Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 300/2021-20
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení 36 112 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 24 081 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 685,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 081 Kč ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení a co do požadavku smluvní pokuty 12 031 Kč se žaloba zamítá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení náklady řízení ve výši 1 130 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 24 081 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 3 685,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 24 081 Kč ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení a co do požadavku smluvní pokuty 12 031 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 1 130 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobce se domáhal zaplacení částky 36 112 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce právnická osoba Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 s účinností ke dni 20.11.2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 4.12.2020.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem úvěrové smlouvy, standardní informace o spotřebitelském úvěru, tří upomínek, výpisů z účtu původního věřitele, smlouvy o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobcem uvěrovou smlouvu dne 16.10.2018 ve znění ze dne 14.3.2019 a získal úvěr ve výši 30 000 Kč, čímž souhlasil s jeho OP. Splatnost úvěru byla stanovena jednorázově na den 14.4.2019. Žalovaný se zavázal vrátit vedle úvěrované částky navíc úrok ve výši 6 181 Kč, což představuje úrokovou sazbu 41,78 % ročně. Žalovaný svůj závazek ve lhůtě splatnosti neuhradil. Splatnost dluhu nastala přímo ze smlouvy dnem 14.4.2019. Smluvní strany si dohodly, že žalovaný v případě prodlení s vrácením zápůjčky povinen zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaný svůj závazek nesplnil a ke dni postoupení 20.11.2020 dlužil žalobci vedle jistiny 24 081 Kč, smluvní úrok 0 Kč, za 2 ks upomínky 100 Kč a smluvní pokutu 12 031 Kč za období od zesplatnění 15.4.2019 do 26.8.2020.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti. Soud žalobě vyhověl v základu nároku. Obchodní úrok běžný v této výši byl žalobci přiznán již kapitalizovaný podle § 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé s použitím § 577 o.z., kdy soud nepovažoval toto ujednání úvěrové smlouvy za neplatné. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán zčásti kapitalizovaný 3 685,88 Kč, zčásti ode dne následujícího po účinném přechodu dluhu na žalobce dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Soud nemohl žalobci přiznat uplatněnou smluvní pokutu 12 031 Kč, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto i v této části byla žaloba zamítnuta.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 67 % a neúspěch z 33% a má dle § 142 odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 34 % náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 445 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 3 321 Kč a žalobce má nárok na náhradu 34 % takto vyčíslených nákladů, což činí 1 130 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.