Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 38/2021-29

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9.927,15 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 100 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 2. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 4 827,15 Kč s 8,5% úroky z prodlení z částky 5 100 Kč od 25. 6. 2018 do 1. 11. 2019 a s 8,5% úroky z prodlení z částky 4 827,15 Kč od 25. 6. 2018 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 5 100 Kč s 8,5% úroky z prodlení od 2. 11. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 4 827,15 Kč s 8,5% úroky z prodlení z částky 5 100 Kč od 25. 6. 2018 do 1. 11. 2019 a s 8,5% úroky z prodlení z částky 4 827,15 Kč od 25. 6. 2018 do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 9 927,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 25. 5. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 100 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce nejpozději do 24. 6. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 9. 2019 byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byl písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V souladu s  ve spojení s  , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

Dne 25. 5. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byly dne 29. 5. 2018 poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 100 Kč, jak vyplývá z dokladu o vyplacení předmětné částky převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr v částce 5 100 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 827,15 Kč nejpozději do 24. 6. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 9. 2019 mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 10. 2019. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

5. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

11. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

12. Žalobce se v žalobě omezil na kusá a zcela nekonkrétní tvrzení, že žalovanému poskytl jistinu úvěru po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Proto byl žalobce soudem usnesením č. j. -18 ze dne 29. 4. 2021 vyzván, aby podrobně uvedl, jakým konkrétním způsobem prověřil schopnost žalovaného tvrzený úvěr, včetně příslušenství splácet, jaké informace a doklady ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr od žalovaného skutečně získal, jak získané údaje ověřoval a jak je vyhodnotil. Soudu se dostalo dopovědi podáním žalobce ze dne 23. 6. 2021, kterým soudu sdělil, že„ úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.“ Z výše doplněných skutkových tvrzení je zřejmé, že právní předchůdce žalobce zcela rezignoval na svou povinnost řádně prověřit schopnost žalovaného úvěr splácet před uzavřením smlouvy o úvěru, protože si nevyžádal od žalovaného vůbec žádné údaje ani podklady, např. podrobné výpisy z účtu za období několika měsíců, které předcházely žádosti žalovaného o úvěr, pracovní smlouvu či smlouvu o nájmu bytu, ze kterých by bylo možné získat reálnou představu o příjmech a výdajích žalovaného a utvořit kvalifikovaný závěr o tom, zda bude žalovaný schopen úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru splácet.

13. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného řádně, když žádným způsobem neověřil jeho příjmy ani výdaje a nemohl proto věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaný schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru č. anonymizováno ze dne 25. 5. 2018 je tedy neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno dokladem o vyplacení částky 5 100 Kč, že tuto částku právní předchůdce žalobce žalovanému převedl dne 29. 5. 2018 na účet č. bankovní účet, které však žalovaný žalobci dosud neuhradil. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku byť jen z části uhradil. Žalobci tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 5 100 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle ustanovení postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 5 100 Kč a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 29. 10. 2019. Dle ustanovení výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 1. 11. 2019. Žalovaný se tak dostal do prodlení dne 2. 11. 2019 (I. výrok).

14. V rozsahu požadavku žalobce na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 827,15 Kč s úroky z prodlení a v rozdílu mezi nárokovaným úrokem z prodlení od 25. 6. 2018 do 1. 11. 2019 a přiznaným úrokem z prodlení od 2. 11. 2019 soud proto žalobu zamítnul (II. výrok).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , procesní úspěch, resp. neúspěch žalobce i žalovaného je víceméně stejný, proto soud žádnému z účastníku právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).