Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 65/2021-26
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 5.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč s 8,25% ročním úrokem z prodlení od 17. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 20. 9. 2018 smlouvu číslo o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které byly žalované zajištěny služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do 30. 4. 2019, kdy byla smlouva ukončena. Za účelem užívání těchto služeb bylo žalované poskytnuto technické zařízení: set-top anonymizována dvě slova sériové číslo anonymizováno. Vzhledem k tomu, že žalovaná po ukončení smlouvy technické zařízení nevrátila, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za toto nevrácené technické zařízení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů.
Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní (pod tehdejším názvem právnická osoba a od 1. 1. 2020 podnikajícím pod názvem právnická osoba, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) a žalovanou byla uzavřena smlouva na dobu určitou v trvání 24 měsíců, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byly Zvláštní podmínky pro kombinovanou službu televize anonymizováno. Dle ujednání bodu 4.4 těchto zvláštních podmínek je žalovaná povinna do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajatá technická zařízení, v daném případě set-top anonymizována dvě slova sériové číslo anonymizováno (dále jen technické zařízení). Převzetí označeného technického zařízení žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy číslo. Ve smlouvě se žalovaná zavázala, že bere na vědomí, že souhlasí se smluvní pokutou 5.000 Kč, nevrátí-li zapůjčené technické zařízení. Smlouva byla ukončena ke dni 30. 4. 2019 z důvodu odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, když žalovaná neplnila své povinnosti dle smlouvy. Žalovaná však technické zařízení po skončení smlouvy nevrátila. Upomínkou ze dne 27. 5. 2019 vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení technického zařízení a uhrazení smluvní pokuty. Z výzvy ze dne 4. 11. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 7 dnů.
Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“).
Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu ust. § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy se zavázala žalobkyně poskytovat žalovanému služby televizního vysílání prostřednictvím internetu na dobu určitou v trvání 24 měsíců a za tímto účelem bylo žalované pronajato technické zařízení set-top anonymizována dvě slova sériové číslo anonymizováno. Naopak žalovaná se zavázala za tyto služby platit žalobkyni ceny dle vyúčtování. V souladu se zvláštními podmínkami smlouvy pak ukončením služeb vznikla žalované povinnost ve lhůtě do 10 dnů od ukončení smluvního vztahu vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení. Skutečnost, že poskytování služeb na základě smlouvy číslo bylo ukončeno ke dni 30. 4. 2019, byla žalované sdělena upomínkou ze dne 27. 5. 2019 po ukončení smlouvy s výzvou k vrácení předmětných zařízení. Žalovaná však své povinnosti nedostála a poskytnuté technické zařízení žalobkyni nevrátila. Žalobkyni tak vzniklo právo žádat po žalované zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za zapůjčené nevrácené technické zařízení. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (placením smluvní pokuty v souhrnné výši 5.000 Kč) a je tak povinna zaplatit žalobkyni též zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; celkem tedy 1 489 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobkyní, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně vyúčtovala v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (1.500 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobkyně odvozován z účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky za sjednanou smluvní pokutu.
V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.