Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 30/2021-26
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 109 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 109 000 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 730 Kč, a to k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 109 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 109 000 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 730 Kč, a to k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 109 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že dne 4. 4. 2016 uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu (dále jen„ Smlouva“) k domu na adrese adresa (dále jen„ Dům“), a to na dobu určitou do 3. 5. 2018 Smlouva byla následně prodloužena a ukončena až dohodou o ukončení nájmu s dohodou o narovnání ze dne 15. 4. 2020 k (dále jen„ Dohoda“). Podle čl. II. odst. 2 Dohody žalovaný dále uznal svůj dluh na nájemném za období od 1. 1. 2020 do 25. 4. 2020 ve výši 109 000 Kč (na dluh byla započtena žalovaným složená jistota ve výši 26 000 Kč) a zavázal se jej uhradit do 27. 6. 2020. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 1. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, ale žalovaný je státním příslušníkem Ruské federace, poměr mezi účastníky založený Smlouvou, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se vztah účastníků řídí. Na vztahy s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ruské federaci je nadále závazná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 16. 5. 1983 uveřejněná pod číslem 95/1983 Sb. m. s., ta však normy upravující příslušnost a rozhodné právo pro závazkové vztahy neobsahuje. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má bydliště v České republice, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, řídí právem země, ve které se nemovitost nachází, v tomto případě tedy českým právem.
4. Usnesením ze dne 26. května 2021, č. j. 22 C 30/2021 -20 vyzval zdejší soud účastníky, aby se ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení (v případě žalobkyně dne 9. 6. 2021 a žalovaného dne 21. 6. 2021) vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř. “ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání také souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
7. Žalovaný a žalobkyně podepsali dne 4. 4. 2016 smlouvu o nájmu domu (Smlouva), ve které se žalobkyně zavázala na období od 4. 5. 2016 do 3. 5. 2018 (čl. III. 1. Smlouvy) přenechat žalovanému k užívání dům na adrese adresa (Dům – viz čl. I odst. 1 a čl. II odst. 1 a 2 Smlouvy), za což se jí žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 26 000 Kč splatné 25. den měsíce předcházejícího (viz čl. IV odst. 1 a 3 Smlouvy). Dne 15. 4. 2020 žalovaný a žalobkyně podepsali dohodou o ukončení nájmu s dohodou o narovnání (Dohoda), kterou byl nájem ukončen ke dni 4. 4. 2020 s tím, že do 25. 4. 2020 bude žalovaný moci dále užívat Dům zadarmo (viz čl. I. odst. 2 a 3 Dohody). Žalovaný současně v Dohodě uznal svůj dluh na nájemném za období od 1. 1. 2020 do 25. 4. 2020 ve výši 109 000 Kč a zavázal se jej uhradit do 60 dnů od uzavření Dohody (viz čl. II. odst. 2 Dohody). Žalovaný dluh neuhradil (žalovaný netvrdil opak), a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 6. 1. 2021 (viz předžalobní výzva ze dne 6. 1. 2021 s podacím lístkem).
8. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dála také jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
9. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce dne 4. 4. 2016 uzavřeli Smlouvu, která je podle ust. § 2201 a 2235 o. z. až 2301 o. z. smlouvou o nájmu domu. Žalobkyně podle Smlouvy přenechala žalovanému k užívání Dům od 4. 5. 2016, přičemž nájem Domu byl ukončen Dohodou ze dne 15. 4. 2020 ke dni 4. 4. 2020. Žalobkyně se po žalovaném domáhá dlužného nájemného ve výši 109 000 Kč za období od 1. 1. 2020 do 4. 4. 2020, které žalovaný ani přes předžalobní výzvu neuhradil, přestože tento dluh písemně, prohlášením obsaženým v Dohodě, podle ust. § 2053 o. z., co do důvodu a výše uznal. Protože je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a 1970 o. z. i úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po její splatnosti, a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. S ohledem na shora uvedené pak soud shledal žalobu v plném rozsahu důvodnou, a proto ji zcela vyhověl (výrok I.).
12. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Jelikož žalobkyně měla v řízení plný úspěch, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 730 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 450 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku ve výši 5 460 Kč za každý úkon podle ust. § 7 bod 5 adv. tarifu, celkem částku 16 380 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst. 4 adv. tarifu, celkem částku 900 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta.
13. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.