Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 73/2021-103
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec - část obce
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec a číslo - část obce
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce částka, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne datum. Poskytnutí úvěru žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalobkyně a společnost právnická osoba uzavřely dne datum Smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná své závazky ze smlouvy nesplnila řádně a včas, ocitla se v prodlení a dluží na jistině částka, na úroku anonymizována dvě slova, napoplatku za vyhodnocení úvěru částka, na poplatku za sjednání úvěru částka a na inkasním poplatku částka. Žalobkyně má nárok i na úroky z prodlení. Žalobkyně v žalobě ještě uvedla, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalované jejím pravidelným a prokazatelným měsíčním příjmem, přičemž odečetl závazky a pravidelné výdaje, jako nájemné, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění, případné splátky exekuce a podobně.
2. Na podporu žalobních tvrzení založila žalobkyně do spisu smlouvu o postoupení pohledávek, žádost o úvěr, smlouvu o úvěru, předžalobní výzvu včetně dokladu o jejím odeslání.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání. K jednání se dostavil právní zástupce žalobkyně, odkázal na žalobu a listin y s tím, že ani po podání žaloby na dluh nebylo nic uhrazeno. Žalovaná se nedostavila, neomluvila se, k věci se ani písemně nevyjádřila. Soud poté, co k důkazu provedl listin y, které žalobkyně do spisu založila, žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a založení důkazů do spisu jednak k tomu, kolik žalovaná na úvěr splatila, jakým způsobem byly platby započítány a dále také k tomu, jak původní věřitel zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalované, když žaloba obsahuje pouze obecné tvrzení v tomto směru, které je zcela nedostatečné. Na žádost soud žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů poskytl lhůtu, jednání odročil na den datum.
4. Žalobkyně ještě před jednání doplnila písemně do spisu svá tvrzení v tom směru, že žalovaná uhradila v 13 splátkách celkem částku částka. Pokud jde o zkoumání její úvěruschopnosti, původní věřitel vycházel ze sdělení žalované, že je na rodičovské dovolené, bydlí v nájmu a ve společné domácnosti s partnerem a že má výdaje měsíčně celkem částka.
5. K druhému jednání se opět dostavil pouze právní zástupce žalobkyně, žalovaná se opět nedostavila. Soud provedl dokazování přehledem splátek žalované a předpisem splátek. Právní zástupce žalobkyně uvedl, že žádné další listin y již žalobkyně k dispozici nemá a nenavrhuje ani žádné další důkazy.
6. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná skutečně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru, převzala v hotovosti částku částka a zavázala se k úhradě částky celkem částka, když celkové náklady spotřebitelského úvěru byly vyčísleny ve smlouvě částkou částka. Žalovaná měla splatit 14 splátek po částka. Ke svým poměrům žalovaná uvedla původnímu věřiteli, že je na rodičovské dovolené, že má příjem celkem částka měsíčně, že má výdaje na bydlení včetně plateb za energie částka měsíčně a za dopravu, jídlo a všechny další osobní náklady vynaloží částka měsíčně. Uvedla, že bydlí v nájmu a to ve společné domácnosti a jedním nezletilým dítětem, dále že má základní vzdělání, k ověření totožnosti předložila občanský průkaz. Příjem – rodičovský příspěvek doložila složenkami. Žalovaná splatila celkem částku částka. Nebylo prokázáno, že by uhradila více. K úhradě žalované částky, respektive dluhu, byla vyzvána, bylo jí také sděleno, že na žalobkyni přešlo právo pohledávky za ní. Na žalobkyni přešlo toto právo smlouvou o postoupení pohledávek.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
10. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobě vyhovět nelze. Žalobkyně sice trvala na tom, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Tato tvrzení se však žalobkyni prokázat nepodařila. Ne, že by se původní věřitel vůbec majetkovou a osobní situací žalované nezabýval, neboť vyplnil kolonky v žádosti o úvěr podle toho, co mu žalovaná o sobě řekla. Takto však zjistil pouze, že žalovaná je na rodičovské dovolené, má jedno nezletilé dítě, žije v nájemním bytě, jejím příjmem je pouze rodičovský příspěvek ve výši částka měsíčně. Žádný jiný příjem žalovaná neprokázala, ale ani netvrdila. Žalovaná dokonce ani neuvedla, že žije ve společné domácnosti s partnerem, jak si žalobkyně anebo původní věřitel vyložil, s tím, že právě na základě této skutečnosti se výdaje ve výši částka měsíčně žalované na všechno nezdají být iracionální. Žalovaná však uvedla pouze, že žije ve společné domácnosti, čímž mohla myslet, že žije třeba se svým nezletilým dítětem, se kterým je na rodičovské dovolené, anebo třeba s rodiči, či jinými příbuznými nebo známými. Je otázkou, zda jí tyto osoby přispívaly nějakou částkou například na bydlení. Pokud ne, pak částka částka na bydlení v nájemním bytě, a to včetně výdajů za energie, je dle soudu velmi iracionální. Zcela jistě nelze příslušné ustanovení vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zjišťovat a ověřovat příjmy rodinných příslušníků anebo partnerů žadatele o úvěr, nicméně pokud tak poskytovatel úvěru neučiní, nemůže pak nějaké imaginární příjmy takového rodinného příslušníka anebo partnera do celkových majetkových příjmů žadatele o úvěr počítat, jak se stalo v daném případě. Soud tedy kroky původního věřitele za účelem ověření úvěruschopnosti žalované zhodnotil tak, že tento se úvěruschopností žalované zabýval nedostatečně a faktická zjištění navíc zcela nesprávně vyhodnotil. A za takové situace soud nemohl dojít k jinému závěru, než že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a žalobkyni, na kterou skutečně přešlo platně právo pohledávky za žalovanou, by příslušelo pouze bezdůvodné obohacení, kdyby peníze, které od právní předchůdkyně žalobkyně žalovaná převzala, tato nevrátila. Jak ale žalobkyně na výzvu soudu upřesnila, žalovaná vrátila celkem částka. Na její straně tedy k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo. Z uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, jak ve výroku I. uvedeno.
11. Soud na tomto místě ještě podává, že i pokud by předmětnou smlouvu shledal platnou (i kdyby zkoumání úvěruschopnosti žalované s péčí řádného hospodáře provedené věřitelem bylo prokázáno), je otázkou, nakolik by byla shledána platnými i další dílčí ujednání mezi smluvními stranami z hlediska přiměřenosti výše úroků, poplatků včetně sankčních). S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy se však soud již tímto
12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl za situace, kdy ve sporu úspěšná žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila a ani ze spisu nevyplynulo, že by jí v řízení nějaké náklady vznikly.
13. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby neuhradila soudní poplatek v plné výši, uložil jí soud povinnost doplatit na soudní poplatek částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.