Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 2/2021-43
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 884,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do zaplacení částky 381,14 Kč s úrokem v částce 258,69 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 625,54 Kč od 1. 8. 2020 do 23. 7. 2021 a z částky 381,14 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 244,4 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 24. 7. 2021 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 473,88 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do zaplacení částky 381,14 Kč s úrokem v částce 258,69 Kč, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 625,54 Kč od 1. 8. 2020 do 23. 7. 2021 a z částky 381,14 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 244,4 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 24. 7. 2021 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 473,88 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 10. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 3 884,23 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že úvěrovou smlouvou ze dne 29. 4. 2019 se zavázala poskytnout žalovanému jednak částku 10 889 Kč jako spotřebitelský úvěr, který měl žalovaný platit v 11 měsíčních splátkách každou ve výši 1 142 Kč, včetně pojistného, které bylo stanoveno na 4,99% z měsíční splátky úvěru a úroku ve výši 19,3% ročně, a dále otevřela žalovanému úvěrový rámec k volnému čerpání ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet s úrokem 22,68 % ročně, a to ve splátkách ve výši výše měsíční splátky 5 % z dlužné částky (minimálně 500 Kč). Žalovaný vyčerpal spotřebitelský úvěr (specifické čerpání) ve výši 10 889 Kč, a dále z úvěrového rámce celkem 780 Kč na sjednaných poplatcích za zaslání výpisů (á 30 Kč) a za rezervaci úvěrových zdrojů (á 50 Kč), přičemž následně splatil žalovaný v řádných splátkách celkem 4 568 Kč, a dále po splatnosti splátek celkem 6 513 Kč, a dále již ničeho, a proto po něm žalobkyně požaduje zaplatit dlužnou částku ke dni splatnosti dluhu, kterou tvoří součet jistina ve výši 3 244,40 Kč, úroků ve výši 258,69 Kč (bez specifikace určení jejich výše), splátek pojistného ve výši 227,80 Kč (bez specifikace určení jejich výše) a smluvní pokuty za prodlení 153,34 Kč (bez specifikace určení její výše). Žalobkyně dále požaduje úroky za prodlení se zaplacením dlužné jistiny od 1. 8. 2020.
3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ale požádal soud o možnost splácet žalovanou částku ve splátkách pro své osobní a majetkové poměry, přičemž ale tuto svou žádost k výzvě soudu nedoplnil, ač byl poučen, že v případě nedoplnění žádosti nemusí být této vyhověno.
4. Účastníci se k jednání nedostavili, když žalobkyně se z jednání omluvila a požádala o konání jednání bez své přítomnosti a žalovaný, ač řádně předvolaný se k jednání bez omluvy nedostavil a nepožádal o odročení jednání, přičemž byly splněny podmínky, aby soud mohl věc projednat a rozhodnout bez jejich přítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně vzdala dobrodiní poučení, že soud nepokládá právně významná tvrzení žalobkyně ohledně vzniku jejích nároků části úroku 258,69 Kč, pojistného ve výši 227,8 Kč a smluvní pokuty ve výši 153,34 Kč za dostatečná, aby jim mohlo být vyhověno, když zejména není v žalobě vymezeno, jak určila žalobkyně jejich výši, např. vymezením období, za které je požaduje, apod., a výzvy k jejich doplnění ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
6. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
7. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou ze dne 29. 4. 2019 zavázala poskytnout žalovanému jednak částku 10 889 Kč jako spotřebitelský úvěr, který měl žalovaný platit v 11 měsíčních splátkách každou ve výši 1 142 Kč, včetně pojistného, které bylo stanoveno na 4,99% z měsíční splátky úvěru a úroku ve výši 19,3% ročně, a dále otevřela žalovanému úvěrový rámec k volnému čerpání ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet s úrokem 22,68 % ročně, a to ve splátkách ve výši výše měsíční splátky 5 % z dlužné částky (minimálně 500 Kč). Žalovaný vyčerpal spotřebitelský úvěr (specifické čerpání) ve výši 10 889 Kč, a dále z úvěrového rámce celkem 780 Kč na sjednaných poplatcích za zaslání výpisů (á 30 Kč) a za rezervaci úvěrových zdrojů (á 50 Kč), přičemž následně splatil žalovaný v řádných splátkách celkem 4 568 Kč, a dále po splatnosti splátek celkem 6 513 Kč, tedy mu zbývá na dlužné jistině (včetně dlužných v ceníku sjednaných poplatků) částku 3 244,40 Kč. Součástí kontraktačního procesu byla zjištění žalobkyně o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které byly následně vyhodnoceny při poskytnutí úvěru.
8. Naopak soud nepokládal za dostatečné doložení skutečnosti, že bylo žalovanému doručeno zesplatnění závazku resp. další výzvy k jeho splnění, když v důkazech předložených žalobkyní absentuje jakékoliv doložení jejich odeslání žalovanému (absentovalo doložení odeslání jakéhokoliv dokumentu ve vztahu k žalovanému), a proto vzal za prokázané toliko, že se žalovaný o své povinnosti ke splnění žalovaných nároků dozvěděl teprve až z doručené žaloby (dne 22. 7. 2021). Žalobkyně se zároveň svou neúčastí na jednání soudu vzdala poučení o nedostatcích doložení svých žalobních tvrzení a dobrodiní výzvy k jejich doplnění ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah, na který aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník – dále jen„ o. z.“. Vztah účastníků soud posoudil jako vztah plynoucí z platně uzavřeného úvěru (§ 2395 a násl. o. z.). Z úvěrové smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna poskytnout dlužníkovi (žalovanému) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídala povinnost dlužníka (žalovaného) poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků (§ 2395 o. z.) v ujednané výši, vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o. z.). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena a žalovaný se ocitl v prodlení (§ 1968 o. z.) s vrácením dlužných částek a vznikla mu proto též povinnost po splatnosti zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) od jeho splatnosti, která mohla dle právního názoru nastat teprve až doručením vyúčtování dluhu, kterému došlo, až jak bylo prokázáno doručením žaloby, a to ve výši stanovené ke dni prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně vzniku nároku na zaplacení dlužné jistiny včetně sjednaných poplatků, uložil žalovanému tuto zaplatit v žalované výši, a to s úrokem z prodlení v zákonné výši po prodlení od doručení žaloby dne 22. 7. 2021, když splatnost tohoto dluhu pak nastala dnem následujícím. Naopak ohledně nároků na zaplacení části úroku 258,69 Kč, pojistného ve výši 227,8 Kč a smluvní pokuty ve výši 153,34 Kč, u kterých shledal soud nedostatky v žalobních tvrzeních žalobkyně, a to i s přihlédnutím k předloženým listinám, soud žalobu zamítnul, a to i se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny v části, která nebyla odůvodněna prokázaným prodlením žalovaného.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 473,88 Kč, přičemž tato částka představuje 78,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,49 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností ve smyslu § 160 o. s. ř. o. s. ř. určil soud třicetidenní, a to s přihlédnutím k tvrzením žalovaného o nedostatcích jeho příjmů. Naopak soud neumožnil žalovanému splatit žalované nároky ve splátkách, když ten dostatečně neosvědčil své osobní a majetkové poměry.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.