Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 134/2021-47
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudcem Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 %, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, s. r. o., a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se je zavázal uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však dluh v termínu neuhradil a dostal se tak do prodlení. Dlužná částka ve výši částka je tvořena jistinou ve výši částka a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Na žalobce přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Na dlužnou částku žalovaný ani přes upomínku ze dne datum ničeho neuhradil.
2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě sdělil, že na svůj dluh již zaplatil právnímu předchůdci žalobce v období od datum do datum celkem částku částka, a to prostřednictvím osmi plateb po částka, což dokládá potvrzením banky. Žalovaný tedy odmítá, že by se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a žalovaný nárok plně neuznává.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, jelikož právní zástupce žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.
4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru číslo vyplývá, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, s. r. o., a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, aniž by právnická osoba, s. r. o., posoudila schopnost žalovaného příslušný úvěr splácet, když totožnost žalovaného a jeho vůli uzavřít předmětnou smlouvu ověřila z komunikace e-mailem a formou SMS. příjmení částka byla žalovanému vyplacena jednorázově dne datum (potvrzení o provedení platby). V období od datum do datum zaplatil žalovaný na poskytnutý úvěr prostřednictvím dílčích splátek ve výši částka celkem částka (transakční historie). Poskytovatel úvěru postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovanému bylo postoupení pohledky oznámeno dopisem ze dne datum.
5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatelem úvěru je ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.
8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná anonymizována tři slova, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
11. Podle § 419 o. z. platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.
14. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).
18. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce jako právní předchůdce poskytovatele spotřebitelského úvěru měl v řízení tvrdit a prokázat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru, zda byla žalovanému poskytnuta úvěrová smlouva v písemné podobně, či zda byl žalovaný informován o úrokové sazbě. Žalobní tvrzení o tomto byla neúplná a neurčitá.
19. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že žalobce se k ústnému jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání nezúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi anonymizováno a název soudu (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).
20. V dané situaci z § 87 o spotřebitelském úvěru vyplývá, že neplatnost smlouvy může namítat spotřebitel, přičemž k tomu v dané situaci nedošlo. Nicméně soud má za to, že jsou zde splněny podmínky pro aplikaci § 588 o. z., neboť absence posouzení schopnosti splácet úvěr žalovaným ze strany žalobce (jeho právního předchůdce) lze jednoznačně kvalifikovat jako chování odporující zákonu o spotřebitelském úvěru, neboť tato povinnost je žalobci (jeho právnímu předchůdci) v daném zákoně jednoznačně uložena, a jako chování zjevně narušující veřejný pořádek. Zjevnost narušování veřejného pořádku soud spatřuje v tom, že„ důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost splácet úvěr). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet“ (viz bod 16 a násl. nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Z uvedeného vyplývá, že daná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, z čehož lze dovodit, že žalobci z ní nárok na zaplacení jakékoliv jiné částky, než jistiny nesvědčí.
21. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že nejprve došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce, když jeho právní předchůdce zaslal na účet žalovaného částku ve výši částka. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalovaný v průběhu roku 2017 prostřednictvím osmi plateb po částka opakovaně plnil na účet právního předchůdce žalobce, čímž došlo k navrácení prostředků v rozsahu větším, než odpovídalo bezdůvodnému obohacení, neboť celkem byla žalovaným zaslána částka částka. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a žalobu zamítl, neboť bylo prokázáno, že žalobce neunesl důkazní břemeno ve vztahu k prokázání, že jeho právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, smlouva o spotřebitelském úvěru proto byla shledána absolutně neplatnou a částka ve výši jistiny, kterou by jinak bylo možné považovat za bezdůvodné obohacení, byla ze strany žalovaného právnímu předchůdci žalobce vrácena.
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů ve výši částka byla určena podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.