Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 244/2021-12
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 6 515,65 Kč
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 515,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 515,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 26.05.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku 6 515,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o přiznání nároku na úhradu ceny za poskytování služeb elektronických komunikací a dále kupní ceny koncového zařízení na základě kupní smlouvy, to vše na základě účastnické smlouvy číslo ze dne datum, anonymizováno ze dne datum, anonymizováno ze dne datum, a kupní smlouvy číslo ze dne datum, kdy uvedeným koncovým zařízením je příjmení anonymizováno 7 anonymizováno příjmení. Na základě uvedených smluv o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací se přitom žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a současně dodat koncové zařízení na základě kupní smlouvy a žalovaná se zavázala za tyto služby a koncové zařízení řádně platit ceny vyúčtované ve lhůtě splatnosti. Žalovaná tyto své povinnosti porušila, když ve lhůtách splatnosti neuhradila vyúčtování číslo co do částky 359,62 Kč, číslo co do částky 398,23 Kč, číslo co do částky 359, 82 Kč, číslo co do částky 299,98 Kč, číslo co do částky 299,31 Kč, číslo co do částky 299,65 Kč, číslo co do částky 299,98 Kč, číslo co do částky 4199,06 Kč. Uvedené částky žalovaná neuhradila ani přes písemnou upomínku.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě se žalobkyně ani žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřily, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
4. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
5. Dle § 2079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
6. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobní návrh byl důvodný, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně uzavřela s žalovanou platné smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na základě kterých se zavázala poskytovat tyto zmíněné služby žalované, a to včetně služeb třetích stran a včetně závazku prodat žalované koncové zařízení uvedené výše, a to v dohodnutých splátkách. Dle názoru soudu se v daném případě jedná o nároky z kupní smlouvy uzavřené ve smyslu § 2079 a násl. občanského zákoníku . Pravomoc soudu je dána s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kompetenčním sporu ze dne 26. 10. 2010 č.j. Conf 56/2010 -12, který dospěl k závěru, že předmětem řízení je cena za službu, když se jedná o objednávku vůči třetí straně na poskytnutí služby nabízející obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací a poskytnutí této služby nelze považovat za službu elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací, nýbrž za služby, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací. Povinnost žalované uhradit jak cenu za poskytnuté služby třetích stran, tak kupní cenu za koncové zařízení vyplývá z uzavřených smluv účastnických a dále kupní smlouvy spec. výše, a to na základě žalobkyní shora vystavených splatných faktur. Jelikož žalovaná nesplnila řádně a včas své závazky, dostala se do prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , kdy soud uložil žalované uhradit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení. Na základě výše zmíněných skutečností rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění stanovil soud žalované dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu . Příslušnost Okresního soudu Plzeň-město je přitom dána dle článku 17 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, Brusel I bis.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 515,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu .
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.