním dne 5.12.2017. Usnesení Krajského soudu v Praze, že se usnesení soudu prvního stupně č.l. 271 ze 6.9.2017 zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť bylo namístě jmenovat samostatně každému z nezletilých synů zůstavitele k jejich zastupování v tomto dědickém řízení po jejich otci kolizního opatrovníka, což se nestalo a pokud byly nezletilé děti zastoupeny kolizní opatrovnici v jedné osobě, pak bylo řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně. Spis vrácen Okresnímu soud Praha – západ 14.2.2018. Referát z 5.3.2018, aby byl dokument rozeslán do datových schránek zástupců. Sdělení JUDr. jméno příjmení notářce, ze dne 4.4.2018 o převzetí vložení oznámení dokumentu do úschovny. Sdělení JUDr. jméno příjmení ze 16.4.2018 adresované notářce k jejímu dotazu ze dne 11.4.2018 a sděluje, že usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6.2.2018 jí nebylo doručeno, neeviduje ho v doručené poště vyzvednuté z datové schránky a ani při kontrole dodaných správ v samotné datové schránce není počínaje dnem 6.2.2018 takové rozhodnutí uvedeno, prosí tedy o doručení uvedeného usnesení. Usnesení Okresního soudu Praha – západ č.j. -20 z 25.4.2018, že usnesení soudu z 19.2.2015 č.l. 3 se mění tak, že soud zprošťuje funkci opatrovníka příjmení jméno příjmení ve vztahu k opatrování nezletilého celé jméno žalobce a jmenuje nezletilému celé jméno žalobce opatrovníka v osobě Mgr. jméno příjmení. Referát bez uvedení data, kdy došlo k vyhotovení tohoto referátu je dán pokyn k předvolání k jednání na den 10.10.2018. Protokol sepsaný v kanceláři soudní komisařky JUDr. jméno příjmení dne 10.10.2018 s tím, že jednání se odročuje na 13.11.2018. Referát, resp. sdělení notářky jméno příjmení z 26.11.2018 adresované Mgr. jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení ke sdělení a vyčíslení odměny za úkon s ohledem na ukončení k ultimu měsíce listopadu notářského úřadu pod vedením notářky příjmení. Usnesení Okresního soudu Praha západ č.j. -348 ze dne 29.11.2018 v dědictví po jméno jméno celé jméno žalobce za účasti celé jméno žalobkyně pozůstalého syna celé jméno žalobce a celé jméno žalobce, že se určuje cena majetku a další rozdělení. Právní moc vyznačena s účinky 30.11.2018.

7. Skutkovým zjištěním soudu je, že řízení pod sp. zn. bylo zahájeno dne 30.10.2013 usnesením o zahájení řízení o dědictví, žalobci vystupovali v řízení v procesním postavení dědiců, dne 3.12.2013 proběhlo předběžné šetření, dne 28.1.2014 žalobkyně a) zaslala dědické kanceláři podklady k dalšímu postupu, dědická kancelář dne 7.2.2014 si vyžádala informace z katastru nemovitosti, bank a dalších úřadů. Dne 27.3.2014 bylo urgováno u advokátky JUDr. příjmení doložení potvrzení o dědickém právu, resp. o výsledku ukončení dědického řízení probíhajícího ve Spolkové republice Německo, když tomu bylo vyhověno zasláním rozhodnutí o dědictví ve datovaném 23.10.2014. Dne 12.2.2015 předložila notářka spis soudu k opatrovnickému řízení, aby byl ustanoven opatrovník pro nezletilého jméno a celé jméno žalobce, čemuž bylo vyhověno usnesením OS Praha východ č.j. -3 ze dne 19.2.2015 a byl ustanoven nezletilým žalobcům b) a c) opatrovník příjmení jméno příjmení, advokátka. Dne 30.4.2015 JUDr. příjmení, právní zástupkyně pozůstalostní manželky (žalobkyně a)) sdělila upřesnění termínu kdy žalobkyně a) se bude moci osobně zúčastnit jednání v uvedené věci za účelem uzavření případné dohody dědiců o rozdělení majetku, což upřesnila dne 22.7.2015, kdy byla telefonicky kontaktovaná dědickou kanceláří s tím, že během měsíce srpna její klientka sdělí návrh případné dohody o vypořádání dědictví. Další komunikace probíhala emailem, kdy bude nařízeno jednání v uvedené věci, žádáno o vyjádření, zda manželka navrhuje dohodu o vypořádání dědictví a na této skutečnosti bude záviset další postup v dědickém řízení. Nařízeno jednání na den 23.11.2015, JUDr. jméno příjmení dne 4.3.2016 zasílá potvrzení o dědictví s apostilou a oceněním podniku, následně je nařízeno jednání na 20.4.2016, termín byl přesunut na den 28.4, když důvodem změny termínu je kolize na straně opatrovníka. Dne 28.4.2016, s opatrovníkem a JUDr. příjmení telefonicky dohodnut další postup, že možné vypořádání majetku dohodou bude konzultované z opatrovnickým oddělením soudu a tomuto bude uzpůsobena i dohoda o vypořádání. Jednání 21.6.2016 – zrušeno pro omluvu opatrovníka, následně JUDr. příjmení upřesňuje, že žalobkyně a) má 23.9.2016 slyšení u opatrovnického soudu v Reutligenu a o výsledku bude neprodleně informovat. Dne 15.11.2016 předložen spis notářkou Okresnímu soudu Praha – západ na základě žádosti soudu. Dopisem ze dne 14.12.2016 JUDr. jméno příjmení notářku žádá o prodloužení termínu k návrhu vypořádání dědické dohody o jeden týden, tj. do 22.12.2016. Dne 9.1.2017 opatrovník vzal na vědomí, že učiní vyjádření k případné dohodě o vypořádání nejpozději do konce ledna 2017, což se nestalo pro náhle zdravotní potíže opatrovníka. 6.3.2017 opatrovník sděluje, že s ohledem na právní názor pozůstalostní manželky (žalobkyně a), nelze očekávat uzavření dohody. Dne 27.4.2017 rozhodl soud o schválení právního jednání (neodmítnutí dědictví v dědickém řízení po zemřelém příjmení jméno celé jméno žalobce učiněné kolizní opatrovnicí příjmení jméno příjmení za nezletilého jméno a jméno). Další jednání v dědické věci se konalo 31.8.2017, na nějž navazovalo následně usnesení Okresního soudu Praha – západ č.j. -271 ze dne 6.9.2017, jímž bylo rozhodnuto o určení obvyklé ceny majetku určení aktiv a potvrzení osob, které nabyly dědictví rovným dílem, avšak žalobkyně a) proti usnesení dne 3.10.2017 podala odvolání, z něhož dne 6.11.2017 zaplatila soudní poplatek. Dne 5.12.2017 byl spis předložen krajskému soudu, který zrušil věc a vrátil soudu prvního stupně dne 14.2.2018 k dalšímu řízení pro zatížení řízení vadou (v ustanovení opatrovníka). Dne 5.3.2018 bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům a soud I. stupně následně rozhodl nově o opatrovnictví nezletilých. Ve dnech 10.10.2018 a 13.11.2018 se konala jednání a usnesením Okresního soudu Praha západ č.j. -348 ze dne 29.11.2018 bylo v dědické věci účastníků rozhodnuto s právní moci s účinky 30.11.2018. Tím bylo řízení celkem trvající 5 let, pravomocně skončeno.

8. Podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci, podle se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit, přičemž podle téhož zákona stát odpovídá za podmínek stanovených v citovaném zákoně za škodu, která byla způsobena buď rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem. Podle citovaného zákona nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon po provedení úkonu, nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon v tomto směru odkazuje na článek 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

9. Podle soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné byly spolehlivě zjištěny.

10. Podle § 31 a) citovaného zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové lhůtě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, ke složitosti řízení k jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Právním závěrem soudu je, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28).

12. Žalobci uplatňují nemajetkovou újmu z tvrzené nepřiměřené délky dědického řízení, které probíhalo u Okresního soudu Praha západ pod č.j. a trvalo 5 let. Předmětné řízení se vyznačovalo určitou nesoustředěností, byla opakovaně avšak bez zjevného výsledku nařizována jednání ze strany soudní komisařky, dlužno však zmínit, že jednání byla rušena a opakovaně nařizována též z důvodu opakovaných omluv opatrovnice nezletilého. V odvolacím řízení nadřízený soud konstatoval vady řízení, pro které rozhodnutí soudu I. stupně ohledně vypořádání dědictví zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Celková délka řízení je tak vyhodnocena jako nepřiměřená.

13. Žalobkyně a) původně požadovala odškodnění 52 500 Kč pro svoji osobu a pro nezletilé žalobce b) a c) částku po 105 000 Kč. Po částečném plnění ze strany žalované vzala žalobu částečně zpět v rozsahu poskytnutého plnění a setrvala na částce 12 687 Kč (pro žalobkyni a)) a na částce pro nezletilé žalobce po 65 187 Kč. V závěrečném návrhu rozšířila pak svůj požadavek o úroky z prodlení, avšak tomuto návrhu soud nepřitakal, změnu nepřipustil (o čemž rozhodl samostatným usnesením). Pokud žalovaná žalobcům plnila v rozsahu výše uvedeném, když tak vycházela z částky 15 000 Kč/rok řízení, pak má soud za to, že tak učinila za respektování Stanoviska Nejvyššího soudu č. . Poskytnuté plnění je přiléhavé též z hlediska provedeného krácení pro složitost z titulu mezinárodního prvku (německé právo), a též s ohledem na nutnost ohodnocení majetku zpracovaným znaleckým posudkem. Další krácení žalovanou provedené spočívalo v charakteru sdílené újmy (rodinná sounáležitost). Snížení provedené o 15% (složitost) a 20% (sdílená újma) má tak dle názoru soudu své opodstatnění.

14. Výpočet – za první dva roky je to částka toliko ve výši poloviny (15 000), za další 3 roky částka 45 000 Kč, součtem tedy 60 000 Kč. Od této částky je nutno odečíst 15% (mínus 9 000), s výsledkem 51 000 Kč a od této částky odečíst 20 % (mínus 10 200) s výsledkem 40 800 Kč. Plnila-li žalovaná každému ze žalobců částku 39 813 Kč, pak poskytnuté plnění je zadostiučiněním přiměřeným a požadavek na doplacení částky 12 687 Kč žalobkyni a) a částky 65 187 Kč každému ze žalobců b) a c) není dle názoru soudu opodstatněný.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení , když v řízení byla strana žalující úspěšná, neboť žalovanou bylo plněno až po podání žaloby. Žalobcům tak náleží náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 4 000 Kč, dále v odměně advokáta, kdy v případě řízení o zaplacení přiměřeného zadostiučinění podle , se jedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu , tedy za 4 úkony právní služby, a to za převzetí zastoupení, podání žaloby, odvolání z 20.3.2020 a soudní jednání dne 25.8.2021 po 3 100 Kč dle (usnesení NS ČR ze dne 29.1. 2014, sp.zn. ), tedy 12 400 Kč, k tomu režijní paušál 4 x 300 Kč, dohromady 13 600 Kč, k tomu DPH 2 856 Kč, celkem tedy 16 456 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem je to částka 20 456 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.