Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
26 C 237/2021-23
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 11 790,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 978,64 Kč, úroku z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a úroku z prodlení z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a z částky 699,70 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 978,64 Kč, úroku z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a úroku z prodlení z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020 a z částky 699,70 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 3. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 790,60 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 794,05 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 093, 99,96 Kč a s 29 % úrokem z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 6 399,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Tato společnost uzavřela s žalovanou dne 13. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 7 233 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaná však uhradila toliko 2 300 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 29 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 1 794,05 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 20. 1. 2020, v částce 1 093,99 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svoji neúčast neomluvila. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13. 12. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020, výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2021 včetně podacího lístku ze dne 24. 14. 2021, zákaznické karty ze dne 13. 12. 2017 a tabulky umoření. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 13. 12. 2017 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná současně potvrdila převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 7 233 Kč, tj. celkem 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátka 247 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná společnosti právnická osoba prohlásila, že je svobodná, má základní vzdělání, bydlí u rodičů, má jedno dítě, není vlastníkem automobilu, je v domácnosti. Příjmy žalované činí 5 066 Kč měsíčně. Celkové měsíční výdaje žalované činí 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 1. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku dne 14. 2. 2020 O úhradu dlužné částky byla následně žalovaná upomínána žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 23. 4. 2021, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 24. 4. 2021.
5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o zápůjčce, jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů, nedoložila však žádnou z listin, ze kterých měla vycházet při zkoumání úvěruschopnosti a které měla předložit žalovaná úvěrující společnosti.
6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy převzala od předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč, uhradila dle tvrzení žalobkyně toliko částku 2 300 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 5 700 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 5 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, avšak až ode dne 1. 5. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 24. 4. 2021, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 29. 4. 2020, následující den nastala splatnost a nejpozději od 1. 5. 2021 je žalovaná v prodlení s úhradou částky 5 700 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnější žalované (s přihlédnutím k úrokovému příslušenství) dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.