Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 424/2020-26
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 21 172 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 21 172 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 287,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 2 130,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 7 337,5 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem 15 % ročně z částky 7 015,16 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 21 172 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 287,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem v částce 2 130,78 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně jdoucím z částky 7 337,5 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a s úrokem 15 % ročně z částky 7 015,16 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 172 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předmětný nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 5.6.2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 12 272 Kč. Celkovou částku ve výši 27 272 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 14.5.2018 ve výši 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 postoupil původní věřitel pohledávku na žalobkyni.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 5.6.2017 soud zjistil, že původní věřitel, poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit, a to včetně sjednaného úroku a úhrad související s poskytnutím úvěru v celkové výši 12 272 Kč. Úvěr včetně poplatku měl být původnímu věřiteli splacen celkem ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč Celkem tak měla žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 27 272 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 252,65 %. Z historie plateb vyplynulo, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 15 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.
7. Soud se dále zabýval platností smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 5.6.2017 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 z. č. 40/1964 Sb. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 z. č. 40/1964 Sb. neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.
8. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v červnu 2017, tedy v době uzavření smluv o zápůjčkách činily v průměru 9,83 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o úvěru, v které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 252,65 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba dvacetipětinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o úvěru týkající se poplatku ve výši 12 272 Kč je pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o.z. ve spojení s § 588 o.z. absolutně neplatným.
9. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o úvěru či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování spotřebitelských úvěrů bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročný úvěr. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o úvěru nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smluv o úvěru s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o úvěru číslo uzavřené dne 5.6.2017 je neplatná jako celek.
10. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 15 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud však žalovaný vrátil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci částku ve výši 15 100 Kč, není již povinen vydávat ničeho. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když s ohledem na neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.