Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
22 C 161/2021-72
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 056 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 056 Kč s úrokem v částce 271,85 Kč, dále ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, a dále s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení; s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 056 Kč s úrokem v částce 271,85 Kč, dále ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, a dále s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení; s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 17. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne 2. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 056 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 24. 4. 2020 Rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. bankovní účet. Podpisem Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě žalovaná požádala o kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl žalované schválen dne 18. 5. 2020. Protože žalovaná neplnila podmínky kontokorentu, byl jí kontokorent zablokován, žalobkyně pak dluh z úvěru zesplatnila a tuto skutečnost dala žalované na vědomí dopisem ze dne 7. 9. 2020. Žalobkyně dále požaduje sjednaný úrok, úrok z prodlení a platbu na pojistného za pojištění sjednaného současně s kontokorentem ve výši 56 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celé řízení zcela pasivní.
4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., když žalovaná se k jednání nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno, a žalobkyně se z jednání omluvila, aniž by požádala o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
5. Soud na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně se zavázala umožnit žalované čerpat kontokorentní úvěr na základě smlouvy ze dne 24. 4. 2020, číslo resp. jejím dodatkem č. 1, pro přečerpání běžného účtu č. bankovní účet do výše 5 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala v období od 18. 5. 2020 do 31. 8. 2020 ve výši celkem 5 000 Kč na jistině, 271,85 Kč na obchodním úroku a 56 Kč na pojistném, když se současně s uzavřením úvěrové smlouvy přihlásila k pojištění pravidelných výdajů a pojištění pro případ úmrtí a invalidity 3. stupně. Žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně úroku vkládáním peněz na účet. Žalovaná však ničeho neuhradila a žalobkyně dluh z úvěru zesplatnila a vyzvala žalovanou, aby neprodleně uhradila dlužnou částku v celkové výši 5 327,85 Kč do 16. 9. 2020. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 8. 9. 2020. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila její osobní a majetkové poměry z veřejných registrů a z výpisů jejího bankovního účtu.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce jako občanskoprávní vztah, na který aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen„ o. z.“. Vztah účastníků soud posoudil jako vztah plynoucí z platně uzavřeného úvěru (§ 2395 a násl. o. z.), když soud vzhledem k okolnostem uzavření úvěrové smlouvy a výši čerpaného úvěru neshledal rozpor s § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ani s § 122 odst. 4 téhož zákona, v souladu s nímž byl obchodní úrok požadován 90 dnů od prodlení ve výši úroku zákonného (viz dále). Z úvěrové smlouvy byla žalobkyně povinna poskytnout dlužníkovi (žalované) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídala povinnost dlužníka (žalované) poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků (§ 2395 o. z.) v ujednané výši, vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o. z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena a ta se tak ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.) s vrácením dlužných částek. Za období prodlení pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše je stanovena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále byla žalovaná povinna ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. zaplatit sjednané pojistné za poskytnuté pojištění, když naopak ze skutkového závěru ani z tvrzení žalované neplyne, že by byla uplatněna pojistná událost anebo poskytnuto pojistné plnění.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy jí přiznal žalované plnění v rozsahu, v jakém bylo žalobou uplatněno.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.