Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 232/2021-49
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: zaplacení 10 266,76 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 266,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 816,56 Kč od 4.8.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 150,20 Kč od 4.9.2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 266,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 816,56 Kč od 4.8.2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 150,20 Kč od 4.9.2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 10 266,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností T- právnická osoba, IČO, jako postupitelem. T-Mobile a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb číslo v níž se právnická osoba zavázal zejména poskytnout žalovanému služby mimo služby elektronické telekomunikace ve smyslu ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, čímž je i dovozována pravomoc obecných soudů a nikoliv právnická osoba anonymizována dvě slova. Předmětem služby mezi stranami bylo poskytnutí elektronického zařízení a dále i služby plateb třetím stranám (DMS, parkovací SMS, apod.) a služby mimo ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích. Žalovaný nehradil řádně splátky na zařízení a ani za vyúčtované služby, jak po něm bylo na základě smlouvy při běžné fakturaci požadováno. Žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, zejména co do povinnosti hradit řádně a včas svůj finanční závazek, když uhradil pouze část svého dluhu a k dnešnímu dni dluží na jistině celkem 9 966,76 Kč spolu s příslušenstvím. Žalovanou částku ve výši 10 266,76 Kč tvoří: odkoupená pohledávka - faktura - jistina číslo ve výši 6 816,56 Kč, odkoupená pohledávka - faktura - jistina číslo ve výši 3 150,20 Kč a náklady vymáhání ve výši 300 Kč. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.
2. K jednání, které se ve věci konalo dne 22.9.2021, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř. , neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádal soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.
3. V daném případě soud provedl listinné důkazy, a to oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30.11.2020, Předžalobní upomínka ze dne 10.12.2020, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2020 včetně příloh, Vyúčtování služeb ze dne 20.8.2018, ze dne 20.9.2018, ze dne 20.7.2018, vyúčtování smluvní pokuty ze dne 20.11.2018, Podací arch ze dne 11.12.2020, Účastnická smlouva ze dne 13.7.2018 včetně kopie občanského průkazu, výzva k plnění ze dne 22.8.2018, výpověď účastnické smlouvy ze dne 1.10.2018.
4. Podle § 118a odst. 1 o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
5. Podle ustanovení § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení všech důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013 .
6. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:
7. V dané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti ohledně tvrzeného nároku, tedy netvrdí ani neprokazuje, jaké konkrétní služby třetích stran byly předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty, ani jaké zařízení nehradil a ani nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení.
8. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že nevylíčila všechny rozhodnuté skutečnosti jaké konkrétní služby třetích stran byly předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty a jaké konkrétní zařízení nesplácel a ani nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně nároku na zaplacení částky 10 266,76 Kč. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001 ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. , a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
9. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 je sice nastavena přísně tak, že ji soud uplatňuje při jednání i vůči účastníkům majícím zástupce, současně však neodnímá odpovědnost účastníka řízení za jeho výsledek, když případnou neúčast u jednání musí spojovat s vědomím, že mu nemůže být poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1 a 3, neboť to se poskytuje pouze přítomnému účastníku. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odst. 1 až 3. Nemohl-li tedy soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a, proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (NS 21 Cdo 5237/2007 ).
10. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151od st. 1 o.s.ř. ) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99 , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10 , dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
12. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný, jak je z obsahu spisu zřejmé, žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem.