Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 112/2021-25

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 675 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 675 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení zákonného televizního poplatku ve výši 675 Kč podle za držení televizního přijímače, a to za měsíce 9/2019 až 1/2020, v měsíční výši 135 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou žádal žalobce také přiznání úroku z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb v zákonné výši z dlužné částky do 15. 10. 2020 (tedy ve výši 60,29 Kč).

Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovanému vznikla povinnost úhrady žalované částky za držení televizního přijímače v souladu s  , neboť žalovaný nebyl v žalovaném období přihlášen v evidence poplatníků rozhlasového či televizního poplatku, byl však odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě a považuje se tak za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalobce dále uvedl, že žalovaný v dané lhůtě na jeho písemnou výzvu nereagoval, a proto jej zařadil do evidence poplatníků, o čemž jej informoval.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

K prokázání skutečnosti, že žalovaný byl v žalovaném období skutečně odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, žalobce žádný důkaz nenavrhl. Žalobce toliko prokazuje odeslání výzvy k přihlášení poplatníka spolu s doručenkou k této výzvě a písemnou informaci žalovanému o zařazení do evidence poplatníků, tyto y však samy o sobě nemohou naplnit podmínky k uplatnění a založit tak oprávněnost žalobcova nároku.

Ostatní navržené a provedené důkazy se nikterak nevztahují k tvrzení žalobce o tom, že žalovaný byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, a soud se jimi pro nadbytečnost již nezabývá. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žalobce neprokázal své tvrzení, že žalovaný byl v žalovaném období odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, tedy k uvedené skutečnosti neunesl důkazní břemeno.

Žalobce se na jednání nedostavil. Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle , když až při provádění důkazů na jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl potřebné důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaný byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, a žalobce si tak zmařil možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ).

Z výše uvedeného důvodu soudu nezbylo než žalobu zamítnout pro neprokázání žalobních tvrzení žalobcem, který nesl důkazní břemeno.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.