Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
20 C 88/2021-15
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 590 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 590 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s tvrzením, že žalovaný byl v období od datum do datum provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle § 2 odst. 1 písm. r) vyhl. č. 205/1999 Sb. s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, (dále pouze„ vozidlo“). Pro uvedené období neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Požadovaná částka se skládá z příspěvku ve výši částka dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši částka dle § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.
3. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky.
4. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaný byl v období od datum do datum provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle § 2 odst. 1 písm. r) vyhl. č. 205/1999 Sb. s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně opakovaně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku nepojištěných a rovněž zaslala upomínku na adresu žalovaného. Ten však nijak nereagoval a neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), dle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 zákona, tj. mít sjednané pojištění odpovědnosti. Dle § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona je pak osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon číslo Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, činí denní sazba příspěvku za nákladního automobilu jiného než podle § 2 odst. 1 písm. r) částku částka. Dle § 2a vyhlášky výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí částku částka. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Skutečnosti rozhodné pro aplikaci § 4 zákona byly dostatečně prokázány výzvou k úhradě zákonného příspěvku, v níž jsou inkorporovány údaje z Centrálního registru vozidel vedeného Ministerstvem dopravy a evidence pojistných smluv vedené žalobkyní, jak to předpokládá § 15 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný správnost tohoto stěžejního důkazního prostředku nikterak nezpochybnil (a to ani v rovině tvrzení, natož pak důkazními návrhy směřujícími k vyvrácení správnosti údajů uvedených ve výzvě), nevyvstala v řízení potřeba vyzývat žalobkyni k označení dalších důkazních prostředků na podporu jejích tvrzení. Výše denní sazby uplatněná v žalobě odpovídá § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Příspěvek byl splatný do datum, počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a žalobkyně má nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náhradu nákladů zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Zástupkyně žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby do podání žaloby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), za něž má nárok na odměnu po 3 x částka (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a.t.) a na náhradu hotových výdajů po částka (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.). Dále soud žalobkyni přiznal a náhradu za daň z přidané hodnoty, ve výši 21 % z nákladů zastoupení advokátem – plátcem daně dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Platebním místem pro náhradu nákladů řízení je zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
8. Lhůta k plnění u samotné přisouzené částky i u náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.