Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 116/2021-37
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
částky částka
s úrokem z prodlení ve výši částka,
s úrokem ve výši částka,
s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum,
s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a
s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a
částky částka
s úrokem z prodlení ve výši částka,
s úrokem ve částka,
s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do datum,
s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
částku částka
s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka
s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dvou částek uvedených ve výroku tohoto rozsudku.
2. Právní nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka sestávající z
částka jistiny úvěru, částka sjednaného úroku, částka poplatku za administrativní činnost, částka poplatku za hotovostní inkaso splátek a částka poplatku za životní pojištění, částka kapitalizovaných úroků a částka kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o anonymizována dvě slova číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas neuhradil v 58 týdenních splátkách po částka měsíčně počínaje datum. Žalovaný uhradil celkem částka.
3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka sestávající z částka jistiny úvěru, částka poplatku za hotovostní inkaso splátek a částka poplatku za životní pojištění, částka kapitalizovaných úroků a částka kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o anonymizována dvě slova číslo ze dne datum mezi právnická osoba, a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, který žalovaný řádně a včas neuhradil v 58 týdenních splátkách po částka měsíčně počínaje datum. Žalovaný uhradil celkem částka.
4. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně a v souladu s požadavky judikatury.
5. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil.
7. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
8. Smlouva o anonymizována dvě slova číslo ze dne datum prokazuje, že byla uzavřena mezi právnická osoba, a žalovaným, předmětem byl úvěr ve výši částka, celkem k úhradě částka v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný potvrdil převzetí částka.
9. Předžalobní upomínka ze dne datum prokazuje, že byl žalovaný vyzván k zaplacení před podáním žaloby.
10. Smlouva o anonymizována dvě slova číslo ze dne datum prokazuje, že byla uzavřena mezi právnická osoba, a žalovaným, předmětem byl úvěr ve výši částka, celkem k úhradě částka v 58 týdenních splátkách po částka. Žalovaný potvrdil převzetí částka.
11. Karta zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne datum prokazuje, že žalovaný uvedl, že má jednu exekuci, je zaměstnaný, má příjem částka z vedlejší činnosti a částka ze státní podpory, náklady na bydlení činí částka, celkové výdaje částka.
12. Karta zákazníka – žádost o půjčku ze dne datum prokazuje, že žalovaný uvedl, že nemá exekuci, je zaměstnaný, má příjem anonymizována dvě slova z hlavní činnosti a částka další příjem (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu), náklady na bydlení činí částka, celkové výdaje částka.
13. Oznámení o postoupení pohledávky prokazuje, že bylo žalovanému oznámeno, že pohledávka za ním byla postoupena žalobkyni.
14. Podací lístky ze dne datum a datum prokazují odeslání dopisů žalovanému.
15. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek prokazuje postoupení pohledávek za žalovaným žalobkyni.
16. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.
17. Z vnitřní evidence soudu bylo zjištěno, že dne datum byl soudní exekutor Mgr. příjmení pověřen vedením exekuce vůči žalovanému pod sp. zn. spisová značka.
18. Zpráva soudního exekutora Mgr. jméno příjmení ve věci sp. zn. spisová značka prokazuje, že exekuce je vůči žalovanému dosud vedena, dosud byla vymožena částka částka.
19. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovaný převzal od předchůdkyně žalobkyně 2 x částka, uhradil částka a částka, jeho příjmy a výdaje jsou pouze tvrzeny žalovaným a nebylo prokázáno, jak byly ověřeny, nebylo doloženo, že by byla zkoumána úvěruschopnost z veřejně dostupných zdrojů, žalobkyně žalovanému poskytla úvěr, přestože byla v době uzavření úvěrové smlouvy vůči žalovanému vedena exekuce a předchůdkyně žalobkyně o tom od žalovaného věděla, u druhé úvěrové smlouvy žalovaný zamlčel vedení exekuce vůči němu a předchůdkyně žalobkyně si ukončení exekuce zjevně neověřila, když exekuce je dosud vůči žalovanému vedena s marginální úhradou částka za dobu 4 let.
20. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
22. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
23. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
26. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
27. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
28. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalovanému. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že nejsou nijak doloženy příjmy žalovaného, natož výdaje, bylo vycházeno pouze z tvrzení žalovaného a vůči žalovanému byla v době uzavření obou úvěrových smluv vedena exekuce a předchůdkyně žalobkyně o tom věděla. Evidentně tedy nebyla ověřována úvěrová historie žalovaného v dostupných databázích, neboť by jinak muselo být zjištěno, že žalovaný má problémy splácet a je vůči němu vedena exekuce. Obě smlouvy o úvěru jsou tak neplatné. Vedení exekuce vůči žalovanému jednoznačně vylučuje jeho úvěruschopnost.
30. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Soud dospěl k závěru, že žalovanému bylo vyplaceno z první smlouvy částka, uhradil částka, žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši částka, z druhé smlouvy bylo žalovanému také vyplaceno částka, žalovaný uhradil částka, žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení částka. Soud proto uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni vrátit. Zároveň soud uložil žalovanému uhradit i úroky z prodlení od první prokazatelně odeslané upomínky žalovanému ze dne datum, kdy tento dopis se musel dostat do sféry dispozice žalovaného nejpozději třetí den od odeslání, tedy dne datum, žalovaný se tak dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum, když třetí den mu musel být dopis doručen a následující den dluh neuhradil. Soud ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatných úvěrových smluv.
32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), neboť neshledal důvod pro stanovení odlišné lhůty k plnění.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná, ale žalovanému žádné náklady pro pasivitu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.