Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 114/2021-26
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částky 2 301,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o 2 301,31 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 301,31 Kč od
11. 1. 2019 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o 2 301,31 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 301,31 Kč od 11. 1. 2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 301,31 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.3.2021 mezi společností právnická osoba, IČO, zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka číslo, sídlem adresa (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2018 číslo smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 1100 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2019 číslo. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 1100 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1201.31 Kč, který byl splatný dne 2019 číslo. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 1100 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2019 číslo. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2018 -12-11 na bankovní účet bankovní účet, který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo. K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí:„ Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.:„ …podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód x5b9), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí„ před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2018 číslo. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalobce identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2021 číslo. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného právnická osoba, zda mu byla v prosinci 2018 zaslána na účet č. bankovní účet částka 1100 Kč pod variabilním symbolem číslo a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 2301.31 Kč nejpozději splatných dne 2019 -01-10. Výzva k plnění byla zaslána dne 2021 -02-02.“.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení jako nesporná tedy neprohlásil, a soud tak jejich pravdivost mohl posuzovat pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.
3. S ohledem na povahu uplatněného požadavku se soud přednostně zabýval tím, zda ze žalobkyní předložených důkazů vyplývají tvrzené skutečnosti týkající se existence závazku vzniklého mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně a povinností z tohoto závazku pro žalovaného vyplývající. Ke stavu věci soud zjistil, že společnost právnická osoba označená jako úvěrující a žalovaný uzavřeli prostředky dálkové komunikace dne 11.12.2018 smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. anonymizováno číslo. V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala žalovanému poskytnout jednorázový úvěr ve výši 1 100 Kč. Jako forma poskytnutí úvěru bylo uvedeno„ online“ s tím, že datum poskytnutí úvěru bylo stanoveno na datum a splatnost poskytnutého úvěru na den 10.1.2019. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že žalovaný poskytnuté úvěrové prostředky vrátí za dobu 30 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, tedy že celková částka představující jednorázovou splátku úvěru včetně dohodnutých poplatků představuje 1 572,03 Kč (po slevě) / 2 337,47 Kč (před slevou) a dále, že je poskytnuta individuální sleva z Poplatku za poskytnutí Úvěru, která se uplatní pouze při včasném splacení, a to ve výši 22,94 Kč. Roční zápůjční úroková sazba byla vyjádřena výší 40% a roční procentní sazba nákladů 9 088,10. V záhlaví uvedené smlouvy je uvedeno číslo účtu žalovaného bankovní účet. Z dalších ustanovení smlouvy vyplývá, že v případě bezhotovostní formy poskytnutí úvěru měl být úvěr poskytnut právě na bankovní účet žalovaného. Ze sdělení banky právnická osoba ze dne 5.8.2021 vyplývá, že účet č. bankovní účet není veden na jméno žalovaného. Uvedené sdělení soud jako důkaz vyžádal na návrh žalobkyně. Soud dále z žalobkyní předloženého výpisu z účtu číslo vedeného právnická osoba, resp. ze záznamu o transakci na tomto účtu ze dne 11. 12. 2018 zjistil, že z uvedeného účtu byla uvedeného dne poukázána na shora zmíněný účet č. bankovní účet právě částka 1 100 Kč se zprávou, že se jedná o zápůjčku anonymizováno číslo, přičemž jméno majitele uvedeného protiúčtu zde zaznamenáno není.
4. Po zhodnocení části skutkových zjištění uvedených v odstavci 3. tohoto rozsudku dospěl soud k závěru, že žalovaný relevantním způsobem projevil souhlas se smlouvou označenou jako Smlouva o úvěru č. anonymizováno číslo. V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala žalované poskytnout jednorázový úvěr ve výši 1 100 Kč. Soud má totiž s ohledem na procesní pasivitu žalovaného za nesporné, že skutečně shora popsaným způsobem s tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, elektronicky komunikoval a k uvedené smlouvě přistoupil, což potvrdil příslušeným SMS kódem. Soud má dále za prokázané, že uvedená společnost poskytla peněžní prostředky ve výši 1 100 Kč na účet uvedený ve smlouvě, jehož majitelkou však není žalovaný. Přes uvedené závěry má však soud za to, že mezi žalovaným a společností právnická osoba nevznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 obč. zák., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaná se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bez ohledu na popsané právní jednání žalovaného, tedy jeho přistoupení ke smlouvě shora uvedeného obsahu, má soud za to, že právní styk účastníků ve shora popsaném kontraktačním procesu je nutno posoudit podle ustanovení § 6 odst. 1 obč. zák., dle kterého má každý povinnost jednat v právním styku poctivě, a pokud by se právní jednání příčilo dobrým mravům, musí soud podle ustanovení § 588 obč. zák. k takové neplatnosti přihlédnout i bez návrhu, neboť právní jednání, které se příčí dobrým mravům je dle ustanovení § 580 obč. zák. považováno za neplatné. Zmíněnou neplatnost v daném případě podle přesvědčení soudu způsobují ujednání o poplatcích, které měl žalovaný věřiteli vrátit nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Na jedné straně si je soud vědom, že byla k vrácení sjednána pevná částka, tj. částka, která neroste v čase, avšak ujednání o tzv. poplatku za poskytnutí úvěru, který byl poskytován na dobu 30 dnů, je v daném případě zavádějící, neboť úvodní ustanovení smlouvy neobsahují zřetelně označené plnění, které měl žalovaný jako splátku úvěru poskytnout. Je zde totiž uvedena částka s dodatkem„ po slevě“ a částka s dodatkem„ před slevou“, dále plnění označené jako individuální sleva z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný jako účastník uvedené smlouvy tedy nemohl být vůbec schopen ověřit pravdivost údajů o roční zápůjční úrokové sazbě, která je ve smlouvě uvedena jako 40 % a dále o tzv. roční procentní sazby nákladů ve výši 9 088,10. Soud je přesvědčen, že zmínky o případných slevách byly do smlouvy začleněny pouze z toho důvodu, aby smlouvu učinily na první pohled spotřebitelsky přívětivější, přičemž opak byl pravdou. Za stavu, kdy z úvodních ustanovení smlouvy, kde jsou uvedené konkrétní údaje o výši poskytovaného úvěru a výši dlužné částky ne zcela srozumitelným způsobem, tj. jediná varianta, a nikoli dvě možnosti, zhodnotil soud uvedenou smlouvu předloženou ze strany úvěrující společnosti žalovanému jako jednání ne zcela poctivé. S ohledem na uvedené závěry se tak žalobkyně jako tvrzený právní nástupce společnosti právnická osoba nemohla vůči žalovanému domáhat plnění z neplatné smlouvy. Jelikož však žalobkyně prokázala, že na účet uvedený ve smlouvě její předchůdkyně poukázala plnění ve výši 1 100 Kč, zabýval se soud dále tím, zdali by žalobkyně mohla po žalovaném požadovat vydání této částky s ohledem na neexistenci jiného právního titulu z důvodu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně však nepředložila žádné důkazy, že částka 1 1100 Kč se dostala do dispozice žalovaného, neboť není zjevné, zda žalovaný měl k účtu, na který byla částka 1 100 Kč poukázána, nějaké dispoziční právo, na což nelze podle přesvědčení soudu usuzovat pouze ze znění shora zmíněné smlouvy o úvěru, v níž je žalovaný uveden přímo jako majitelem tohoto účtu, a navíc žalobkyně sama požádala soud o vyjádření banky, která podle přesvědčení žalobkyně měla potvrdit, že žalovaný je majitel uvedeného účtu tak, aby soud uvedené plnění mohl žalobkyni případně přiznat z titulu již několikráte zmíněného bezdůvodného obohacení.
5. Žalobkyně tedy neprokázala existenci závazku v podobě tvrzené smlouvy o úvěru, ani závazku z podpůrného titulu, tj. zmíněného bezdůvodného obohacení, a soud se tak již nezabýval tím, zda došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky, která mohla být založena nikoli uzavřením zmíněné smlouvy, ale právě předáním částky 1 100 Kč do dispozice žalovaného, kterému by tak mohla být povinnost tuto částku vydat tímto rozsudkem uložena ve prospěch nového věřitele.
6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. §142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Žalovanému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.