Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 176/2021-38
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci
žalobce: název žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku částka s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu učinil i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, který se stal splatným dne datum. Úvěr byl poskytnut bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Úvěr nebyl uhrazen v celé výši ani na základě odeslané upomínky ze dne datum.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Ve sporném řízení, kde platí zásada dispoziční a projednací, musí žalobce již ve své žalobě uvést rozhodné skutečnosti, z nichž vyvozuje uplatňované právo a musí k tomu uvést potřebné důkazy (§ 79 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.) o. s. ř. ). Tuto povinnost tvrzení a povinnost důkazní má žalobce i během řízení (§ 101 odst. 1 , § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Žalobce v žalobě tvrdil, že jeho právní předchůdkyně právnická osoba, uzavřela s žalobcem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ze dne datum, č. anonymizováno číslo, s jistinou ve výši částka, která byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet č. bankovní účet. Žalobce uvedl, že původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy a následně původnímu věřiteli zaslal žádost o poskytnutí úvěru v ujednané výši. K ověření totožnosti sloužily osobní údaje žalovaného (jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, druh a číslo průkazu totožnosti, datum jeho platnosti), přičemž podpis na smlouvě byl nahrazen unikátním SMS kódem. Soud však na základě tvrzení žalobce nedospěl k závěru, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobcem uvedený postup sjednávání smlouvy totiž dostatečným způsobem neprokazuje ani negarantuje to, že smlouva byla uzavřena s tou osobou, jež vystupovala v postavení dlužníka. Žalobcem uvedené skutečnosti uvedené v žalobě, na nichž buduje závěr o uzavření úvěrové smlouvy (vytvoření uživatelského účtu, zaslání unikátního SMS kódu) jsou toliko indicií nasvědčující tomu, že určitá osoba jednala s původním věřitelem a na základě určitých standardizovaných postupů byla určité osobě vyplacena částka částka, která byla zaslána na uvedený bankovní účet. Tyto indicie však nejsou dostačující pro dovození jednoznačného a nepochybného závěru o tom, že stranou jednání byl skutečně žalovaný nebo zda za tvrzenou identitou stála osoba jiná. Za tohoto stavu má soud za to, že k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nedošlo.
Soud dále dospěl k závěru, že v dané věci nejdou dány podmínky ani k přiznání pohledávky ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení. Z žalobcem předloženého potvrzení o platbě sice plyne, že na bankovním účtu majitele právnická osoba, č. bankovní účet, byla zaúčtována platba ve výši částka ve prospěch bankovního účtu č. bankovní účet, a to pod variabilním symbolem číslo, dle sdělení právnická osoba, které si soud vyžádal, však tento bankovní účet není veden na osobu žalovaného, nýbrž na jméno příjmení. Soud tak na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že v dané věci není žalovaný pasivně věcně legitimovaným účastníkem řízení ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož není osobou, v jejíž sféře by k bezdůvodnému obohacení došlo. Soudu tak nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, odůvodněném dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, žádné náklady mu však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )