Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 294/2021-31

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 58 063 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 583 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 383 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou mělo být žalované uloženo zaplatit žalobci částku 2 480 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 971,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 583 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 383 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 9. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou mělo být žalované uloženo zaplatit žalobci částku 2 480 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 400 Kč od 9. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 971,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhal zaplacení celkové částky 58 063 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobce uzavřel tento se žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt číslo v domě s adresa na adrese adresa, který je ve výlučném vlastnictví žalobce. Smlouva byla uzavřena dne 15. 7. 2019 na dobu jednoho roku. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit měsíční nájemné ve výši 15 600 Kč a zálohu na služby ve výši 2 400 Kč, celkem tedy 18 000 Kč. Částka 18 000 Kč byla splatná vždy k 25. dni měsíce, který předchází měsíci, za nějž se nájemné platí. Žalovaná nehradila sjednané platby řádně a včas a dostala se tak do prodlení. V měsíci listopadu roku 2019 došlo dle žalobce k ukončení nájemní smlouvy v důsledku faktického odstěhování žalované. Žalovaná uhradila v celé výši pouze nájemné a zálohu na služby za měsíc červenec 2019. Za období srpen - listopad 2019 uhradila žalovaná na nájemné pouze částku 7 800 Kč, a dále byla na nájemné započtena kauce ve výši 15 600 Kč. Za stejné období uhradila žalovaná na zálohu za služby pouze částku ve výši 1 200 Kč. Za nájem tak zůstala po ukončení smlouvy žalovaná dlužna částku ve výši 46 800 Kč, za zálohu na služby zůstala dlužna částku ve výši 8 783 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná při odstěhování z bytu nesplnila svoji povinnost vrátit žalobci klíče od bytu, byl žalobce nucen vyměnit zámky v bytě, za což musel žalobce uhradit částku ve výši 2 480 Kč. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou, žalovaná však nad rámec výše uvedeného neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 15. 7. 2019 smlouvu o pronájmu nemovitosti - bytu číslo v domě adresa stojícím na pozemku parcelní číslo, zapsaném na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, stát. instituce pro k. ú. část obce, územní celek na adrese adresa (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 15. 7. 2019, protokolem o předání a převzetí bytu ze dne 15. 7. 2019). Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit žalobci měsíčně nájemné ve výši 15 600 Kč a zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 400 Kč, tyto platby byly splatné vždy k 25. dni měsíce, který předchází měsíci, k němuž se platby vztahují. Za období od 15. 7. 2019 do 30. 11. 2019 činilo nájemné částku 70 200 Kč, skutečné náklady spojené s užíváním bytu pak částku ve výši 9 983 Kč (prokázáno přehledem vyúčtování služeb za období od 15. 7. 2019 do 30. 11. 2019). Žalovaná na nájemné za předmětné období uhradila částku ve výši 7 800 Kč a na zálohy částku ve výši 1 200 Kč, na nájemné byla dále započtena složená kauce ve výši 15 600 Kč (prokázáno přehledem vyúčtování za období od 15. 7. 2019 do 30. 11. 2019 ze dne 3. 12. 2020, možnost započíst kauci prokázána z hlavy VI. čl. 1 nájemní smlouvy ze dne 15. 7. 2019). Žalovaná tak zůstala žalobci na nájemném dlužna částku ve výši 46 800 Kč a na nákladech souvisejících s užíváním bytu částku ve výši 8 783 Kč. Žalovaná se následně z bytu odstěhovala a nepředala žalobci ani klíče od bytu. Vzhledem k tomu, že žalobce považuje faktické odstěhování bytu za způsob skončení nájmu, nechal dne 21. 11. 2019 vyměnit zámky bytu, neboť považoval nájem za skončený. Za výměnu zámků uhradil žalobce zámečníkovi částku ve výši 2 480 Kč (prokázáno daňovým dokladem číslo 2019 ze dne 21. 11. 2019). Žalobce zaslal žalované dne 10. 12. 2020 předžalobní upomínku, kterou jí vyzval k úhradě žalobou nárokovaných částek (prokázáno výzvou k úhradě pohledávky ze dne 8. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 10. 12. 2020).

5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na ustanovení a násl. , (dále jen „o. z.“), zejména pak na a násl. o. z., neboť smlouva uzavřená mezi účastníky je smlouvou o nájmu bytu.

8. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu a že žalobce splnil svoji povinnost ze smlouvy a přenechal byt žalované k užívání. Žalovaná svoji povinnost ze smlouvy neplnila, když řádně a včas neuhradila nájemné za období od 15. 7. 2019 do 30. 11. 2019 a zůstala na nájemném a nákladech spojených s užíváním bytu žalobci dlužna částku v celkové výši 55 583 Kč (70 200 + 9 983 - 15 600 - 7 800- 1 200). Potud byl nárok žalobce v řízení jednoznačně prokázán a po právním posouzení skutkového stavu také shledán jako důvodný. Jako důvodný též soud shledal nárok žalobce na zaplacení zákonných úroku z prodlení z dlužného nájemného a nákladů spojených s užíváním bytu, které žalobce požaduje vždy ode dne následujícího po splatnosti každého nájemného, tedy od 26. dne příslušného měsíce. Zákonné úroky z prodlení soud žalobci přiznal dle 1970 o. z. ve výši dle prováděcího předpisu – nař. vl. č.

13. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na zaplacení částky ve výši 2 480 Kč za výměnu zámků. Žalobci se v řízení podařilo prokázat tvrzení o tom, že žalovaná byt opustila a nepředala žalobci klíče. Soud se tak dále zabýval tvrzením žalobce, resp. jeho právním posouzení situace, dle kterého došlo faktickým opuštěním bytu ze strany žalované k zániku nájemního vztahu. Pro posouzení tohoto právního závěru je klíčové ustanovení § 2292 věty třetí o. z., která říká: Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

Právní nauka byla po dlouhou dobu roztříštěná v názoru, zda věta třetí § 2292 o. z. upravuje samostatný zvláštní způsob skončení nájemního vztahu, k tomu blíže viz BEZOUŠKA, Petr. Nájem v novém soukromém právu (zejména nájem bytu) - aktuální otázky. Srovnávací komentář, dostupné online na: http://www.bulletin-advokacie.cz/najem-v-novem-soukromem-pravu-zejmena-najem-bytu-aktualni-otazky.-srovnavaci-komentar.

Jednoznačnou odpověď na tuto otázku tak mohla přinést až judikatura, což bylo ostatně předmětnou odbornou literaturou akcentováno. Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 19. 2. 2018, sp. zn. , uvedl, že:„ V ustanovení § 2292 věty třetí o. z. tvoří bázi tam upravené domněnky část věty před druhou větnou čárkou („ Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený…“); presumovaný následek je pak upraven v části věty za druhou větnou čárkou („ …má se byt za odevzdaný ihned.“). Již z toho je zřejmé, že slovní spojení„ takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený“, neupravuje právní následek v podobě zániku nájemního poměru opuštěním pronajatého bytu nájemcem, jak se mylně domníval dovolatel. Uvedené slovní spojení totiž ve skutečnosti vyjadřuje„ kvalitu“, jakou se má vyznačovat jednání nájemce (spočívající v opuštění bytu), aby s ním bylo možno spojovat presumovanou skutečnost, jíž je odevzdání bytu pronajímateli ke dni, kdy ho nájemce opustil (srov. obdobně Hulmák, M. a kol. VI. Závazkové právo. Zvláštní část / -3014 Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014 /dále jen„ Komentář“ /, str. 475). Zcela jednoznačně tak Nejvyšší soud v citovaném rozsudku dochází k závěru, že:„ S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že ustanovení věty třetí o. z. upravuje vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (užívání bytu neobnovit). Nezakotvuje tedy určitý (zvláštní) způsob skončení (zániku) nájemního poměru k bytu (opuštěním bytu nájemcem).“ K podrobnostem odůvodnění tohoto závěru pak zdejší soud zcela odkazuje na citovaný rozsudek, dostupný online na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www. nsoud.cz.

14. Z výše citovaných závěrů Nejvyššího soudu tak jednoznačně vyplývá, že k ukončení nájemního vztahu mezi účastníky nemohlo dojít v důsledku pouhého odstěhování žalované. Nájemní vztah tak ke dni, k němuž byla provedena výměna zámků (21. 11. 2019), trval. Zákon sice za určitých podmínek ukládá nájemci povinnost umožnit pronajímateli vstup do bytu (§ 2219 odst. 1 o. z.), nezakládá však pronajímateli právo na to zajistit si za trvání nájmu přístup do bytu bez dalšího výměnou zámků. Zcela jistě pak nezakládá pronajímateli za takovéto situace právo na úhradu nákladů vynaložených na výměnu zámků, když v takovémto jednání pronajímatele je možné spatřovat až porušení povinností pronajímatele. Soud tak výrokem II. zamítl část žaloby, v níž se žalobce domáhal úhrady nákladů spojených s výměnou zámku, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobci, jehož neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 971,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 323 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 063 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 368,80 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.