Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
213 C 23/2020-77
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Pitrunem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 61 710 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61.710 Kč s úrokem z prodlení z částky 37.755 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 11. 2017 do zaplacení, úrok ve výši 65,94 % ročně z částky 32.948,35 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, maximálně však do částky 92.318 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17.170,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61.710 Kč s úrokem z prodlení z částky 37.755 Kč ve výši 8,05 % ročně od 17. 11. 2017 do zaplacení, úrok ve výši 65,94 % ročně z částky 32.948,35 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, maximálně však do částky 92.318 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 17.170,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 67.710 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobce odvozoval z úvěrové smlouvy číslo ze dne 23. 9. 2014. Na základě této smlouvy byl mezi účastníky sjednán revolvingový úvěr, nejprve s rámcem do výše 30.000 Kč, který byl následně navýšen o částku 18.464 Kč. Žalovaná se v v úvěrové smlouvě zavázala úvěr splácet. Žalovaná však porušila svoji povinnost, řádně a včas úvěr splácet. Na základě těchto porušení smlouvy žalobce úvěr ke dni 15. 9. 2017. Po zesplatnění úvěru již žalovaná nic neuhradila.
2. Konkrétně pak žalobce požadoval: a) částku 32.948 Kč (nesplacená jistina poskytnutého úvěru) se zákonným úrokem z prodlení od 17. 11. 2017 do zaplacení, b) částku 4.189 Kč (obchodní úrok z úvěru od jeho poskytnutí do zesplatnění ke dni 16. 11. 2017, c) částku 618 Kč jako smluvní pokutu, d) částku 23.955 Kč jako smluvní pokutu, e) obchodní úrok ve výši 65,64 % ročně z částky 32.948,35 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, maximálně však do částky 92.318 Kč.
3. Žalovaná se, ani přes výzvu soudu, k žalobě nevyjádřila.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, žalovaný se k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) nevyjádřil a žalobce s takovým postupem vyslovil souhlas již v podaném návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. o.s.ř.
5. Z předložených listin soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná spolu dne 29. 9. 2014 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru. Dle smlouvy měla být žalované vyplacena částka 30.000 Kč, případně další částky v rámci revolvingového úvěru. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 2.137 Kč. Roční úroková sazba činila 109,24 % ročně. Dále bylo sjednáno poskytnutí dalšího úvěru v částce 18.464 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 89,48 %. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit v měsíčních splátkách ve výši 18.464 Kč. Dle bodu 12.1 úvěrové smlouvy má žalobce pří prodlení úvěrovaného o více než 15 dní nárok na smluvní pokutu ve výši 8% z dlužné splátky a při prodlení delším než 60 dní na další pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Dle bodu 12.3 úvěrové smlouvy může žalobce úvěr zesplatnit, pokud se úvěrovaný dostane do prodlení s úhradou alespoň dvou splátek nebo jedné splátky déle než 60 dnů. Podle bodu 12.7 úvěrové smlouvy vzniklo žalobci právo požadovat po žalované smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Úvěrová smlouva byla žalovanou podepsána, přičemž žalovaná podepsala každou stranu smlouvy zvlášť. Žalobce žalované vyplatil dne 29. 9. 2014 částku ve výši 30.000 Kč a dne 16. 3. 2016 částku ve výši 18.464 Kč. Žalovaná v hodnocení klienta uvedla, že pobírá čistý příjem ve výši 18.000 Kč měsíčně a její celkové výdaje činí 11.800 Kč měsíčně. Své příjmy žalovaná doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Předmětné hodnocení klienta žalovaná podepsala.
6. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník “) a zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Výše uvedené skutkové závěry soud podřadil pod následující právní normy.
7. Dle ustanovení § 9 ZSÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Po podřazení skutkového stavu pod příslušné právní normy soud dospěl k závěrům, že žaloba je důvodná. Žalobce dostatečně prověřil úvěruschopnost žalované a dospěl k oprávněnému názoru (což potvrzuje i z počátku relativně bezproblémové splácení úvěru), že žalovaná bude schopná úvěr splácet. Žalobce pak s žalovanou uzavřel úvěrovou smlouvu. Smlouva byla srozumitelná a určitá, a to včetně oddílu upravujícího smluvní pokuty. Žalovaná byla navíc toho času zaměstnankyní banky, tedy je důvodný předpoklad, že produktem, kterým je úvěr, byla dostatečně obeznámena. Smlouvu pak dobrovolně uzavřela. Požadavky žalobce uplatněné touto žalobou se pak opíraly o uzavřenou smlouvu, a to včetně uplatněných smluvních pokut, které byly vtěleny přímo do úvěrové smlouvy, byly dostatečně označeny a žalovaná konkrétní stranu smlouvy s uvedenými pokutami vlastnoručně podepsala. Žalovaná, ač jí byla doručena výzva k vyjádření se k žalobě, zůstala po celé řízení pasivní, nijak netvrdila, že by žalobci dlužnou částku zaplatila, nebo se jej jinak zbavila, případně že nárok uplatněný žalobou je nedůvodný. Zásadou soukromého práva je pak to, že se smlouvy mají dodržovat a žalovaná se smlouvou vyslovila svůj souhlas. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, přiznal soud žalobci též právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se skládají ze soudního poplatku ve výši 3.086 Kč a odměny právního zastoupení. Náhrada nákladů za odměnu právního zastoupení byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen„ a. t.“). Soud přiznal žalobci náhradu nákladů za tři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) ve výši 3.580 Kč za úkon dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon dle dikce § 13 odst. 4 a. t. a náhradu DPH ve výši 2.444,40 Kč Celkem tedy 17.170,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.