Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 52/2021-62
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Glocem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 650,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 650,49 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 7 600,49 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10%, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 650,49 Kč a zákonný roční úrok z prodlení z částky 7 600,49 Kč od 18. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10%, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení celkem částky 7 650,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba) uzavřela s žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky ve výši 13 244 Kč, když žalovaný měl oproti tomu povinnost řádně hradit měsíční splátky. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 17. 11. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni a žalovaného o tom řádně informovala dopisem ze dne 21. 2. 2020.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 9. 2018 smlouvu o úvěru
číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 13 244 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 1 078 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr žalovanému dne 14. 9. 2018. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 15 092 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 17. 11. 2019, čímž vznikla povinnost žalovaného jednorázově uhradit zbytek dluhu včetně příslušenství. Právní předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni a žalovaného o tom řádně informovala dopisem ze dne 21. 2. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 2. 2020 žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Soud věc posoudil po právní stránce takto:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení číslo Sb.
Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb.,
o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas celý nesplatil. Žalovaný tím, že nezaplatil právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni a žalovaného o tom řádně informovala, Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklo též právo požadovat sjednaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 650,49 Kč sestávající z částky 200 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.