Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 110/2021-34

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 6 323 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 323 Kč

-) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,25 Kč

-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 323 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,25 Kč -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 6 323 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 238,25 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo dne datum, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Dlužník se zavázal celou částku vrátit ve sjednaném termínu do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč, což ale nesplnil. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne datum převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru nevrátil včas, z toho důvodu žalobce požaduje i úhradu zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru, tj. z částky 4 000 Kč ode dne následujícího po datu splatnosti, tj. od. datum, přičemž úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do datum představuje kapitalizovanou částku 238,25 Kč. Podle článku IX. 1a Smlouvy o úvěru vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od datum do datum v celkové výši 872 Kč. Žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 22. 9. 2020.

2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Ze smlouvy o úvěru číslo dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč dne datum a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 9. 3. 2020 včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně přenechala žalovanému jako dlužníkovi částku 4 000 Kč bankovním převodem na účet příjemce č. bankovní účet. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit s úplatou za jejich poskytnutí. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ho vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 22. 9. 2020.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení , (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle ustanovení o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém

6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu ( ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci ( ), co učinili nesporným ( ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

7. Podle článku IX. 1a Smlouvy o úvěru bylo mezi účastníky ujednáno, že v případě prodlení úvěrovaného splněním jakékoliv části dluhu dle této smlouvy, je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně které je úvěrovaný v prodlení a to za každý den prodlení. V daném případě požadoval žalobce smluvní pokutu z částky 4 000 Kč (jistina úvěru) za dobu od datum (od doby, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jistiny úvěru) a požadoval ji do datum (podání žaloby) což představuje částku 238,25 Kč ( a násl. , ).

8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl částku 4 000 Kč vrátit do datum, ocitl se od datum v prodlení a od té doby byl také žalobci přiznán nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 4 000 Kč, přičemž žalobkyni za období od 10. 3. 2020 do podání žaloby, tj. do 13. 10. 2020 již tento úrok kapitalizoval v částce 238,25 Kč.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 323 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zatupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalující strana opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o zápůjčce mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl, neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. ). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit AT. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce ( ).

11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení , když neshledal důvod pro její prodloužení.

12. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Odvolání účastníka, kterému bylo plně vyhověno a odvolává se tak jen proti důvodům rozhodnutí, není přípustné ( ).

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.