Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 186/2021-53
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 391 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 041 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 181,67 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 041 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 160 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 181,67 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 391 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 8. 6. 2020 do 16. 12. 2020 ve výši 178 Kč s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1. 12. 2019 do 4. 5. 2020, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy název produktu životní pojištění číslo uzavřené mezi účastníky řízení přijetím nabídky/návrhu číslo ze dne 21. 10. 2019, s počátkem pojištění dne 1. 11. 2019.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z nabídky na uzavření pojistné smlouvy číslo ze dne 21. 10. 2019, potvrzení o přijetí nabídky číslo ze dne 24. 10. 2019 a pojistky - název produktu životní pojištění číslo soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo název produktu životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 720 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 11. 2019. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a jí předloženého vyúčtování pojistné smlouvy číslo včetně výpočtu kapitálové hodnoty smlouvy se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 12. 2019 do 4. 5. 2020 v celkové výši 3 041 Kč + 350 Kč za poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Dopisem žalobkyně ze dne 3. 3. 2020, včetně dodejky, adresovaným žalovanému, bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva zanikne. Přípisem ze dne 14. 5. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému, že dotčené pojištění z důvodu nezaplacení pojistného zaniklo dne 4. 5. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 9. 2020 a z poštovního podacího archu ze dne 2. 9. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě žalované částky.
4. Tedy z vyjádření žalobkyně a vyúčtování pojistné smlouvy číslo se podává, že vedle dlužného pojistného ve výši 3 041 Kč za dobu od 1. 12. 2019 do 4. 5. 2020 žalobkyně po žalovaném požaduje částku 350 Kč, která představuje poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Dlužné pojistné k datu rozhodování soudu činí 3 041 Kč.
5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
6. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Z nabídky na uzavření pojistné smlouvy číslo ze dne 21. 10. 2019 vyplynulo, že součástí nabídky jsou mimo jiné Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy OSOINV 15 (verze 01/2019, které též žalobkyně soudu předložila, a v jejichž čl. 11 4 je zakotveno, že pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění), dále Speciální pojistné podmínky pro název produktu životní pojištění (verze 01/2019), přehled poplatků a parametrů produktu název produktu životní pojištění.
9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením § 2758 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 12. 2019 do 4. 5. 2020 a soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného ve výši 3 041 Kč vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968 , § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tedy úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 041 Kč od 8. 6. 2020 do 16. 12. 2020 (za požadované období) v kapitalizované výši 160 Kč (výrok I. rozsudku).
10. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
11. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
12. Vedle dlužného pojistného žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení poplatku 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše paušálních nákladů k výši (významu) jimi zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za předčasné ukončení pojistné smlouvy je tak neplatné, když poskytovatel žádnou takovou povinnost nemá. Ujednání, jež nebylo součástí samotného smluvní textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaná připojila svůj podpis, nýbrž součástí všeobecných pojistných podmínek, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3465/12 ). Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listin y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Pokud je ujednání o smluvní pokutě – v rozporu s citovaným názorem Ústavního soudu – obsaženo toliko ve všeobecných obchodních podmínkách, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednaný poplatek přiznat (viz též ust. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ). Soud proto požadavek na zaplacení částky 350 Kč jako nákladů za předčasné ukončení pojistné smlouvy nepovažuje za odůvodněný. Nelze přehlédnout, že poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy nebyl ujednán přímo v pojistné smlouvě, není tedy prokázáno, že se s výší tohoto poplatku mohl žalovaný coby spotřebitel seznámit. V ustanovení § 1813 a § 1815 o. z., se konstruuje domněnka, že jsou zakázána ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, soud tak požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč nepovažuje za důvodný.
13. Tedy ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 Kč, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku).
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 181,67 Kč, přičemž tato částka představuje 79,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 391 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
15. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
16. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.