Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 207/2021-53

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 21 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 250 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení a částku 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 400 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 663,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 847,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3 750 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do částky 7 400 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 738,98 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 124,06 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 641,53 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení, co do úroku 23,72 % ročně z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 213 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet číslo, variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 250 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení a částku 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 250 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 7 400 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 663,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 847,37 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3 750 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, co do částky 7 400 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 738,98 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 124,06 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, co do zákonného úroku z prodlení z částky 5 641,53 Kč od 29. 2. 2021 do zaplacení, co do úroku 23,72 % ročně z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 213 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení:

- částky 13 650 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 663,21 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 847,37 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,

- částky 7 650 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 738,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 124,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem 23,72 % ročně z částky 5 891,53 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela

s žalovaným dne 1. 9. 2016 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 3 750 Kč a dosud dluží na jistině částku 10 000 Kč a na poplatku částku 3 650 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z jistiny ve výši 23,72 % ročně, který žalobkyně požaduje za období od 13. 10. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2020.

3. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 25. 4. 2016 smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 9 750 Kč a dosud dluží na jistině částku 5 891,53 Kč a na poplatku částku 1 758,47 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z jistiny ve výši 23,72 % ročně, který žalobkyně požaduje za období od 6. 6. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2020.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu , (dále jen „ “) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. ). Žaloba i předvolání k prvnímu jednání byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i předvolání za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením odst. odst. 2 ve spojení s  , a to ke dni 30. 8. 2021. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 15. 9. 2021 bez omluvy nedostavil, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle

5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:

6. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně i její právní předchůdkyně.

7. Ze zákaznické karty ze dne 25. 4. 2016 (č. l. 24 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost právnická osoba o poskytnutí zápůjčky, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je rozvedený, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, pobírá výsluhu ve výši 12 809 Kč (což mělo být doloženo výměrem důchodu), není zaměstnán a jeho výdaje činí měsíčně 9 500 Kč (z toho 6 500 Kč činí nájemné a inkaso a 3 000 Kč činí výdaje na domácnost).

8. Ze zákaznické karty ze dne 31. 8. 2016 (č. l. 26 spisu) bylo zjištěno, že jejím prostřednictvím žalovaný požádal původní věřitelku společnost právnická osoba o poskytnutí zápůjčky, přičemž v zákaznické kartě uvedl, že je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, pobírá výsluhový důchod ve výši 12 809 Kč. Dále žalovaný uvedl, že má půjčku u stávající věřitelky ve výši 10 000 Kč a u právnická osoba ve výši 27 000 Kč, přičemž splátky činí celkem 2 602 Kč měsíčně. Dále žalovaný uvedl, že platí nájem/inkaso ve výši 6 500 Kč, výdaje na domácnost činí 2 000 Kč. Z poznámek v zákaznické kartě vyplývá, že předchozí věřitel měl k dispozici výpis z účtu, nájemní smlouvu a výměr podpory/důchodu.

9. Smlouvami o zápůjčce (č. l. 19 až 22 spisu) bylo prokázáno, že původní věřitelka společnost právnická osoba a žalovaný podepsali ve dnech 25. 4. 2016 a 1. 9. 2016 smlouvy

o zápůjčce, ve kterých se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 x 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 2 x 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 2 x 7 400 Kč, to vše v pravidelných týdenních splátkách, které měly činit v případě každé půjčky 300 Kč.

10. Původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv o zápůjčkách na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a postoupení pohledávky žalovanému oznámil dopisem ze dne 12. 2. 2021 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek č. l. 35 spisu a podací lístek č. l. 36 spisu).

11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

12. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaný nebyl zaměstnán a jeho jediným příjmem byl výsluhový důchod, měla se původní věřitelka obzvlášť pečlivě zabývat tím, jaká je majetková situace žalovaného, jaké jsou jeho pravidelné výdaje, zda a jaké má žalovaný závazky, zda tyto závazky splácí apod. Jediným důkazem nacházejícím se ve spise, který se týká posuzování úvěruschopnosti žalovaného, je zákaznická karta. Soud proto poučil žalobkyni u jednání, že je povinna prokázat, že původní věřitel důsledně zjišťoval zejména výdaje žalovaného, že provedl lustraci žalovaného v příslušných registrech dlužníků apod., jinak nemusí být se svou žalobou v plném rozsahu úspěšná. Žalobkyně nenavrhla doplnění dokazování.

13. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

14. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě dvou smluv o zápůjčkách ze dne 25. 4. 2016 a ze dne 1. 9. 2016 peněžní prostředky ve výši 2 x 10 000 Kč. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel důsledně zjišťoval schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

16. Podle , (dále jen o. z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i shora citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (účinného ke dni podpisu obou smluv), dle kterého je poskytovatel úvěru (i zápůjčky) povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru důsledně zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smluv o zápůjčkách a zápůjčky splácet. Původní věřitelka sice ověřila příjmy žalovaného (výsluhový důchod), nicméně žádným způsobem nezjišťovala, jaké má žalovaný závazky, zda se jedná o závazky po splatnosti, zda své závazky řádně splácí. S ohledem na nízký příjem žalovaného měla původní věřitelka postupovat důsledněji a zjistit majetkovou situaci dlužníka i jeho výdaje, popř. provést lustraci žalovaného v příslušných rejstřících dlužníků. Původní věřitelka se spolehla v tomto ohledu na tvrzení žalovaného. Takový postup není možné považovat za dostačující. Soud proto pokládal smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatné dle zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení o. z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatných smluv o zápůjčkách poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 x 10 000 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle o. z., a žalovaný byl povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud uhradil na 1. zápůjčku ze dne 25. 4. 2016 ve výši 10 000 Kč částku 9 750 Kč, k úhradě tak zbývá částka 250 Kč. Na 2. zápůjčku ze dne 1. 9. 2016 ve výši 10 000 Kč uhradil žalovaný částku 3 750 Kč, k úhradě tak zbývá částka 6 250 Kč. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku 250 Kč a 6 250 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu o. z. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

20. Vzhledem k tomu, že smlouvy o zápůjčce jsou ze shora uvedených důvodů neplatné, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v těchto smlouvách. Podle § 1958 odst. 2 o. z. splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo žalovanému doručeno dne 18. 2. 2021. Žalovaný byl povinen dlužnou částku uhradit do 10 dnů, tj. do 28. 2. 2021. Pokud tak neučinil, ocitl se dnem 1. 3. 2021 v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle o. z., a to ve výši stanovené , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

21. V tomto sporu byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl dle , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 1 065 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení 21 300 Kč), dosud bylo na poplatku uhrazeno 852 Kč, zbývá tedy doplatit 213 Kč.

23. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení věta první po středník

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.