Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 49/2021-35
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem Spojené království příjmení jméno a Severního Irska, Londýn, příjmení příjmení 207, jednající na území České republiky organizační složkou právnická osoba, číslo organizační složky číslo
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 2 086 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.086 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.038 Kč za dobu od 21. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.048 Kč za dobu od 29. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši
1.489 Kč k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.086 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.038 Kč za dobu od 21. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.048 Kč za dobu od 29. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 28. 1. 2021 domáhal rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši 2.086 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.038 Kč za dobu od 21. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1.048 Kč za dobu od 29. 6. 2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalovaná využila dne 20. 6. 2018 a dne 28. 6. 2018 služeb veřejné drážní dopravy provozované právním předchůdcem žalobce právnická osoba, kdy cestovala vlakem bez platného cestovního dokladu. O této skutečnosti byl proveden zápis – oznámení o závadách ze dne 21. 6. 2018 a ze dne 28. 6. 2018 a bylo vydáno na jméno žalované potvrzení o nedodržení SPPO (Smluvních přepravních podmínek), které bylo uvedeného dne podepsáno i žalovanou. Tímto protiprávním jednáním vznikla žalované povinnost uhradit nejen dlužné jízdné ve výši 38 Kč za cestu vlakem č. R 815 ze stanice obec do obec a jízdné ve výši 48 Kč za cestu vlakem číslo z obec hl. nádraží do obec, ale rovněž uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč za každou takovou uskutečněnou cestu bez řádného jízdního dokladu podle čl. 77 Smluvních přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu za cestu bez jízdního dokladu. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, přičemž tuto povinnost nesplnila ani následně vůči žalobci, na něhož na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 byla postoupena mj. i pohledávka za žalovanou na dalšího věřitele a následně na žalobce na základě další Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019. Žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 27. 4. 2019, kde byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 , odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ ), dne 29. 4. 2021.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 4. 2021 č.j. 9 C 49/2021 -31 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ . Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne 29. 4. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již dříve. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce. V případě jednotlivých důkazů se pak jednalo o potvrzení o zaplacení úplaty ve vztahu ke Smlouvě o postoupení pohledávek, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 a Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019 spolu se seznamem postupovaných pohledávek, Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu spolu s přílohami, ceník základního jízdného ČD, Tarify Českých drah – změna číslo číslo číslo potvrzení o nedodržení SPPO ze dne
21. 6. 2018, oznámení o závadách ze dne 20. 6. 2018, potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 28. 6. 2018, oznámení o závadách ze dne 28. 6. 2018, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění ze dne 27. 4. 2019 s poštovním podacím archem.
5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalovaná použila dne 20. 6. 2018 a 28. 6. 2018 veřejnou drážní dopravu provozovanou právnická osoba, kdy cestoval vlakem bez platného cestovního dokladu. O této skutečnosti byl proveden zápis – oznámení o závadách ze dne 21. 6. 2018 a ze dne
28. 6. 2018 a bylo vydáno na jméno žalované potvrzení o nedodržení SPPO (Smluvních přepravních podmínek), které bylo uvedeného dne podepsáno i žalovanou. Tímto protiprávním jednáním vznikla žalované povinnost uhradit nejen dlužné jízdné ve výši
38 Kč za cestu vlakem č. R 815 ze stanice obec do obec a jízdné ve výši 48 Kč za cestu vlakem číslo z obec hl. nádraží do obec, ale rovněž uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč za každou takovou uskutečněnou cestu bez řádného jízdního dokladu podle čl. 77 Smluvních přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou drážní osobní dopravu za cestu bez jízdního dokladu. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, přičemž tuto povinnost nesplnila ani následně vůči žalobci, na něhož na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 byla postoupena mj. i pohledávka za žalovanou na dalšího věřitele a následně na žalobce na základě další Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019. Žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 27. 4. 2019, kde byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
7. S ohledem ke skutečnosti, že nárok uplatněný žalobou vyplýval z porušení přepravních podmínek a právních předpisů v roce 2014, pak bylo třeba věc posuzovat podle aktuální právní úpravy platné a účinné od 1.1.2014, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ ).
8. Podle § 2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
9. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva ") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle odst. 2 přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla").
10. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.
11. V souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok žalobce byl zcela důvodný. Žalovaná tím, že použila veřejný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobce, uzavřel s ním, jakožto dopravcem, smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 NOZ , která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu, dopravci tj. právnímu předchůdci žalobce, právnická osoba, tímto vznikl nárok na zaplacení stanoveného jízdného. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne 20. 6. 2018 a dne 28. 6. 2018, přičemž na základě této skutečnosti jí vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1.000 Kč za každou takovou jízdu„ na černo“ a rovněž jízdné ve výši
38 Kč, respektive 48 Kč podle platného ceníku jízdného právního předchůdce žalobce. Žalovaná, ač následně k tomu byla vyzvána v rámci předžalobní výzvy, do dnešního dne ničeho neuhradila. Zároveň se dostala i do prodlení s úhradou přirážky k jízdnému, a to dne 21. 6. 2018 a dne 29. 6. 2018, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, přičemž rovněž neměl pochybnosti o platnosti postoupení pohledávky na žalobce ze strany jeho právního předchůdce na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)
12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ . Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od
1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), a § 14b odst. 5 písm. a)
vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ , místo plnění podle
§ 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.